Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vzdor jí otevřel bránu ke kariéře. Díky ukrajinštině vede centrum v Kyjevě

  18:47aktualizováno  18:47
Po střední škole žila dva roky ve Spojených státech a její rodiče chtěli, aby studovala angličtinu. Lucie Řehoříková si ale vybrala „ideologický protiklad“ – ruštinu. K té si pak přibrala ještě ukrajinštinu. A právě tato volba nakonec zapříčinila, že se brněnská překladatelka stala v listopadu 2014 ředitelkou Českého centra v ukrajinském Kyjevě.

Lucie Řehoříková je od listopadu 2014 ředitelkou Českého centra v ukrajinském Kyjevě. | foto:  Michal Růžička, MAFRA

„Možná rodičům navzdory, možná navzdory sobě, to už nevím, jsem se rozhodla pro ruštinu, což bylo v náladě konce devadesátých let pořád ještě cosi podivného. A abych to podtrhla, jako druhý jazyk jsem si vybrala ještě ukrajinštinu,“ usmívá se Lucie Řehoříková a dodává: „Jak to vypadalo – nic méně praktického jsem si zvolit nemohla.“

K jejímu směřování jí napomohlo i seznámení s manželem. Zřejmě také náhodou, byť už ne navzdory, ale z lásky, si za něho vybrala Pavla Řehoříka, spoluzakladatele brněnského vydavatelství Větrné mlýny.

Ženy jižní Moravy

Letní seriál přibližuje pozoruhodné ženy spjaté s Jihomoravským krajem. Každý týden představí jednu ženu, která je nejen úspěšná ve své profesi, ale k tomu ještě dokáže působit na svoje okolí, přispět k lepší atmosféře ve společnosti, nastartovat pozitivní změnu nebo zlepšit život jiným lidem.

„Plynule jsem se pak podílela na edičních projektech Větrných mlýnů, především na těch souvisejících s východní Evropou, jako je Ukrajina, Bělorusko a Rusko. A také na festivalu Měsíc autorského čtení,“ vysvětluje Řehoříková.

A jak se tedy dostala do Kyjeva? Zkrátka se přihlásila na konkurz na šéfa Českého centra v Kyjevě a vyhrála.

„Nic víc v tom nebylo. A je skvělé, že pozice v Českých centrech nejsou obsazovány jen kariérními diplomaty, takže šanci dostat se na ně má každý, kdo uspěje ve výběrovém řízení,“ těší dnešní ředitelku, jíž pomohla jak znalost ruštiny a angličtiny, tak zejména ukrajinštiny.

„I když jsem si v časech svého studia o ní myslela, že jde jen o koníček a tajnou lásku, která nebude mít žádné praktické využití. Ale kdoví, jestli právě znalost ukrajinštiny neznamenala body, které rozhodly, že jsem právě já uspěla,“ uvažuje Řehoříková.

„Těžko ohromíme svět montováním aut a výrobou oceli“

Úkolem Českých center ve světě je představovat Českou republiku skrze kulturu. „A to si myslím, že je správně, protože jazyk a kultura v sobě mají osobitost, jedinečnost. Těžko ohromíme svět tvrzením, že montujeme auta nebo vyrábíme ocel,“ vysvětluje ředitelka a upřesňuje, že její prací je být mostem mezi kulturami obou zemí v nejširším slova smyslu.

Tři otázky pro Lucii Řehoříkovou

Jaký mám vztah k rodnému Brnu?
Brno je moje město a myslím, že stále má potenciál k rozvoji, ale bojím se, že to nepůjde bez zásadnější decentralizace země. Ve 21. století je neúnosné, aby lidé chodili za prací do hlavního města. Chybí tu příležitosti a pobídky musí na začátku vytvořit stát skrze své instituce.

Jaká jsou moje oblíbená místa jižní Moravy?
Valtice, kde žije moje sestra Zdeňka. Komín, kde bydlíme s rodinou, a lesy kolem Brněnské přehrady, kde jsem na chatě trávila dětství, ale svůj význam pro mne měly hlavně v časech dospívání.

Které brněnské ženy považuji za inspirující?
Brno jich má mnoho, tak aspoň pár. Výtvarnice Kateřina Šedá, bojovnice Barbora Antonová, spisovatelka Kateřina Tučková, soudkyně Kateřina Šimáčková a senátorka Eliška Wagnerová.

„Patří k tomu i věda a školství jak v Česku, tak na Ukrajině. A troufám si tvrdit, že se nám daří,“ usmívá se žena, která je matkou čtrnáctiletého Mikuláše a pětileté Medy.

Ti jsou s ní v zemi, která má u nás obraz chudého a zanedbaného státu. „Je to jiná země,“ shrnuje ředitelka kyjevského centra. „Kyjev je velké město s neuvěřitelným provozem, všude je relativně daleko, nikde klid, odpočinek, ačkoliv samozřejmě za ty tři roky jsme si i tady už našli místa, kde se dokážeme schovat,“ líčí.

A dodává, že její pětiletá dcerka Kyjev snáší vlastně nejlépe a baví ji tam všechno. „Myslím, že v tomto věku je jí jedno, kde je. Chodí do obyčejné ukrajinské školky a už umí obstojně jazyk. Syn Mikuláš to měl náročnější, protože chodí do anglické školy, takže zhruba rok musel investovat do dokonalého zvládnutí jazyka.“

Pokud se s dětmi vrací do Brna, znamená to pro ni paradoxně dovolenou, i když je tu pracovně.

„Možná si ani neumíme představit, jak je náš život oproti Ukrajině komfortní, jak pohodlně si u nás žijeme. Jen to, že nemusíme myslet na tisíc maličkostí, které jsou běžnou součástí ukrajinského života, je nesmírně uvolňující,“ vysvětluje Lucie Řehoříková a dodává, že Ukrajinci naši republiku vnímají jako Západ.

