Kromě závodního areálu vlastní i soutěžní tým a se spoluvlastníky okruhu je také sponzorem brněnské Grand Prix. V exkluzivním rozhovoru pro MF DNES hovoří o tom, jak prožívá synovy závody, i o tom, zda je jeho sportovní podnikání výdělečné.
Nová dráha je hotova s dvoutýdenním předstihem. Chodil jste ji sám kontrolovat?
Celou přestavbu má na starost ředitelka Automotodromu Brno, já se jen chodím dívat, jak to hezky vypadá. Jinak do toho vůbec nezasahuji, jednou za čas mi odpoví, když se zeptám.
Kolik nakonec nový povrch stál? Odhady byly kolem sta milionů.
Je to investice nad sto padesát milionů. A do poslední koruny ji financuje Automotodrom ze svých a úvěrových prostředků. Ve světě jsou okruhy podporované státem, všichni si uvědomují, jaký přínos pro hospodářství nebo propagaci okruh má.
Jak moc vás to vyčerpá? Po dvaceti letech je těch investic určitě potřeba víc.
Jediné, co se tady za ty roky udělalo, tak byla před lety rekonstrukce boxů. Ten areál je krásný, ale poplatný své době. To není výtka, ale holé konstatování. Odpovídá standardům své doby. Dnes není možné jej prakticky vůbec rozšiřovat, budovy jsou zastaralé, neudržované, nevhodně řešené. Postupně se snažíme opravovat všechno. Prozatím největší investicí je ta do dráhy. A na tu si musíme vydělat. Bohužel jsme okruh v České republice, ne ve Španělsku, takže provozní doba je jenom od počátku dubna do konce října. V sezoně jsme ale vytížení každý den.
Zatím se opravovaly věci, které nejsou vidět, třeba čistička odpadních vod. Ta kdyby havarovala, tak okruh zůstane stát. Nejprve musíme investovat do toho neviditelného základu a pak teprve můžeme okruhu nasazovat ten krásný kabát. Jedna z velkých investic je i přivedení vody na okruh. Tady se bere ze studní a na všechny velké akce musíme vodu dovážet v cisternách. Během dvou tří let chceme postavit hotel, který tady chybí.
Kde by měl hotel stát?
Přesně ještě nevíme. Je to složité a váže to na sebe víc věcí. Jeden hotel už tady byl vyprojektovaný v zatáčce před cílovou rovinkou. Měly tam být terasy, ze kterých se mohli hosté dívat. Což je v podstatě nesmysl, hotel si nikdy nepronajmou diváci, ale účastníci závodů. A ti nesedí na terasách, ale jsou v boxech nebo na trati.
Podílí se na investicích do okruhu Brno, které je akcionářem?
Město nám přispívá na zalistovací poplatek Grand Prix (poplatek promotérovi - pozn. red.), ale jinak nám finance nedává. Podle mě je to škoda. V Brně je spousta sportovišť, do kterých město investuje. Vím, že jsme hlavně hokejový a fotbalový národ, ale zrovna Grand Prix je největší sportovní akcí v České republice. Dělá obrovskou reklamu městu, kraji, ale i celé zemi. Jenže i tady v Brně je spousta lidí, kteří okruh nenávidí. Přitom si neuvědomují, kolik to sem přitáhne turistů a s nimi i financí. A kolik z toho pro stát plyne daní.
Jak to funguje ve světě?
Je to pro mě záhadou, protože všude ve světě si ten přínos uvědomují. Když je Grand Prix ve španělském Jérezu, tak přijede i král Juan Carlos. Všude ve světě se o Grand Prix bijí, spousta vlád žádá Dornu (promotér mistrovství světa - pozn. red.) o pořadatelství. My pořadatelství máme, a všichni se k tomu staví chladně.
Jak prožíváte závody vašeho syna? Jako manažer, fanoušek, nebo otec?
Katastrofálně. Není jeden závod, kdy bych si neřekl, proč to vlastně děláme. Mně nevadí tréninky, mně nevadí kvalifikace, mně vadí závod. Spousta lidí mi říkalo, že se na to musím dívat z pozice manažera, ale to nejde. Je to prostě váš kluk.
