"Větší množství kůrovců zaznamenáváme v některých oblastech Drahanské vrchoviny a v lesích v okolí Náměště nad Oslavou. Ani tady se však nedá mluvit o kalamitě," uvedl ředitel Krajské správy Lesů ČR Miroslav Svoboda.
Jiné kraje jsou na tom podstatně hůře, hlavně Moravskoslezský a Plzeňský. "Souvisí to s tím, že tamní porosty byly více poškozeny orkány Kyrill, Emma a Ivan. Na jihu Moravy k tak rozsáhlým vývratům nedošlo," dodal.
Přesto podle něho lesy nyní více hlídají a v celé oblasti, která pod brněnskou správu spadá, bylo rozmístěno téměř čtyři tisíce lapáků a přes 1 350 lapačů.
Lapák je pokácený strom, do kterého kůrovec nalétá, a lapač past, do které se samičky i samci brouka lákají pomocí umělého feromonu.
"Je pravda, že v některých revírech je kůrovců více, ale týká se to jen dvou až tří. Pomohlo nám, že jsme po orkánu Ivan poškozené stromy z lesa co nejrychleji odvezli. A trochu i počasí. Kůrovec má rád hlavně sucho a teplo," uvedla vedoucí lesní správy v oblasti Černá Hora Petra Zavřelová.
Jižní Moravu zasáhla kůrovcová kalamita v období 1993 až 1997. Problémy jsou v kraji méně rozsáhlé než jinde i díky velkému množství listnatých lesů.
Kůrovec, odborně lýkožrout smrkový, se živí lýkem, které zajišťuje transport vody a živin ve stromě, a tím ho poškozuje. Zdravý strom brouka zalije mízou a tím ho zahubí, útoku několika tisíc kůrovců se však již neubrání.
