Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zvířata si sama umí v přírodě najít léky k uzdravení, tvrdí vědkyně

  7:04aktualizováno  7:04
Odbornice Caroline Ingrahamová věří, že zvířata si nejlepší léky umí najít v přírodě sama. Původem Francouzka žijící ve Velké Británii se výzkumu věnuje už přes třicet let. Dosahuje úspěchů i tam, kde klasická medicína selhává.

Odbornice Caroline Ingrahamová věří, že zvířata si nejlepší léky umí najít sama. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Dvanáctiletá tygřice Satu, jedna z hlavních hvězd brněnské zoologické zahrady, zatím samce sveřepě odmítá. Chovatelé už zkusili, co mohli. Ani výměna partnerů ale nepomohla, na tygří mláďata čekají marně. Satu zatím neoslovil ani v pořadí už pátý nápadník, tygr Dandys, kterého do Brna přivezli před dvěma lety z varšavské zoo.

Možná teď pomůže alternativní přístup. Za brněnskými tygry se totiž dorazila podívat Caroline Ingrahamová, zakladatelka oboru aplikované zoofarmakognozie. Už třiatřicet let se věnuje výzkumu a pozorování toho, jak jsou zvířata schopna se sama léčit.

Fotogalerie

Nemocné či zraněné kusy si v přírodě umějí vybrat rostliny a další látky, jež jim pomohou. Odbornice se o totéž snaží i u hospodářských a v zajetí chovaných zvířat. Nabízí jim éterické oleje, ale i řasy, jíly, hlízy či minerály. A zvířata, i ta domestikovaná, si sama skutečně vybírají ty, které léčí jejich obtíže.

„Paní Ingrahamová vedla seminář pro veterináře a laiky v prostorách brněnské zoo. Výměnou pak v následujících dvou dnech provedla nějaké své testy u našich tygrů kvůli problémům se zabřeznutím, pracovala ale také třeba s ledními medvědy,“ potvrdil vedoucí útvaru vnějších vztahů brněnské zoo Michal Vaňáč.

Zvířata z brněnské zoo si oblíbila kokosový olej i třezalku

Jestli se v Brně nyní dočkají malých tygrů, zatím není jasné. „Ona pracuje s přírodními oleji a výtažky, nepovažujeme to sice přímo za léčbu, ale o určité obohacení pro zvířata rozhodně jde. Metoda jim může zpříjemnit prostředí, je to pro ně něco nového a zábavného, i to může mít pozitivní vliv,“ popsal Vaňáč.

Každopádně Ingrahamová dosahuje úspěchů i tam, kde klasická medicína selhává. Léčila třeba sloní sirotky v Keni, andské medvědy v Jersey, deprimované primáty i nezvladatelné psy. V brněnské zoo teď doufají, že řasy, chaluhy, kokosový olej nebo třeba třezalka a květové vody, které si zdejší chovanci zamilovali, budou mít pozitivní dopad také na jejich obtíže.

„Zvířata teď budeme nějaký čas pozorovat a testovat. Uvidíme, zda to přinese nějaké výsledky a bude následovat i oficiální spolupráce,“ nastínil Vaňáč.

Ingrahamová je o metodě, v níž se snaží skloubit poznatky farmakokinetiky a farmakologie v kombinaci se samoléčením, přesvědčená. A rozhodně není sama. Celosvětově uznávaná konzultantka a lektorka vede kurzy a semináře, pravidelně přednáší také na univerzitách i celé řadě mezinárodních konferencí. Třeba na té v Nizozemí bude příští týden jediná, která není vystudovanou veterinářkou.

Ani domestikovaná zvířata své schopnosti neztratila

„Lidé si mysleli, že domestikovaná zvířata nebo ta chovaná v zajetí už své schopnosti ztratila. Teď začínají věřit, že zvířata sama vědí, co chtějí. Navíc vidí výsledky velmi rychle, i tam, kde by jinak byly nutné zdlouhavé a nákladné testy,“ vysvětlila autorka celé řady knih na téma aplikované zoofarmakognozie, která se objevila v BBC či National Geographic TV, psal o ní The Daily Telegraph, Veterinary Times nebo francouzský odborný časopis Sciences PSY.