. Karel AbrahamBrněnský podnikatel (39) ovládá společnost Automotodrom Brno od konce roku 2005. Kromě okruhu vlastní závodní tým Cardion AB Motoracing, který poskytuje zázemí Abrahamovu osmnáctiletému synovi jezdícímu v kategorii 250 ccm. Kromě aktivit spojených s Masarykovým okruhem a motosportem vlastní developerskou společnost A. B. R. Invest a se svými společníky spolupracuje také ve firmě Cardion zaměřující se na obchod se zdravotní technikou a materiály. Spolu s Cardionem převzal od loňského roku také titulární sponzorství brněnské Velké ceny po tabákovém koncernu Gauloises. |
Nic. Jestli ho to bolí. Pochopitelně jsem nervózní, pokud mu něco je. Vždy napjatě očekávám výrok lékaře – co mu je, může pokračovat? U nás, a to je možná českou povahou, je to vždycky o špatné technice, špatných pneumatikách, špatném nastavení. Málokdo z těch jezdců umí říct: "To je moje chyba, prostě jsem dneska nezajel." A k tomu já syna vedu odmalička. Aby raději řekl, že mu to nejde a kde si myslí, že dělá chybu. Je to důležité i pro mechanika. Když se začne vymlouvat na všechno kolem sebe, tak ani v týmu není dobrá nálada, mechanici neví, co s tím je. A musím říct, že to, co se mu stalo v Jérezu, nebyla jeho chyba, ani chyba mechaniků, prostě byla pneumatika špatná z výroby. To se může stát.
Neřeknete si po takových chvílích, že s tím skončíte?
Ale tohle nebylo tak strašné. Já jsem zažil dva pády, kdy jsem z toho byl opravdu špatný. Hned na začátku měl nehezký pád v Rijece a zůstal, jak se říká, štajf. Odvezli ho do nemocnice a my jsme ho nemohli najít. To jsem se fakt bál. A podruhé jsem se opravdu moc bál v Číně, kdy měl nehodu a zůstal ležet a nehýbal se. Převezli ho na kliniku přímo na okruhu. Přišel jsem za ním, on tam ležel a říkal: "Já nemůžu hýbat rukama a nohama." Jinak když vidíte, že po tom pádu jde pryč nebo se odplazí, tak si říkáte, že je to v pohodě.
Motorky jako sport si vybral sám?
Ano, on sám. My jsme nikdy nebyli závodnická rodina. Ale on když ještě ani pořádně neuměl chodit a uviděl motorku, tak za ní utíkal po čtyřech. Chtěl jezdit motokros, mně se ale víc líbily silnice. Začalo to tak, že jsme přišli v jeho jedenácti na Velkou cenu a zeptali se, jestli může jezdit na motorce. Oni se nám vysmáli a doporučili nám minibike. Tak jsme skočili do minibike a tak to všechno začalo.
Auta vůbec nebyla ve hře?
Ne, nebyla. Sice jezdí dobře, ale auta ne.
Zpět k okruhu a závodům. Vy jste převzali titulární sponzorství po tabákovém koncernu Gauloises. Proč?
Gauloises odešlo, protože Evropská unie zakázala tabákovou reklamu. Já tvrdím, že je to chyba. Ony sice teď nastupují telekomunikace a banky, ale je to složité. Banky moc nechtějí investovat, motoristický sport je podle nich nebezpečný a ony jsou seriózní podniky. Moc nechápu, proč tedy investují do formule 1. My jsme do toho nastoupili proto, že Grand Prix měla v České republice skončit k roku 2005. Odchod Gauloises byl sice spíš problém Dorny než nás, mohli jsme se k tomu postavit tak, že nás to nezajímá a ať si Dorna titulárního sponzora sežene. Ale v rámci dobrých vztahů jsme to vzali, aby Grand Prix mohla pokračovat. I když je to pro nás finančně velmi náročné a zatěžující.
. ŘEKLI O NĚMKarel Pešek, otec závodníka Lukáše Peška: "Je to člověk, který v republice chyběl. A na brněnském okruhu to dělá dobře. A ať je to, jak chce, je to český tým s českým majitelem." Daniel M. Epp, šéf stáje Auto Kelly-CP: "Pana Abrahama si vážím za to, co dělal a dělá pro český motocyklový sport. Vždy dokázal dát věcem potřebnou dynamiku, a úspěchy se tím pádem dostavují." |
Nám to nic nepřináší. Pokud jste nadnárodní společnost, tak vám to přináší reklamu. My do toho investujeme, jen aby se závody udržely. Sice si tím taky uděláme reklamu, ale my ji nepotřebujeme. Ale potřebujeme, aby se tady Grand Prix jelo. Kdybychom to nezafinancovali, tak to tady skončilo.
Je pro vás okruh a celý motosport koníček, nebo byznys?
Byl to koníček, který se přeměnil na podnikání. Není naší hlavní výdělečnou činností. Proto se o okruh stará výkonná ředitelka, kterou jsem přesunul z jiné naší společnosti. A dnes do toho zasahujeme velmi málo, protože ona ví sto procent, my víme dvacet, třicet.
Je okruh výdělečný?
