Jihomoravský kraj letišti loni vrátil peníze například na opravy nebo další budování. A osm milionů firmě přidal navrch na činnost letištních hasičů. Podle dokumentů v obchodním rejstříku přitom firma sama díky letišti v Tuřanech jen v roce 2012 vydělala pětačtyřicet milionů.
Kde zisk končí, není příliš jasné. Jak MF DNES napsala už minulý týden, vlastnická struktura akciové společnosti Letiště Brno umožňuje, aby část zisku z provozu tuřanského letiště skončila na Kypru, který je známý jako daňový ráj.
Kdo spravuje česká letištěLetiště v Mošnově na Ostravsku, Karlových Varech a Brně až do roku 2004 spravovala Česká správa letišť. Pak byla ale letiště převedena speciálním zákonem na kraje. V Brně získala možnost letiště padesát let provozovat soukromá akciová společnost Letiště Brno. Smlouvu kraj převzal po státu. Ten sice výběrové řízení v roce 2001 dělal, ale mělo jen jednoho účastníka. Antimonopolní úřad ho později označil za ušité na míru. Vlastnická struktura u ostatních krajských letišť je následující: Letiště Mošnov, Moravskoslezský kraj – Letiště Ostrava, a. s., jediným akcionářem je kraj. Letiště Karlovy Vary, Karlovarský kraj – Letiště Karlovy Vary, s. r. o., stoprocentním vlastníkem je kraj. Speciální postavení má v Česku pražské letiště Václava Havla. Provozuje ho Letiště Praha, a. s., jehož jediným akcionářem je Český Aeroholding, a. s. vlastněný ministerstvem financí. |
Podle hejtmana Michala Haška to, že kraj zaplatí soukromé firmě více, než od ní získá z pronájmu, neznamená, že by na letiště doplácel.
"Neberu to jako doplácení na provoz letiště. Peníze kraje jsou investovány do infrastruktury letiště, která patří kraji," popsal hejtman.
Juránek: Je to velmi výhodné
Firma Letiště Brno získala výhodný pronájem od kraje bez výběrového řízení v roce 2004 na padesát let, což zákon v té době umožňoval.
Předsedou představenstva je přitom Jiří Filip, stranický kolega náměstka hejtmana Stanislava Juránka (KDU-ČSL).
Juránek byl v době uzavírání smlouvy o pronájmu letiště hejtmanem a stále považuje nájemní smlouvu za velmi výhodnou.
"Po téměř deseti letech můžeme zkonstatovat, že tento způsob řízení regionálního letiště se ukázal jako nejvýhodnější pro kraj a také nejjasnější, co se týká všech kroků, které existují," řekl Juránek.
"Smlouva všechno potřebné skvěle ošetřuje. Kdyby se podobný způsob smluv více používal v dnešní době, bylo by mnohem méně problémů," uvedl Juránek už minulý týden, kdy MF DNES poprvé upozornila na problematickou majetkovou strukturu Letiště Brno.
Jak to s hospodařením brněnského letiště je, přitom nemůže ověřit ani sám kraj. V představenstvu ani dozorčí radě Letiště Brno totiž nikdo z představitelů jižní Moravy nesedí. Hejtman Michal Hašek (ČSSD) tak může firmu pouze požádat o vstřícnost.
"I když Letiště Brno provozuje soukromá společnost, chci poděkovat předsedovi představenstva, že vyhoví mé žádosti a zveřejní majetkovou strukturu společnosti," uvedl ve čtvrtek Hašek na tiskové konferenci, kterou svolal poté, co MF DNES upozornila na několik článků neprůhledného řetězce majitelů provozovatele letiště, které vedou až na Kypr.
Společnost patří manažerům letiště a Francouzovi
Jediným akcionářem Letiště Brno je firma B. A. W. D. F. Tu vlastní zase jiné tři společnosti s ručením omezeným: Fiji, kde je stoprocentním vlastníkem obchodní ředitel a předseda představenstva Letiště Brno Jiří Filip, dále TARU - Invest, která je psaná na advokáta Rudolfa Šnajdera, místopředsedu představenstva Letiště Brno.
Třetím společníkem je Mueron Jamay Investments, jejíž tři čtvrtiny vlastní francouzský občan Charles De Giraud D´Agay. Čtvrtina patří firmě Mueron Jamay Limited, která sídlí na Kypru.
Prohlášení D´Agaye přečetl na čtvrteční tiskové konferenci v salonku letiště předseda představenstva Filip. "Sděluji vám, že ovládám sto procent podílu ve společnosti Mueron Jamay Investments, a to tak, že jsem i finálním beneficientem kyperské společnosti," uvedl podle něj D´Agay.
Sídlo na Kypru firmy volí především kvůli velmi nízkým daním a problematickému dohledání konečných vlastníků. Obchodní ředitel Letiště Brno Filip ale tvrdí, že nemá informace o tom, jak velká část zisku z provozování tuřanského letiště skutečně na Kypru končí.
"Peníze tam mohou končit, ale nemusí," pokoušel se vysvětlit Filip. V tiskovém prohlášení pak dodal, že Letiště Brno nemůže žádným způsobem ovlivňovat soukromou podnikatelskou činnost dalších nepřímých vlastníků jejich akcií.
Náměstek hejtmana Juránek si ale stojí za tím, že kraj pronajal letiště výhodně. "Jsem rád, že způsob, který jsme zvolili, se ukázal jako nejlepší, a to i v porovnání s dalšími dvěma letišti, které ve stejnou dobu přešly na kraje," řekl náměstek Juránek.
Jiná letiště spravují přímo kraje
Postup, zvolený Jihomoravským krajem, je přitom v tuzemsku ojedinělý. Krajská letiště v Mošnově na Ostravsku, Karlových Varech a Brně až do doku 2004 spravovala Česká správa letišť. Pak byla ale letiště převedena speciálním zákonem přímo na kraje.
Zatímco tehdejší jihomoravský hejtman Juránek převzal smlouvu se státem, která provoz letiště v Tuřanech na dalších padesát let garantovala soukromé akciovce, oba další kraje letiště dodnes provozují samy.
A i přes pronájem chce sám Jihomoravský kraj do modernizace letiště investovat do konce příštího roku sto dvacet sedm milionů korun. Část peněz by měla jít z evropských fondů.
Do majetku pronajatého soukromé firmě přitom jihomoravští politici směřují peníze pravidelně. V roce 2006 byl například uveden do provozu nový odbavovací terminál za 237 milionů korun. Celé letiště, včetně desítek hektarů okolních pozemků si kraj podle výroční zprávy cení na téměř miliardu korun.
Jak to bude s pozemkem pro Amazon
Na vlastnickou a personální strukturu firmy Letiště Brno se MF DNES zaměřila poté, co hejtman Hašek oznámil, že kraj nabízí firmě Amazon pro vybudování logistického centra jeden z pozemků u letiště.
Tento pozemek patří kraji, věcné břemeno na něm ale má firma Airport Logistic Park, jejímž stoprocentním vlastníkem je právě Letiště Brno. A Airport Logistic Park také drží vydané stavební povolení, které by mohlo Amazonu na půdě umožnit postavit haly.
Za jakých podmínek by se pak kraj se soukromou firmou vyrovnal, ale Hašek odmítá do vyjádření Amazonu říci.