Se zvířaty tráví dlouhé hodiny, pozoruje jejich pohyby, reakce i to, jak kterou nabízenou látku přijímají. Mohou si vybrat, zda ji chtějí inhalovat, olizovat, nebo se s ní třít. „Klíčové je určit to, co nejvíc pomůže. Předávkovat se zvířata nemohou, když mají dost, prostě odejdou nebo o nabízené oleje či minerály ztratí zájem,“ popsala odbornice.

Zkušenosti má nejen s exotickými zvířaty, léčí i koně, psy nebo kočky, na pozvání francouzské vlády školila třeba tamní biofarmáře chovající ovce a kozy. „Miluji změnu a hlavně nové výzvy. Navíc bych byla strašně ráda, kdyby lidé viděli, že všechna zvířata jsou citlivé bytosti a je vlastně jedno, zda jde o psa, nebo prase,“ doplnila nad zaplněným diářem, podle kterého v příštích týdnech navštíví Rakousko, Polsko, Austrálii i Švýcarsko.

Na milovnici zvířat nedají dopustit ani jejich majitelé, řada díky jejím esencím našla se svými svěřenci nový komunikační jazyk i vztah. „I já jsem už ale měla namále, třeba když jsem se jednou zapomněla a šla potmě do stáje, kde byl na volno nosorožec, nebo když se k výběhu slonů nebezpečně přiblížili lvi. Když ale u sebe mám své oleje, jsem většinou v bezpečí a všemi zvířaty milovaná,“ se smíchem dodala Ingrahamová.




Nejčtenější

Na jižní Moravě jsou vyšší mzdy než v Praze. Firmy si přetahují lidi

Ilustrační snímek

Platy na jižní Moravě jdou do extrému, firmy totiž dorovnávají nejvyšší platy konkurentů. Hospodářská komora před...

Nechte Vranovu víc vody, žádají vodohospodáři Rakušany. Nádrž vysychá

Vodní nádrž Vranov

Jen tmavě zbarvené pruhy na březích vodní nádrže Vranov ukazují, kam až by mohla dosáhnout voda. Hladina je tady v...



Amálka se musí vyhýbat slunci, nemoc ji denně připraví o kbelík kůže

Tříletá Amálka Ježková se narodila s vzácnou nemocí kůže. Ichtyózou...

Podobně jako princezna Jitřenka z pohádky O bílé laňce se musí vyhýbat slunečním paprskům. Na rozdíl od ní však...

Kudy k Macoše? ptal se v noci muž recepční. Zachránila mu život

Propast Macocha.

Všímavosti hotelové recepční vděčí za svůj život osmatřicetiletý muž, který se chystal skočit do propasti Macocha...

Vítězství od titulu. Kometa potřetí zdolala Třinec a sahá po obhajobě

Hokejisté brněnské Komety slaví úvodní gól čtvrtého finále - zleva Tomáš...

Už jen poslední krok zbývá hokejistům Brna k tomu, aby získali rekordní třináctý mistrovský titul. Ve čtvrtém finále...

Další z rubriky

Silničáři zavřou kamionům most na tahu z Brna do Vídně. Zatéká do něj

120 metrů dlouhý most poblíž ostrůvku v srdci Nových Mlýnů je v havarijním...

Silničáři zavřou pro kamiony havarijní most přes Vodní dílo Nové Mlýny na klíčové silnici I/52 směřující na Vídeň....

Významný sociolog jako skřítek. Iva Možného uctili „rošťáckou“ sochou

V atriu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně odhalili sochu...

Přesně dvacet let od založení Fakulty sociálních studií (FSS) Masarykovy univerzity poctili v Brně jejího zakladatele a...

Kudy k Macoše? ptal se v noci muž recepční. Zachránila mu život

Propast Macocha.

Všímavosti hotelové recepční vděčí za svůj život osmatřicetiletý muž, který se chystal skočit do propasti Macocha...

Najdete na iDNES.cz