To je složité. Automotodrom je docela kolos, nedá se to srovnávat s jinými, menšími okruhy. Máme úplně jinou úroveň a s ní i povinnosti. Kdyby se tady nejelo Grand Prix, tak okruhu bude finančně krušno. Okruh nevydělává na pořádání Grand Prix, ale na pronájmu trati. Jezdí k nám skupiny a týmy z Rakouska, Německa a Itálie. A ty sem jezdí proto, že se tady jezdí mistrovství světa. Nejsme zdaleka nejlevnější, ale týmy jsou ochotny to kvůli Grand Prix zaplatit. Kdyby se nejelo, tak jde pronájem na patnáct, dvacet procent dnešní ceny. Okruh se navíc nedá celoročně využít a nemá podporu kraje a státu. A další potenciál, jak vydělat, už není. V sezoně je dráha do posledního dne zaplněna. Jsou tu skupiny, které chtějí jít na brněnský okruh, ale není kdy. Takže shrnuto: když je tady Grand Prix, tak je okruh výdělečný. Ale nejsou to obrovské sumy. Ale proti výdělku stojí investice...
Co tým? Ten si na sebe vydělá?
To se zase nedá říct. Všude ve světě je spousta sponzorů, protože každý závod sleduje 500 milionů lidí. U nás o to moc zájem není. Máme poměrně málo sponzorů, ale všechno jsou to dobří partneři. Musím přiznat, že to jsou spřátelené firmy, takže sponzorují tým, ale dělají to hlavně kvůli synovi, kterého znají už léta. Já do toho samozřejmě taky dávám peníze. Nemáme to na to, abychom vydělali. Jako tým jsme navíc koupili televizní práva pro Českou republiku, máme práva na logo MotoGP, máme titulární sponzorství. Samotný tým by fungoval levněji, ale když už to děláme, tak se vším všudy.
Dobře, když dáte dohromady kompletní podnikání v motosportu, tedy okruh, tým a sponzorství, je to výdělečné?
Bez investic? Jsme v plusu. Ale to je díky okruhu a díky tomu, že jsme zachovali Grand Prix.
Proč jste Masarykův okruh v roce 2005 koupili?
Já jsem už kdysi dávno nabídku dostal, ale nic mi to tehdy neříkalo. Jak postupně začal syn jezdit, tak mě to začalo vtahovat, až jsme nad tím začali přemýšlet. Největší zásluhu na tom má nepřímo syn a jeho závodění. On mě i moje partnery vtáhl do motoristického sportu.
Za kolik jste automotodrom získali? V obchodním rejstříku je jako základní jmění společnosti uvedeno 191 milionů. Je to ta suma?
K tomu se nebudu vyjadřovat.
Co je tedy vaší hlavní podnikatelkou činností?
Dělám developerské přípravy projektů. Dělal jsem je v Čechách, teď to mám rozbité kvůli motosportu a věnuji se tomu hlavně v zahraničí. A pak spolupracujeme s Cardionem na zdravotní technice.
Kdo jsou vaši společníci v okruhu?
Jsou to majitelé společnosti Cardion. Společně jsme koupili akcie firmy, která vlastní kontrolní balík akcií Automotodromu Brno.
Licenci na pořádání Grand Prix máte do roku 2011. Když se ji nepodaří prodloužit, odejdete z okruhu?
Nechci raději nic říkat stoprocentně, ale já jsem skálopevně přesvědčen, že se povede licenci prodloužit. Plníme všechno, co Dorna požaduje, všechno děláme tak, jak má být, a díky paní ředitelce s nimi máme pevnou vazbu. A už teď nám nabízejí prodloužení o několik let. Pokud by se to ale nepodařilo, tak se z Masarykova okruhu stane místní závodní dráha a postupně bude upadat, až bude muset skončit.
Je možné, že by se na okruhu přece jen jezdily formule 1?
Zaprvé je Brno historicky směřované k motorkám. Zadruhé je okruh stavěn na motorky. A zatřetí je poplatek pro formuli tak astronomický, že to nemůžete zaplatit. To by musel zaplatit stát. A lístky by byly tak drahé, že by diváci nepřišli. Navíc v blízkosti máte dvě velké ceny - Maďarsko a Německo. Nechci říct, že se to tu nikdy nepojede, ale v současné době ta šance není. Ale já jsem zaměřen hlavně na motocyklový sport, takže těžko se se mnou budete bavit o formuli 1. V televizi mě to nebaví, je to závod, o jehož výsledku se rozhoduje v boxech.
Jezdíte někdy sám po okruhu?
Přiznám se vám, že jsem po okruhu jel pořádně třikrát. A zajezdit jsem si na něm byl jen jednou, a to v neděli předtím, než se v pondělí rozkopala dráha.
Takže jste byl poslední, kdo si zajezdil na starém asfaltu?
Ano, byli jsme tady auty se synem a manželkou.
Mimochodem čím jezdí majitel okruhu?
Mám normální limuzínu.
Vašemu synovi bylo osmnáct před pár měsíci. Jak mu jde řízení auta?
Před časem mi jeden bývalý jezdec říkal, že s ním nemám šanci závodit, že mě porazí. Nejprve jsem se tomu smál, ale musím přiznat, že opravdu tu šanci nemám.