Ukrajinci si dovedou život víc vychutnat, míní

„Vědí o nás ale mnohem víc než my o nich, zajímají se,“ pokračuje ve srovnávání. „Je to vidět na kurzech češtiny, kde máme stále vzrůstající zájem studentů. Někdy se zdá, že česká popularita je až nezasloužená, určitě z toho hlediska, jak se my zajímáme o ně. Ale zdá se mi, že nejhorší stereotypy o Ukrajincích už máme také za sebou. Chápeme, že když je někdo momentálně chudší než my, neznamená to zároveň povel k nárůstu našeho sebevědomí.“

Ji osobně nejvíc překvapilo, že jak jsou Ukrajinci zdánlivě pomalejší, nezorganizovaní, tak jsou naopak i nesmírně pozorní.

„A myslím, že si dovedou život víc vychutnat. Protože jsem tu přes kulturu, musím říct, že mě překvapil zájem o umění všeho druhu, a to zdaleka nejen v úzkých intelektuálních skupinách. Potkat teenagery, jak si v kyjevském metru čtou básně, není nic mimořádného,“ doplňuje svoje dojmy.

Tuší přitom, že může jít o její první a zároveň poslední misi. „Nepřemýšlím, že dnes je to Kyjev a zítra Honolulu,“ usmívá se.

Žádné plány prý nemá a říká, že jí dosud taková strategie vycházela. „Ale samozřejmě je tu syn Mikuláš, který bude chtít studovat střední školu, také manželova práce vyžaduje jeho přítomnost v Brně, takže předpokládám, že za rok dva, až mi kyjevská mise skončí, budeme všichni v Brně. A docela se na to těším,“ přiznává.

Na závěr dodává, jak je pro ni skvělé, že se ve vedoucí pozici ocitla právě na Ukrajině. „S emancipací se to tady totiž moc nepřehání, byť nějaký pokrok už vidět je. Při jednáních mám ovšem benefity jako žena a navíc i z pozice autority, kterou má funkce přináší. Nestěžuji si,“ usmívá se Lucie Řehoříková.

Volby 2018

Volby do obecních zastupitelstev a do Senátu PČR se konají 5. a 6. října. V pátek se volí od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Komunální volby

Úplné seznamy kandidátů do zastupitelstev obcí podle okresů pro Jihomoravský kraj:

Volby do Senátu

Ve volbách do Senátu 2018 se v Jihomoravském kraji volí v obvodu 56 - Břeclav a v obvodu 59 - Brno-město. Pokud žádný z kandidátů nezíská v daném obvodu nadpoloviční většinu, bude se druhé kolo senátních voleb konat 12. a 13. října.



Nejčtenější

Superbiky v Brně končí, důvodem jsou vysoké finanční ztráty

Fanoušci na mistrovství světa superbiků v Brně.

Masarykův okruh ztrácí jednu z nejzajímavějších položek ve svém programu. Mistrovství světa superbiků, které se tam...

Nehoda, která změnila železnici. Lidé z okolí se po ní neštítili rabování

Ilustrační snímek

Přesně 90 let dnes uplynulo od pohřbu železničářů, kteří zemřeli při jedné z nejtragičtějších událostí v dějinách české...



Chataři na kraji Brna mají strach z narkomanů a bezdomovců, už se střílelo

V chatové oblasti mají místní strach z bezdomovců a narkomanů. Policejní pásky...

Lidi ze zahrádek a chat v brněnské čtvrti Obřany tyranizuje parta narkomanů, kteří se zabydleli na některých pozemcích....

Developer chce v Brně nový mrakodrap, proti jsou místní i architekt města

Projekt s názvem Lidická 77 počítá s mrakodrapem naproti parku Lužánky....

Uprostřed bloku v Lidické ulici v Brně chce developer stavět 80 metrů vysoký kolos, do kterého se má vměstnat 177 bytů....

Migranty v návěsu odhalil řidič kamionu na cestě z Turecka až v Mikulově

V nákladovém prostoru kamionu se skrývali čtyři nelegální migranti.

Na čtyři muže ukryté pod plachtou kamionu narazili ve čtvrtek v Mikulově jihomoravští policisté. Černí pasažéři, kteří...

Další z rubriky

Pětistovka pro každého, dočasný armádní most. Politici slibují i nemožné

Ilustrační snímek

Politici se na jižní Moravě předhánějí v tom, jak získat voliče za každou cenu. Nezdráhají se přitom slibovat věci,...

Elektrodový kotel za 61 milionů promění přebytky elektřiny na horkou vodu

Instalace elektrodového kotle Tepláren Brno.

Teplárny Brno zprovoznily v areálu Červený mlýn největší elektrodový kotel v Česku. Ten posílí spolehlivost dodávek...

Chataři na kraji Brna mají strach z narkomanů a bezdomovců, už se střílelo

V chatové oblasti mají místní strach z bezdomovců a narkomanů. Policejní pásky...

Lidi ze zahrádek a chat v brněnské čtvrti Obřany tyranizuje parta narkomanů, kteří se zabydleli na některých pozemcích....

Kdy začít děti učit zacházet s penězi? Začněte pomocí her v předškolním věku
Kdy začít děti učit zacházet s penězi? Začněte pomocí her v předškolním věku

Jedním z nejčastějších sociálních problému, se kterými se dnes potkávají Češi, je pád do dluhové pasti. A může za to hlavně nedostatečná finanční gramotnost, na kterou se ve školách trochu zapomíná. Trénujte ji se svými dětmi už od předškolního věku a ušetříte jim tak v budoucím životě spoustu potíží. Kdy a jak můžete děti finančně vzdělávat?

Najdete na iDNES.cz