Instalování aeračních věží pod hladinu Brněnské přehrady

Instalování aeračních věží pod hladinu Brněnské přehrady | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Kyslík vyžene sinice ze dna Brněnské přehrady

  • 4
Zatímco loni touto dobou byla hladina Brněnské přehrady pustá, letos je tu hustý provoz. Po roční přestávce se vrátily lodě, vodu brázdí veslaři, uprostřed stojí ponton pro odpalování ohňostrojů Ignis Brunensis. A do toho se snaží dělníci osazovat do betonových základů na dně přehrady asi dvacet kovových válců.

Takzvané aerační věže mají vhánět kyslík k bahnitému dnu a "zatopit" tak sinicím, které otravují zdejší vodu.

"Teď jsme asi ve třech čtvrtinách práce," vykládá jeřábník na pontonu pohupujícím se na vodě nedaleko Lodních sportů. Plovoucí plošinu si přitom dělníci posouvají podle toho, kde zrovna upevňují aerační věž.

Instalování aeračních věží pod hladinu Brněnské přehrady

"Nejsme zvyklí pracovat na vodě a teď bývá docela větrno a dělají se vlny. Je to nezvyk, když se pod vámi jeřáb houpe a vy máte přitom osazovat více než tunovou věc pod vodu," popisuje nástrahy téhle fušky zaměstnanec firmy Asio, subdodavatele společnosti Imosu, která zakázku na čištění Brněnské přehrady od Povodí Moravy dostala.

Kyslík do vody budou věže vhánět tři roky

Když se věž usadí na dně přehrady, je třeba připojit ji kabely k elektřině. Jiné se připojují i k potrubím na vzduch vedoucím po dně přehrady. Rozvody technologií jsou schované ve čtyřech budkách rozmístěných na březích přehrady.

"Jsou tam dva druhy aeračních věží. Ty, ke kterým vede přívod vzduchu a které ho vhánějí do okolní vody. A ty, co jsou napojené na elektřinu, jen odebírají z horní částí nádrže vodu a vhánějí ji ke dnu, aby okysličená voda zůstala dole," vysvětluje vedoucí projektu za společnost Asio Roman Sládek.

Většina z dvaceti věží už stojí, na některých už se dělají první testy. "Zkouší se provoz, vše se zaznamenává a výsledky se vyhodnocují," uvedla mluvčí Povodí Moravy Eva Grodová.

Provzdušňovací věže mají být kompletně osazeny asi do poloviny června a podle Romana Sládka zůstanou na dně přehrady nejméně tři roky.

Čistá přehrada za dvě stě milionů

Čištění Brněnské přehrady, na které dostalo město, kraj i Povodí Moravy dvě stě milionů korun od Evropské unie, začalo loni. Podle posledních průběžných výsledků se nádrž "léčí" rychleji, než se čekalo. Vápnění břehů letadly, které probíhalo v minulých letech, se proto letos zatím nechystá.

"Už se také nebudou do vody přidávat žádné látky, ani chemické, ani ty na přírodní bázi," uvedl ředitel pro správu povodí ze státního podniku Povodí Moravy Antonín Tůma.

"Na podzim znovu uděláme rozbory jednotlivých ložisek sinic, a pokud to bude nutné, tak po tradičním podzimním snížení hladiny odtěžíme sedimenty z těchto lokalit," dodal.