Pavel Rychetský s dokumentem o Chartě 77

Pavel Rychetský s dokumentem o Chartě 77 | foto: MF DNES

Listiny Charty 77 se staly novým pokladem, Praha o ně soupeřila s Brnem

  • 3
O pozůstalost předních českých disidentů - Chartu 77 - se svedl tichý boj. A vyhrálo jej Moravské muzeum v Brně, kde pracovní verze textu skončila. Pochází z archivu spisovatele Pavla Kohouta.

Originál Charty 77 je obyčejný kus papíru popsaný strojopisem. Navíc s poznámkami psanými rukou. Tento dokument však před pětatřiceti lety komunistický režim znejistil v samé podstatě jeho existence.

První strana Charty 77 s korektorskými značkami

Dokument s vpisky Václava Havla je nyní majetkem Moravského zemského muzea. Patří k němu obrovské množství dalších materiálů z majetku spisovatele Pavla Kohouta. Jejich celková váha: přes dvě tuny.

"Je to neuvěřitelný soubor," říká ředitel Martin Reissner, který jej pro Moravské zemské muzeum získal.

Podle odborníků si teprve nyní mnozí začínají uvědomovat unikátnost podobných dokumentů. Nejspíš k tomu přispěla i nedávná smrt Václava Havla.

"Originál Charty je relikvie podobného významu, jaký má pro USA Prohlášení nezávislosti. Jednou bude vystavený na čestném místě," říká literární vědec Miroslav Balaštík.

Archivy spisovatelů a disidentů

Jak se dokumenty dostaly právě do Brna? Moravské muzeum už několik let získává archivy spisovatelů a disidentů. Například Jiřího Gruši či Milana Uhdeho. A především unikátní Kohoutův archiv s originálními texty Charty.

"Je mi samozřejmě líto, že tyto materiály neskončily u nás," říká Jiří Gruntorád z pražské knihovny Libri prohibiti, v níž je rozsáhlý disidentský archiv, a podobné dokumenty by jej tak logicky rozšířily.

Charta 77

Naposledy rozšířil archiv Moravského zemského muzea předseda Ústavního soudu a někdejší disident Pavel Rychetský. Ten mu nedávno věnoval tři svazky dokumentů Charty, na které mezitím téměř zapomněl.

"Měl jsem je na chalupě na půdě. Proto to bylo i trochu plesnivé. Loni jsem hledal úplně jiné věci a našel jsem to tam. Říkal jsem si: To nemá význam. Nakonec jsem je přivezl do Brna, a když jsem viděl, jaký je o to zájem, řekl jsem si: Ať toho mají víc, " popisuje Rychetský.

Listiny Charty jsou unikátní i tím, že jsou spojeny s pozoruhodnými příběhy. Od samého počátku po nich totiž pásli tajní policisté.

Takže Rychetský "své" dokumenty ukryl v pražské loděnici, kde měl uloženou kánoi. Pak je převezl na chalupu k rodičům manželky, kde je ukryl na půdě.

Kohout zase schoval svůj archiv u švýcarského velvyslance, který bydlel v blízkosti. Na něj si tajní policisté samozřejmě netroufli.

Text Charty je nyní vystaven v budově brněnského Ústavního soudu, ale Moravské zemské muzeum plánuje vytvořit speciální pracoviště a expozici.