Veřejná zeleň města Brna stromy věnovala vědcům, kteří budou v kmenech hledat dřevokazné houby. Očekávají také, že zjistí víc informací o tom, jakou stabilitu stromy v městském prostředí mají.
Nasbíraná data mohou později využít k předpovědím o jejich chování, zejména tehdy, hrozí-li zlomení nebo vyvrácení stromu.
Právě v Lesnické ulici sídlí Mendelova univerzita, jejíž vědecký tým se o dřevo postará. „Odebrali jsme ze všech pokácených stromů dvoumetrové výřezy a tenčí příčné sekce. Výřezy jsme následně převezli do univerzitního Výzkumného centra Josefa Ressela v Útěchově, kde budou sloužit k měření fyzikálních a mechanických vlastností čerstvého dřeva a k identifikaci přítomných dřevokazných hub,“ popsal mluvčí univerzity Filip Vrána s tím, že se využije dřevo zdravých stromů i to degradované.
Vzorky z městských alejí představují pro vědce vzácnou příležitost, dosud zkoumali především vlastnosti stromů z lesů. „Získané vzorky nám dovolí posunout se někam dál a upřesní stávající metody pro hodnocení stability stromů,“ uvedl Valentino Cristini z Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií.
Poznatky pomohou v budoucnu odborníkům, kteří pečují o městské aleje. „Nejdůležitější je pro nás prevence, abychom byli schopni předpovědět chování stromů v městském prostředí. Jde zejména o vývrat a zlom stromů,“ dodal Cristini, podle něj budou kompletní rozbory hotové zhruba za rok.
V posledních letech se na stromech podepisuje klimatická změna, v našich podmínkách je to především střídání nepředvídatelných přívalových srážek s dlouhými suchými obdobími.
Původní tradiční druhy dřevin tak nahrazují odolnější – místo lip, javorů a jasanů se nyní častěji vysazují spíše jerlíny nebo akáty. Jenže u nich je zase náročnější údržba. „Ani ty do budoucna v městském prostředí patrně nepřežijí více než několik desítek let,“ podotkl Vrána.
