Lidé ze Znojemska, které trápí největší nezaměstnanost na jihu Moravy, mohou už dva roky hledat práci v nedalekém Rakousku. Tamní předpisy jsou ale přísné (ilustrační snímek)

Lidé ze Znojemska, které trápí největší nezaměstnanost na jihu Moravy, mohou už dva roky hledat práci v nedalekém Rakousku. Tamní předpisy jsou ale přísné (ilustrační snímek) | foto: Jan Strouhal, MAFRA

Češi v Rakousku kvůli neznalosti předpisů i jazyka často naletí

  • 12
Na konci dubna uplynou dva roky od chvíle, kdy se rakouský pracovní trh otevřel občanům nových členských zemí EU, tedy i Čechům. Lidé ze Znojemska, kteří v Rakousku hledají zaměstnání, ale v bludišti tamních pracovních předpisů stále tápou. Ty jsou nyní navíc namísto uvolňování ještě přísnější.

Rakouská strana se zpřísňováním předpisů snaží bránit takzvanému sociálnímu dumpingu, tedy situaci, kdy cizinci pracují za výrazně méně peněz, než by žádal Rakušan. Za hranicemi logicky panuje strach, že Češi připraví o práci domácí.

Nezaměstnanost na jihu Moravy

Nezaměstnanost na jižní Moravě činila v únoru 8,8 procenta, což znamená 69 778 lidí bez práce. Volných pracovních míst bylo 2 737.

V březnu nezaměstnanost poklesla na 8,6 procenta, to představuje 68 087 lidí bez práce. Volných pracovních míst bylo 3 337.

Vývoj nezaměstnanosti v procentech za únor a březen:
Blansko 7,5 - 7,4
Brno-město 8,1 - 8,2
Brno-venkov 6,8 - 6,7
Břeclav 9,4 - 8,8
Hodonín 11,8 - 11,3
Vyškov 7,4 - 7,2
Znojmo 12,1 - 11,5

Zdroj: MPSV

"V zájmu Rakouska je, aby měli Češi stejné podmínky i odměnu za práci jako Rakušané," vysvětlila Klára Filipová, která pracuje v mezinárodním oddělení největšího z rakouských odborových svazů PRO-GE.

Orientovat se v rakouských předpisech je pro Čechy velmi složité. "Pro práci v Rakousku musíte být vyzbrojeni vědomostmi, to však Češi často nejsou," upozorňuje ředitelka Okresní hospodářské komory ve Znojmě Jiřina Ondrušová.

Češi podepíší i smlouvu, která odporuje předpisům

Bez informací se lidé hledající práci snadno stávají obětí podvodů, do kterých zaměstnavatelé v Rakousku i zprostředkovatelé práce za hranicemi Čechy cíleně tlačí. Neodradí je ani přísné kontroly. A Češi kvůli neznalosti rakouských předpisů i němčiny často podepisují nesmysly.

"Rakušané mají přísně dané, co a jak má ve smlouvě být uvedeno. Většina oborů má vlastní kolektivní smlouvu a stanovenou minimální mzdu. Ale Češi, kteří toto netuší, často podepíšou například plat, který už zahrnuje přesčasy," popsala Ondrušová.

Hospodářské komoře tak přibývá dotazů, jak z takové smlouvy vybruslit. "Lidé se neradi chlubí, když se napálí. Přesto nám dotazů přibývá," podotkla.

Lidem, kteří se nechali v Rakousku napálit, pomáhá hospodářská komora, úřad práce i další instituce. Existuje i projekt Zuwins, na základě kterého poskytují poradenství česky nebo slovensky mluvící experti na rakouské pracovní právo.

Prapůvodní příčina všech problémů je neschopnost domluvit se německy. "Jazyk je velká bariéra, minimálně základy v daném oboru je potřeba znát. I uklízečka se občas potřebuje zeptat, kde si má vzít mop a kdy má přijít zítra," poznamenala Filipová.

Vůbec nejlepší je kontaktovat hospodářskou komoru ještě před nástupem do práce. "Když jdu do zaměstnání, musím o té firmě něco vědět a znát svoji pracovní pozici. Pak jim můžeme poradit, jaké pro ně platí specifické podmínky," uzavřela Ondrušová.

Podle ředitele úřadu práce v rakouském Hollabrunnu Josefa Mukstadta představují Češi v tamním pohraničí něco přes jedno procento všech pracujících. "Ve velké míře zaplňují místa, na něž my sami už nemáme síly, například v turismu, gastronomii, zdravotnictví či stavebnictví. Hledáme odborně kvalifikované, vyučené lidi," vyjmenoval Mukstadt.