Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Lužánky patří dětem už 65. sezonu. Výročí budou slavit celý rok

  7:45aktualizováno  7:45
Už 65 let chodí několikátá generace Brňanů do zájmových kroužků a za nejrůznějšími akcemi do Lužánek, prvního Domu pionýrů v republice. Po roce 1990 byl přejmenován na Dům dětí a mládeže, dnes se jmenuje Středisko volného času (SVČ) Lužánky.

K otevření došlo 15. května 1949 | foto: Archiv

"Výročí slavíme po celý školní rok, i když k otevření došlo až 15. května 1949, kdy naši budovu slavnostně pokřtil tehdejší předseda vlády Antonín Zápotocký," vysvětluje vedoucí SVČ Katka Děkaníková.

Kromě dopoledních výukových programů tu nabízejí odpoledne přes 230 kroužků a večer i kurzy pro dospělé. Pořádají se tu také různé jednorázové akce a desítky příměstských táborů.

Málem tam stály činžáky

Jako by Lužánky a dům v nich sloužily hrám a zábavě od nepaměti. Jenže než ze svých zemí vykázala císařovna Marie Terezie v roce 1773 jezuity, míval zde právě tento řád víc než dvě stě let užitné i okrasné zahrady.

Po vyhnání Tovaryšstva Ježíšova Lužánky nejdříve chátraly, dokud se nestaly veřejným parkem díky velkorysému daru Josefa II., který pro úpravy ve francouzském stylu uvolnil i svého dvorního zahradníka Karla Bisingera.

Na místě dnešní budovy zasvěcené hlavně dětem a mládeži stával v místě bývalého hospodářského dvora jezuitů takzvaný Čestný dvůr.

"Ale ve stejné době, tedy v roce 1842, zahájilo v Lužánkách na louce mezi tehdejší první a druhou alejí provoz letní divadlo v nově a narychlo postavené Aréně," vypráví historička Milena Flodrová. Bylo zde prý vždycky vyprodáno.

"O druhou atrakci se zasloužil Francouz Louis Plisnier, který zde provozoval šermířskou a gymnastickou školu," vypočítává historička a dodává, že když pak škola zkrachovala a ani na údržbu parku se v Brně nedostávalo peněz, vážně hrozilo, že v Lužánkách vznikne nouzová kolonie, činžáky nebo velké sportoviště.

Lužánky společenským centrem

K tomu však nedošlo. Park se dočkal renovace a v roce 1855 do něj už na místě dnešního Domu dětí přibyl podle projektu Ludwiga Förstera postavený novorenesanční restaurační pavilon zvaný Kasino.

"Byl obdařen nejen přívětivým průčelím se sochami karyatid znázorňujícími alegorie čtyř ročních období od Johanna Meixnera, ale i majestátním schodištěm z terasy dolů do centrální části parku," vypráví Milena Flodrová a potvrzuje, že koncem 19. století se Lužánky staly skutečným centrem kulturního a společenského života.

Chodilo se sem na plesy, koncerty, slavnosti i společenské večery. A na sjezdu tehdejší sociální demokracie zde řečnil i dělnický předák Josef Hybeš.

Moravské spolky a korporace pořádaly v Kasinu též přednášky a zemědělské, živnostenské, vědecké a umělecké výstavy.

V roce 1919 si zdejší restaurační pavilon a zahradu pronajal Jan Pleskač. A Brňané sem rádi chodili na nedělní odpolední koncerty.

Dům pionýrů díky Junáku

V roce 1948 se budova v Lužánkách začala užívat k takzvaným mládežnickým hrátkám a dětským klubíčkům.

Kromě dopoledních výukových programů nabízejí Lužánky odpoledne přes 230...

"Podnět k vybudování kulturního a zájmového střediska brněnských dětí a mládeže dala paradoxně Zemská rada Junáka po návštěvě svých členů v podobných zařízeních tehdejšího Sovětského svazu," uvádějí historické prameny. A v nových politických poměrech se zde tak na dlouhá léta zrodil Dům pionýrů.

"V únoru 1949 začala přestavba zahradní restaurace a přístavba nového křídla podle projektu architekta Antonína Kuriala, na níž se podílely všechny velké brněnské podniky. První Dům pionýrů v republice byl slavnostně otevřen 15. května 1949 v rámci akce Mládež vede Brno," udávají dobové prameny.

Přilehlá zahrada hostila tedy "mičurinský" kroužek, další sídlily v ukázkové těžební štole, slévárně, tkalcovské dílně s ručním stavem či v tiskárně. Ale byly zde i kroužky dramatické, filmové, výtvarné, modelářské, biologické, hudební, sportovní či turistické. A některé vedli významní brněnští umělci.

"Jsou takové, které navštěvuje už několikátá generace Brňanů, zatímco jiné se staly svébytnými kolektivy s dlouhou tradicí, vlastními zvyky, vedoucími a pevnými vztahy, třeba divadelní Pirko, folklorní Javorníček, Brněnský Valášek a další," vypočítávají dnešní pracovníci střediska Lužánky.



Nejčtenější

Voda na příděl. Na vyschlé Moravě musí lidem stačit sto litrů denně

Starosta obce Maršov Jaroslav Bytešník ukazuje vyschlé toky, co vždy mely hodně...

Zákazy plnit z vodovodní sítě bazény a zalévat zahrady už nestačí. V šesti obcích na jižní Moravě platí ode dneška...

Zateplili školu, aby ušetřili. Nevyřešili ale větrání a za energie doplácí

Ilustrační snímek

V Hrušovanech u Brna zateplili školu, ale bez vzduchotechniky. Místo úspory teď musí pravidelně větrat. Nejen že úspor...



Z vily krále plísňových džínů Hošny je ruina, nový majitel ji přestaví

Podnikatel Rudolf Hošna byl v 90. letech v Brně pojmem. Stejně jako jeho vila.

Legendární Hošnova vila v brněnských Pisárkách je nyní útočištěm pro bezdomovce. Nový majitel chce zchátralý objekt,...

Brněnský lední medvěd Umca uhynul. Trápily ho problémy se zuby

Lední medvěd Umca žije v brněnské zoo v záložním výběhu, aby neohrozil život...

V sobotu uhynul samec ledního medvěda Umca. Dlouhodobě ho trápily problémy se zuby a už jednou kvůli nim musel...

V nádrži Nové Mlýny na Břeclavsku se utopil třiadvacetiletý cizinec

Spodní nádrž jihomoravského vodního díla Nové Mlýny

Několik hodin hledali policejní potápěči cizince, který si v sobotu před desátou hodinou večerní šel zaplavat do nádrže...

Další z rubriky

Brněnský lední medvěd Umca uhynul. Trápily ho problémy se zuby

Lední medvěd Umca žije v brněnské zoo v záložním výběhu, aby neohrozil život...

V sobotu uhynul samec ledního medvěda Umca. Dlouhodobě ho trápily problémy se zuby a už jednou kvůli nim musel...

VIDEO: Řidič při honičce se strážníky naboural do kanalizační šachty

Řidič naboural do kanalizační šachty

Řidič auta, které nemělo registrační značku, ujížděl v neděli v podvečer strážníkům v Hodoníně. Rychlou jízdu ale...

Nezastavitelní míří do Adršpašských skal. Pomozte pohybem handicapovaným

Birell bránou projíždí na kole šestinásobný paralympijský vítěz Jiří Ježek.

Nepřízeň osudu, ale zároveň obrovská vůle a touha pokračovat v aktivním životě, sportovat, být i nadále přínosem svému...

Najdete na iDNES.cz