Podle vás je už dnes na trhu spousta „zombie“ firem, které drží nad vodou nízké úrokové sazby nebo vládní podpůrné programy. Proč je to špatně?
Protože i za normálních okolností, kdy ekonomika roste, se struktura firem mění, protože buď se mění trh, nebo se firma dostane na hranici toho, kdy už pro ni není zajímavé podnikat. Nejlepším příkladem jsou firmy, třeba v textilním průmyslu, které už před covidem vyplácely platy na úrovni minimální mzdy a měly problémy sehnat zaměstnance. Takové firmy dál udržuje veřejná podpora na trhu, ačkoliv už před krizí měly finanční problémy. Jim státní pomoc samozřejmě pomáhá, ale problém je, že se bavíme už o druhé ekonomické krizi za deset let, když započítáme tu v roce 2009, a zjišťujeme, že na trhu pořád není dostatek lidí pro ty, které by chtěly víc vyrábět. To znamená, že se pořád neuvolnil potenciál, což je občas potřeba, aby se pracovní síla přesunula mezi upadajícími a rostoucími obory.
V gastru to bude po návratu do normálu rauš, všichni si to v něm budou chtít užít a dohnat.
