ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Petr Topič, MAFRA

Zmatené labutě si pletou vodní toky se silnicemi a přistávají na nich

  • 4
Řidiči by měli být nyní ostražitější nejen kvůli rozmarům počasí. V zimních měsících totiž nejen na jihomoravských silnicích přistává čím dál více zmatených labutí, které si vozovky pletou s vodní plochou. Záchranné stanice v kraji tak plní poranění ptáci.

„Případy, že si labuť splete vodní tok s komunikací, řešíme běžně. Ale tolik jako letos jsme jich ještě neměli,“ řekl Jaroslav Sedláček, vedoucí záchranné stanice dravých ptáků a dalších zvířat v Rajhradě na Brněnsku.

Právě v tamní péči skončil opeřenec, kterého silničáři nedávno zachránili na dálnici D2. Podobných „ptačích omylů“ jsou v kraji desítky. „A není to jenom u nás. Ve všech stanicích narostl počet příjmu labutí,“ podotkl Sedláček.

Podle odborníků vše souvisí se zimou a deštivým počasím. „V určitém protisvětle, když je silnice vlhká, může u letících ptáků budit dojem vodní plochy,“ uvedl předseda Moravského ornitologického spolku Jaroslav Kopeček.

Zraněné labutě tak i s frakturami či zlomenými křídly putují do záchranných stanic.

„Většinou se však jedná o banální zranění či povrchové odřeniny, která se dají za dva týdny vyléčit,“ vysvětlil Sedláček, jehož rajhradská stanice i kvůli takovým nehodám za rok 2014 evidovala až trojnásobný počet poraněných labutí.

„Labuť kromě sebe může být nebezpečná hlavně účastníkům silničního provozu,“ poznamenal vedoucí stanice, která se momentálně stará o pět labutí.

Další častou příčinou poranění ptáků s typickým dlouhým krkem jsou srážky s elektrickým vedením, různé otravy ze špinavé vody či uváznutí v rybářských vlascích.

Ačkoli se podle zvířecích ošetřovatelů zvyšuje počet zraněných labutí na silnicích,  jihomoravští policisté žádné větší komplikace nezaznamenali.

„O žádné nehodě s labutí nevím,“ sdělil policejní mluvčí Bohumil Malášek. Připouští však, že takové drobné havárie šoféři nemusejí policii hlásit a obracejí se spíše na pojišťovny.