Měla dobré známky a v kapse už rok nosí maturitní vysvědčení z podnikatelské školy. Přesto o práci stále nezavadila, protože čerstvé absolventy bez praxe chce málokterá firma. Mladá slečna tak namísto do vytouženého zaměstnání dochází do psychologické ordinace. Její sebevědomí je totiž na nule, ozvaly se i úzkosti a deprese.
Lidé bez práce* Nezaměstnaných je na Blanensku 4 700, volných míst jen 200. * Nejproblémovější skupinou jsou lidé bez praxe, u nejstarších nezaměstnaných záleží na zdravotním stavu i profesi. * Roli hraje i to, že bydlí v odlehlé lokalitě a ztrácí schopnost stěhovat se či dojíždět za prací. Zdroj: Úřad práce Blansko |
Podle odborníků má psychické problémy kvůli životu bez práce čím dál více lidí z Blanska a okolí.
"Pracovních příležitostí tady není moc, když už se něco nabízí, tak je to spíš tovární zóna. Je to šikovná studentka, přesto zvažuje, že i s maturitou půjde k pásu, aby měla alespoň nějakou práci," popisuje problémy své nejmenované pacientky psycholožka Silvie Loubalová z boskovické nemocnice.
Vše zhoršují legislativní změny
Lépe na tom nejsou ani jinde v regionu. Navíc krize v ekonomice a na trhu práce zdaleka nedopadá jen na nezaměstnané.
"Teď je obecně ve společnosti blbá nálada související s poklesem zaměstnanosti a existenčními potížemi. Narůstá počet pacientů, kteří do ordinací přicházejí přímo kvůli ztrátě zaměstnání, přibývá ale i problémů u těch, kteří přišli původně s jinými obtížemi. Léčba se tím komplikuje," podotýká blanenský psycholog Kamil Ryška.
Informace o vládních škrtech, snižování dávek a oddalování odchodů do důchodu podle něj situaci stále zhoršují. "Nepřidá to zdravým lidem, natož těm s handicapem. Příznaky jsou různé, od poruch spánku a únavy, až po deprese. Čím déle bude přetrvávat krize, tím je menší šance, že se vrátí pozitivní trend," varuje Ryška.
Ztrátu zaměstnání nesou nejhůř muži po padesátce
Ani pracovníci úřadu práce se nediví lidem, kteří vyhledají pomoc psychologů.
"Ztráta zaměstnání je obrovské trauma. Roli nejspíš hrají i chystané legislativní změny. Mluví se o tom, jak se vše zpřísní, a to způsobuje stres. Přitvrdit se má ale jen vůči těm, kteří systém zneužívají," snaží se lidi uklidnit ředitelka blanenského pracoviště úřadu práce Jitka Lorková.
Podle odborníků vše nesou nejhůř muži starší padesáti let, kteří živí rodiny. Právě oni si o pomoc často neumějí říci. Za odborníkem pak mnohdy dojdou jejich manželky, až když marné hledání práce naruší vztahy v rodině.
"Stále přetrvává názor, že kdo jde ke cvokaři, je blázen. Lidé se stydí si o pomoc říci, často se nesvěří ani partnerovi. My jim práci neseženeme, ale se sebevědomím pomůžeme," povzbuzuje Loubalová.
