Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Před třiceti lety zavedl v Česku umělé oplodnění, nyní slaví 80

  15:25aktualizováno  15:25
Už za pár dní oslaví osmdesáté narozeniny uznávaný lékař, vědec a pedagog, díky kterému přišlo v roce 1982 na svět první československé dítě ze zkumavky. Ladislav Pilka je do dneška uznávaná osobnost a lékařská kapacita. A má na to nárok. Vždyť i díky němu se u nás narodí asi čtyři tisíce dětí ze zkumavky ročně.

Ladislav Pilka - lékař, vědec a pedagog, díky kterému se v roce 1982 narodilo v Československu první dítě ze zkumavky. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Ačkoli narozeniny bude mít až za pár dní, už v pátek mu v brněnském hotelu International přály lékařské kapacity z celého světa a především Pilkovi žáci, gynekologové, kteří nyní působí v klinikách reprodukční medicíny v mnoha zemích.

Věrný Brnu

  • Ladislav Pilka se narodil 17. července 1933 v Hradčovicích u Uherského Hradiště 
  • v roce 1959 promoval na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně
  • profesorem gynekologie a porodnictví se stal v roce 1987 
  • v roce 1982 se zasloužil o narození prvního dítěte ze zkumavky v České republice a celém východním bloku
  • nyní působí na klinice reprodukční medicíny a gynekologie Reprofit International a je přednostou Kliniky reprodukční medicíny a gynekologie ve Zlíně 
  • žije s manželkou a dcerou v Brně

Zaměstnanci brněnské kliniky Reprofit International, kde Pilka působí, připravili jako dárek krátké video, ve kterém ukazují, že jeho jméno je stále známé.

Náhodně oslovení lidé na brněnských ulicích i studenti medicíny pohotově odpovídali na otázku, kdo je Ladislav Pilka. "To je významné jméno spojené s asistovanou reprodukcí," usmála se na kameru mladá dívka.

Pilka dokázal přivést na svět dítě po umělém oplodnění metodou GIFT neboli přenosem vajíčka se spermií přímo do vejcovodu. Od té doby se nicméně způsoby umělého oplodňování zcela změnily. Pilka je však nepřestal sledovat a zajímá se o ně dodnes.

Nikdo z nás se už nedočká takové slávy, říká kolega

"Za to pana profesora neskonale obdivuji. Ani ve svém vysokém věku se nepřestal vzdělávat, sleduje nové lékařské postupy a přijímá nové metody," uvedl Pilkův bývalý kolega Daniel Hlinka z pražské kliniky asistované reprodukce.

Profesorův současný kolega Štěpán Machač jej považuje za vizionáře. "Dělá medicínu dobře a také ví, co má pacientkám říct a jak se k nim chovat. Nicméně zároveň pořád vidí dál a vymýšlí, kam se dá náš obor posunout. Nikdo z nás se nedočká takové slávy jako on," prorokuje Machač.

O krušných začátcích s nostalgií vyprávěl i sám Pilka. "Komunistický režim v té době nebyl umělému oplodňování příliš nakloněný. V Sovětském svazu se to nedělalo - a tam měli vždycky strach, že je někdo předběhne," vzpomínal Pilka. Přiznal, že první české děti ze zkumavky vzešly za poměrně bojových podmínek.

Aby se pošťák nic nedozvěděl, nesměl pacientce ani napsat

"V Československu tehdy nebyl dostupný žádný materiál, speciální stříkačky jsem sehnal na Slovensku ve Staré Turé a naše sestřičky je musely dopilovat, abychom dosáhli potřebné špičatosti, hadičky jsem sehnal od vojáků a speciální komůrku, kde se spojuje vajíčko se spermií, vyrobil kolega v týmu," popsal s úsměvem.

Nikdy se ale nevzdával, a tak mohlo čtvrtého listopadu 1982, tedy jenom čtyři roky poté, co se v Británii narodila první uměle počatá holčička na světě, spatřit světlo světa první české dítě ze zkumavky.

"Nesměli jsme tehdy říct, jak se jmenuje, rodiče si dokonce nepřáli ani fotky miminka v novinách," připomněl Pilka a upozornil na fakt, že v oboru asistované reprodukce je nesmírně důležitá diskrétnost. Ne každá žena totiž chce, aby se o jejích problémech s plodností vědělo.

"Jednou jsem dokonce pacientce nemohl ani poslat dopis, aby se pošťák z vesnice, kde bydlela, nic nedozvěděl," říká Pilka.

Od té doby pomohl k vytouženému potomkovi tisícům neplodných párů. Pro představu: ročně se jenom v Česku narodí asi čtyři tisíce dětí ze zkumavky.

Autoři:


Nejčtenější

Zničené plavky místo romantického zážitku. Největší molo v Česku lepí

Největší molo v Česku lepí, pouští smůlu

Brněnská přehrada má největší molo v republice za víc než tři miliony korun, návštěvníci se mu ale vyhýbají. Dřevěný...

Voda na příděl. Na vyschlé Moravě musí lidem stačit sto litrů denně

Starosta obce Maršov Jaroslav Bytešník ukazuje vyschlé toky, co vždy mely hodně...

Zákazy plnit z vodovodní sítě bazény a zalévat zahrady už nestačí. V šesti obcích na jižní Moravě platí ode dneška...



Zateplili školu, aby ušetřili. Nevyřešili ale větrání a za energie doplácí

Ilustrační snímek

V Hrušovanech u Brna zateplili školu, ale bez vzduchotechniky. Místo úspory teď musí pravidelně větrat. Nejen že úspor...

Z vily krále plísňových džínů Hošny je ruina, nový majitel ji přestaví

Podnikatel Rudolf Hošna byl v 90. letech v Brně pojmem. Stejně jako jeho vila.

Legendární Hošnova vila v brněnských Pisárkách je nyní útočištěm pro bezdomovce. Nový majitel chce zchátralý objekt,...

Úhyn ryb v největším moravském rybníce je vyšší. Ztráta je kolem 100 tun

V rybníku Nesyt na Břeclavsku kvůli horkému počasí, které způsobuje nedostatek...

V rybníce Nesyt na Břeclavsku kvůli horkému počasí, které způsobuje nedostatek kyslíku ve vodě, a nedostatku vody...

Další z rubriky

Městský okruh není jediný. Aktivisté blokují na jihu Moravy více staveb

Takto vypadá aktuální konec dálnice D35 za křižovatkou v Opatovicích nad Labem....

Napadení stavby části městského okruhu v Brně na Žabovřeské nedávno odložilo její zahájení na neurčito. Na jižní Moravě...

VIDEO: Řidič při honičce se strážníky naboural do kanalizační šachty

Řidič naboural do kanalizační šachty

Řidič auta, které nemělo registrační značku, ujížděl v neděli v podvečer strážníkům v Hodoníně. Rychlou jízdu ale...

VIDEO: Masaryk bude znovu v Brně výstavišti. Robot vyfrézuje jeho sochu

Prozatím robot vyfrézoval malý model Masaryka, ukazuje ředitel společnosti MCAE...

Na brněnské výstaviště se znovu vrátí socha Tomáše Garrigua Masaryka. Ta původní z roku 1928 nepřežila bouřlivé dvacáté...

Najdete na iDNES.cz