Starosta Vranova u Brna Marek Juha a pracovník Národního památkového ústavu Martin Čihálek v rodinné hrobce Lichtenštejnů.

Starosta Vranova u Brna Marek Juha a pracovník Národního památkového ústavu Martin Čihálek v rodinné hrobce Lichtenštejnů. | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Lichtenštejnové nechají za miliony opravit hrobku ve Vranově u Brna

Tři sta let starou hrobku Lichtenštejnů ve Vranově u Brna začnou dělníci již tento rok opravovat. Rekonstrukci za více než třicet milionů zaplatí knížecí rod. Velké škody na památce napáchala vlhkost.

Na vstupní bráně rodinné hrobky Lichtenštejnů ve Vranově u Brna, která je součástí Vranovského klášterního komplexu, visí těžký řetěz se zámkem. Hrobka je už několik let nepřístupná. Zvědavci se dovnitř dostanou jen občas, při význačných příležitostech.

Tři sta let stará hrobka však nutně potřebuje opravu. Zdi a dřevěné náhrobky požírá plíseň. „I lavice musí být podloženy kusy kamene, aby se do nich nedostala vlhkost,“ uvedl Martin Číhalík z brněnské pobočky Národního památkového ústavu.

Do dvou let by se však rozpadlé sloupoví, nazelenalé zdi hrobky a některé rozpadlé rakve měly dočkat opravy. Práce začnou už v létě a celkem přijdou na téměř třiatřicet milionů korun. „Rekonstrukci zaplatí knížecí rodina,“ sdělil ředitel vídeňského lichtenštejnského muzea Johann Kräftner.

Beton brání v odvodňování

Opravy budou náročné. „Vstupní portál má narušenou statiku, takže vyžaduje velké úpravy,“ popsal projektant rekonstrukce Manfred Wehdorn.

Hrobka se musí také odvětrat, aby se zbavila plísní, za jejichž rozšíření mohou nevhodné klimatické podmínky. Odborníci budou muset ošetřit také několik rakví, které se téměř rozpadají.

V rodinné hrobce Lichtenštejnů.

„Z rozsahu škod lze usuzovat, že tak špatné podmínky v hrobce původně nepanovaly,“ sdělil Wehdorn. Podle odborníků se začaly projevovat teprve v posledních několika desetiletích. Před sousedícím kostelem totiž v sedmdesátých letech vybetonovali nádvoří. To narušilo odvodňovací systém a hrobka začala vlhnout.

„Objekt je nutné odizolovat proti vlhkosti a zajistit, aby do něj nevtékala dešťová voda. Je v plánu také obnova zazděných průduchů, jež původně zajišťovaly provzdušňování hrobky, a tím pomáhaly proti zavlhání,“ popsal projektant.

Projekt počítá také s vytápěním objektu. Hrobka bude vyhřívána topidly umístěnými ve sloupech. Restauratéři se zaměří rovněž na dřevěné části budovy. „Obnovu potřebuje především čtrnáct rakví, které jsou zvlhlé,“ uvedl projektant. Současně při těchto opravách antropologové prozkoumají pozůstatky těl v rakvích.

Do hrobky se už ani po opravě pohřbívat nebude

Lichtenštejnskou hrobku nechal ve vranovském klášteře, který obývá řád paulánů, vystavět v šestnáctém století kníže Maxmilián Lichtenštejn. Pohřbeno v ní je na padesát příslušníků šlechtického rodu. Na počátku 19. století se dokonce musel prostor hrobky rozšířit. Byl totiž malý.

V roce 1938 byl v hrobce pohřben kníže František I. A o jednapadesát let později se tam uskutečnil poslední pohřeb. Poté, co se rod odstěhoval do Lichtenštejnska, zřídil si hrobku novou, a tak ani po opravě nebude ta vranovská sloužit původním účelům.

Starosta Vranova u Brna Marek Juha v rodinné hrobce Lichtenštejnů.

Rod Lichtenštejnů vlastnil před druhou světovou válkou na Moravě rozsáhlé majetky včetně Lednicko-valtického areálu. Pozemky a budovy však zabavili komunisté. Lichtenštejnové ale dosud o navrácení majetku v České republice nepožádali.

Rekonstrukce hrobky je jedním z prvních velkých projektů spojujících Lichtenštejny a Českou republiku. Dobré vztahy s rodem navázal právě starosta Vranova u Brna Marek Juha, a to v roce 2005. O rok později dokonce kníže Jan Adam II. navštívil Vranov a slavnostně tam pokřtil náměstí, které nese jméno jeho rodu.