Tuto lanovku mají v Ústí nad Labem. Je dlouhá 330 metrů, jde o nejdelší lanovku bez nosných sloupů v Česku.

Tuto lanovku mají v Ústí nad Labem. Je dlouhá 330 metrů, jde o nejdelší lanovku bez nosných sloupů v Česku. | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

Brno plánuje lanovku za miliony, spojí kampus a nový dopravní terminál

  • 180
Brno má v Bohunicích supermoderní univerzitní kampus. A hned vedle obří fakultní nemocnici. Vědci a studenti se ovšem za špičkovými přístroji a pacienti za svými lékaři kodrcají z centra dlouho a přeplněnými trolejbusy.

Za pár let by mohli být na místě jen v několika minutách a pokochat se přitom pohledem z výšky na řeku Svratku a přilehlou Riviéru. Brno totiž chce z Pisárek do Bohunic postavit lanovku.

Netradičním způsobem dopravy by mohlo dosáhnout na evropské dotace a vytvořit velký dopravní terminál v Pisárkách. Pokud vše klapne, cesta vzduchem potrvá pouhé čtyři a půl minuty a za hodinu se takto může přepravit pět set lidí jedním i druhým směrem. Navíc by lanovka přišla na čtvrtinu peněz než uvažované prodlužování tramvajových kolejí.

„Musíme prověřit, zda bude lanovka dopravním přínosem,“ přiblížil nejbližší kroky primátor Petr Vokřál (ANO). Podle náměstka pro investice Richarda Mrázka (ANO) by lanovka byla součástí investičního záměru, jak vyřešit dopravu v okolí brněnského výstaviště a hlavně na přeplněném Mendlově náměstí.

Evropská unie by mohla poslat miliony

Plán je to velkolepý - blízko dnešní pisárecké vozovny by vznikla nová tramvajová smyčka. Ve strategickém místě u Pisáreckého tunelu a sjezdu z dálnice D1 by vyrostlo další záchytné parkoviště.

A navrch ona lanovka. Místo na to všechno je - v pisáreckém areálu brněnského dopravního podniku. Evropská unie by mohla na záměr poslat miliony, jen chce v projektu vidět „doplňkové druhy dopravy“, a to by Brno podle Mrázka zkusilo splnit lanovkou a parkovištěm.

Náměstek dodal, že magistrát také posoudí dopad provozu lanovky na fungování městské dopravy. A ukáže se, která varianta je reálnější. Ve hře je totiž i lanovka s přestupní stanicí.

Dopravní podnik v podrobné studii, kterou si nechal vypracovat a jež slouží jako podklad nynějším debatám, počítá s tím, že lanovka by se stala běžnou součástí sítě brněnské hromadné dopravy. I pro ni by tak například platila „šalinkarta“.

„Postaví se ale jen v případě, že dosáhneme na fondy Evropské unie, jinak bychom to nebyli schopní ufinancovat,“ dodal Vokřál.

Dříve se lanovce smáli

Nápad zní bizarně, ale rozhodně není nový. Přišel s ním už před volbami bývalý primátor Roman Onderka (ČSSD). Opozice se tehdy bodu v jeho volebním programu vysmála. Teď lanovku Pisárky - Bohunice oprášila koalice, která Onderku sesadila.

Projekt je navíc víceméně narýsovaný. Pochází z pera projektantů firmy A Plus, podle jejichž návrhů se stavěla i drtivá většina brněnského kampusu. A podle nich má lanovka mnoho výhod.

„Jízdní doba lanovky by byla čtyři a půl minuty, protože nemusí celou trasu objíždět jako trolejbus. Za hodinu by byla schopná bez problémů přepravit tisíc lidí, což je zhruba patnáct vytížených trolejbusů. Investiční náklady jsou malé v porovnání s tím, co by to dopravnímu podniku přineslo v úsporách na mzdách či pohonných hmotách,“ konstatoval spoluzakladatel A Plus Karel Tuza.

Podle informací MF DNES svou technologii lanovková firma Doppelmayr ocenila zhruba na 160 milionů korun. Se zbudováním nástupní a výstupní stanice se celková suma vyšplhá podle expertů zhruba na 200 - 250 milionů. Pro srovnání - prodloužení tramvaje do kampusu magistrát vyčíslil zhruba na miliardu korun.

A Plus má přitom projekt vymyšlený do nejmenších podrobností. Podle projektantů nehrozí žádné průseky lesem. Lanovka by si měla vystačit se třemi sloupy, které by byly všechny přístupné po stávajících asfaltových cyklostezkách.

Velké „eko“

O městských lanovkách se hodně mluví ve světě. Úspěšně fungují například ve španělské Barceloně. V americkém New Yorku nebo Austinu by měly řešit dopravní zácpy.

Nejčastěji zmiňovanými výhodami zastánců lanovek jsou nižší náklady na stavbu kilometru trasy než u kolejových tratí. A také ekologičnost. Lanovky totiž do ovzduší nevypouštějí žádné škodliviny. Přesto zůstávají spíše turistickými atrakcemi.

Brňané ale mají v tomto směru své zkušenosti s nenaplněnými fantaziemi politiků. Už před volbami v roce 2010 přišel Roman Onderka s ideou lanovky na Špilberk. Po vyhraných volbách ale pro její uskutečnění magistrát nic neudělal.

Onderka argumentoval tím, že je potřeba počkat, až vyprší pětileté období od oprav hradu. Na ně dostalo město dotaci z EU, a kdyby změnilo původní projekt a postavilo lanovku, muselo by peníze vracet.

Považujete lanovku za řešení dopravní situace mezi Pisárkami a Bohunicemi?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 sobota 19. prosince 2015. Anketa je uzavřena.

Ano
Ano 3535
Ne
Ne 525
,