„Požár mi úplně zničil les na rozloze 1,5 hektaru. Postupoval jsem pak podle zákona a vysadil na ploše nové sazenice dubu. Více než šedesát procent mi jich ale zničily ponravy chrousta. Ztráty se pohybují kolem sto tisíc korun. Když kolem procházím a vidím to, je mi z toho smutno,“ posteskl si Miroslav Goliáš (více o rekordně rozsáhlém požáru čtěte zde).
Muž z Bzence na Hodonínsku patří mezi přibližně dva tisíce drobných vlastníků pozemků v oblasti Bzenecké Doubravy. Mnozí z nich přitom dopadli úplně stejně, chroust je totiž prakticky v celém lese. Největší ztrátu zaznamenaly Lesy ČR.
„Když se tehdy rozhořel požár, domníval jsem se, že zničí i ponravy chrousta. Ukázalo se ale, že se zavrtaly přibližně půl metru do země, kde byla teplota kolem padesáti stupňů a oheň bez problémů přečkaly,“ upozornil Ladislav Půlpán, vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR.
Po požáru lesa začali majitelé pozemků les obnovovat (rozhovor s odborníkem najdete zde) a vysadili přitom statisíce sazenic. Jejich kořenový systém ale zachutnal ponravám chrousta, které se nebývale rozmnožily.
„Za kalamitní stav považujeme, když najdeme jednu ponravu na jednom metru čtverečním. Tady jsme jich ale našli třicet, čtyřicet a někde dokonce až šedesát. Odhadujeme proto, že jich je v oblasti Bzenecké a Hodonínské Doubravy kolem miliardy,“ dodal Půlpán.
Chceme postřik, volají vlastníci. Ten však musí schválit ochránci
Konkrétní čísla vzápětí doplnila zástupkyně lesního správce Marie Mařáková.
|
„Například na ploše označené 274 A9, která má rozlohu šest hektarů, jsme vysadili 45 tisíc obalovaných sazenic borovice. Vlivem ponrav jich šedesát procent uhynulo, a to byla jedna z těch lepších ploch. Na dvouhektarové parcele 273 D3 jsme vysadili osmnáct tisíc stromků, uhynulo 99 procent z nich,“ řekla Mařáková.
Vlastníci pozemků proto usilují o chemický postřik, který jako jediný dokáže zaručeně chrousta zlikvidovat. Chtěli by ho aplikovat na jaře příštího roku. „V dubnu 2015 očekáváme jejich rojení. Vyznáváme přitom zásadu, že je lepší likvidovat jednu samičku, než následně třicet jejich potomků,“ vysvětlil Ivan Černý, lesní správce města Bzenec.
Postřik, běžně používaný například každoročně zemědělci na kukuřici, ovšem musí schválit zástupci ochrany přírody Krajského úřadu v Brně, kteří si ovšem s odpovědí dávají na čas.
„O stanovisko k možnosti postřiku jsem žádali devatenáctého května letošního roku, dodnes nám ale ještě nikdo neodpověděl,“ posteskl si Černý.
Záběry z největšího lesního požáru v tuzemsku za posledních 15 let:
24. května 2012 |
