Co způsobilo obrat k lepšímu? Do firmy vstoupil švýcarský investor. Kdo to je? Vedení to prozatím nechce prozradit.
"V pátek se těžba obnovila, jeli jsme přes víkend a jedeme dál, snad už bez komplikací," potvrdil ředitel společnosti Lignit Hodonín Josef Foltýn. "Radost, kterou máme, je zastiňována přetrvávajícími dílčími problémy," dodal ředitel.
Lignit Hodonín, ve své době nejvýznamnější zaměstnavatel regionu, se potýká s řadou potíží. Jejich počátek se datuje do poloviny 90. let a je spojen s uzavřením slovenského trhu a změnou technologie spalování v Elektrárně Hodonín, největším odběrateli lignitu. Z pěti dolů zůstal v provozu jediný.
Firma se sto padesátiletou tradicí se ocitla v dluzích, největší známou pohledávku ve zhruba dvacetimilionové výši má vůči ní elektrárenská společnost ČEZ. Postupně přestávala vyplácet mzdy zaměstnancům, stovka jich kvůli tomu podnik během letošního roku postupně opustila a uplatnila nárok na vyplacení mzdy u hodonínského úřadu práce.
V září a říjnu poslal soud provozovatele dolu opakovaně do insolvence. Paradoxně však základě pohledávek ve výši pouhých 110 a necelých 45 tisíc korun.
První z těchto dvou věřitelů, společnost Ademon, svůj návrh po dohodě stáhla. S druhým věřitelem, firmou Panara, jednání dosud pokračuje.
"Insolvenční řízení, to je běh na dlouhou trať, diriguje si to pár lidí, kteří jen skupují pohledávky. Je v tom příliš mnoho spekulativních a bezcitných postupů, bylo by dobré, aby v tom udělal někdo pořádek," zlobí se Josef Foltýn.
Poukazuje na známý fakt, že posílání firem do úpadku se stává součástí obchodních vztahů a boje o trh. Soud totiž zahajuje insolvenční řízení i v případě, že je je ve hře sporná pohledávka či faktura.
I když takové řízení po několika týdnech zastaví, vyvolá to přinejmenším komplikace a nejistoty mezi zákazníky a zaměstnanci.
"Důvody k insolvenčnímu řízení tam jasně vznikly už kvůli nevyplaceným mzdám," upozorňuje ředitel hodonínského úřadu práce Vladimír Šťáva. "Za Lignit jsme proplatili mzdy za více než 21 milionů. Nyní jednáme s novým provozovatelem dolu o splátkovém kalendáři, aby se státu alespoň něco vrátilo," doplňuje zástupkyně ředitele Ludmila Račická.
Vývoj v Lignitu s napětím sledují především lidé na Hodonínsku, kterým práce v dolech po léta poskytovala výdělek.
"Můj osobní názor je, že se Lignit dostal do složité situace především proto, že dlouho chtěl zaměstnanost za každou cenu udržet," podotýká šéf úřadu práce Vladimír Šťáva.
Ředitel firmy předpokládá, že s příchodem nového investora existuje dostatek důvodů k optimismu. "O některé zaměstnance, kteří odešli, máme zájem. Chceme se vrátit zpět do výroby která byla naplánovaná. Vše bude záležet na tom, jak se dál bude odvíjet restrukturalizace firmy. Teď je nutné se dohodnout s elektrárnou a navýšit těžbu tak, abychom ekonomicky obstáli a pokusili se splatit závazky," nastiňuje Josef Foltýn.
"Je těžké mluvit teď o nějakých perspektivách. V naději, že to bude pokračovat dál, žijeme všichni," dodává ředitel. Připomíná, že pokud by se definitivně přestalo těžit, znamená to konec. "Ložisko je tady velké. Když se však důl zavře, zaplaví se vodou, dojde k zavalení chodeb a obnova těžby už není reálná."
