Zámek ve Valticích

Zámek ve Valticích | foto: Radek Miča, MAFRA

Lichtenštejnská knížata „pouštějí“ Lednicko i Valticko

  • 0
Rod Lichtenštejnů považoval někdejší državy v Lednici a Valticích za své "korunní klenoty" a odmítal se jich vzdát. Konkrétně celého Lednicko-valtického areálu, který je zapsaný na seznamu UNESCO. I kvůli nim Lichtenštejnsko nikdy neuznalo samostatnost České republiky. Jako jediné.

Jenže v pondělí navázala Česká republika pod taktovkou premiéra Jana Fischera s Lichtenštejnskem diplomatické styky. A je pravděpodobné, že knížecí rod už o navrácení majetků, vyčíslených na třicet miliard korun, nebude usilovat. MF DNES to potvrdily diplomatické zdroje.

"Oficiálně to nepadlo, ale neoficiálně je to téměř jisté," sdělil vysoce postavený politik, který u vyjednávání byl.

Lichtenštejnsko uzná po 17 letech samostatnost České republiky

Česká republika naváže standardní diplomatické vztahy s Lichtenštejnským knížectvím

Ministerstvo zahraničí to potvrdit nechce. "Jedná se o navázání diplomatických styků bez jakýchkoli dalších podmínek, které je v zahraničněpolitickém zájmu," odpověděl mluvčí Milan Řepka na dotaz, zda budou mít nově uzavřené vztahy vliv na majetkové spory knížectví a České republiky.

Jižní Morava prošlapávala cestu

Lichtenštejnové přišli o velkou část majetku na území České republiky při pozemkové reformě po první světové válce. Po druhé světové válce v roce 1945 byl pak jejich majetek vyvlastněn úplně, na základě Benešových dekretů.

"Celý Lednicko-valtický areál, včetně lednického i valtického zámku, bylo jejich hlavní sídlo," uvedl Martin Číhalík z brněnské pobočky Národního památkového ústavu. A k tomu patřily rozsáhlé pozemky na území téměř celé dnešní jižní Moravy.

Politici se bojí uznání Lichtenštejnska. Knížectví žádá majetek na Moravě

Pro ministry Topolánkova kabinetu to byl před volbami zřejmě příliš citlivý problém, nechali ho proto na Fischerovu vládu

"Vybudovali na Břeclavsku dráhu i průmysl. To, co tady dneska je, je jejich zásluha," uvedla kastelánka lednického zámku Ivana Holásková. Knížecí rodina se podle ní o své bývalé sídlo zajímala. "Ale v dobrém smyslu. Kníže Hans Adam přijel poprvé v roce 1988, aby svým dětem ukázal, co jejich rodina vybudovala.

"Nároky ale oficiálně neuplatňovali. Ani nemohli, kvůli Benešovým dekretům," podotkla kastelánka.

Navázání diplomatických vztahů s Lichtenštejnskem vítá. "My jsme s nimi měli soukromě dobré vztahy, ale teď by se konečně mohla spolupráce rozvinout. Pro nás to může být jen přínosné," uvedla Holásková.

Česká republika chtěla už delší dobu uzavřít s Lichtenštejnskem dohodu o zabránění dvojímu zdanění. Lichtenštejnsko však není členem Evropské unie, zato je jedním z evropských daňových rájů. Topolánkova vláda se však bála právě případného otevření tématu majetkových nároků. Nechala proto rozhodnutí na Fischerovu vládu.

Na navázání diplomatických vztahů má však také velkou zásluhu jižní Morava a její současné i bývalé vedení. Pondělnímu podpisu prošlapávala cestu už několik let.

"Jižní Morava už více než tři roky zprostředkovávala kontakt, když ještě neexistovaly diplomatické styky. A nynější stav je pro nás jen a jen výhodou," řekl jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD).

Ten nelenil a hned včera, den po slavnostním podpisu, se ve Vídni setkal s korunním princem Lichtenštejnů Aloisem. A během tříhodinové večeře stihli domluvit hned několik konkrétních bodů budoucí spolupráce knížectví a regionu.