Moderní moštárnu, která zpracuje 800 kilogramů jablek za hodinu a vydá stoprocentní šťávu bez konzervantů a přidané vody, mají už dva roky v zemědělské společnosti Pomona v Těšeticích na Znojemsku.
Jablek, která nevyhoví prodeji do obchodů, mívají ročně 15 až 20 procent. Letos to je dvojnásobek. A to přesto, že firma používá závlahy. Ani ty letos nestačily, jabloním totiž nesvědčil také příliš suchý vzduch.
Ztráta sedm až deset korun na kilu
Přímý prodej do obchodů je pro zemědělce nejvýhodnější. Na kilogramu jablek, která míří do moštárny, už ztrácejí 7 až 10 korun. Obchodní řetězce většinou požadují jablka o průměru minimálně 6,5 až 7 centimetrů. Podle šéfa jihomoravské agrární komory to je hloupost.
„Menší jablka jsou často chutnější a praktičtější. Hlavně děti mají problém sníst tak velké jablko a pak se s nimi plýtvá,“ myslí si Václav Hlaváček a potvrzuje, že zemědělci zpracováním jablek na mošt vlastně produkují ztrátu.
Podobný osud přitom potkal letos i hrušky, lépe jsou na tom višně, broskve nebo meruňky, které dokázaly vyžít ze spodní vody, tedy díky dešťům ještě z loňského srpna.
Podle šéfa Pomony ale ani tak nejde o diktát Evropské unie jako spíš o vyhovění chuti českého zákazníka.
„Každý chce top zboží, obchodníci to vědí a menší ovoce nevykoupí. Požadavek na velká a krásná jablka vlastně přišel s nástupem velkých řetězců,“ vysvětluje ředitel Pomony a zároveň předseda Ovocnářské unie Moravy a Slezska Ivo Pokorný.
A aby měla firma jistotu, že jim obchod nevrátí bedýnku jablek jen kvůli pár nevyhovujícím kouskům, koupila za čtvrt milionu kamery, které jim šestnáctkrát várku jablek vyfotí, když se na třídicí lince otáčejí. Praxe, která byla před pár lety unikátní, je dnes u firem dodávajících do velkých řetězců téměř podmínkou.
Za hranice a zase zpátky
Ne všichni pěstitelé mají vlastní moštárny. Některá jablka se dokonce nacestují stovky kilometrů daleko. Zpracovávají se v Polsku, Německu nebo Rakousku a v podobě džusů a koncentrátů se pak paradoxně vracejí zpět.
S jiným řešením přišly Sady CZ z Velkých Němčic na Břeclavsku – specializují se na dětské výživy, u kterých také menší velikost jablek nevadí.
„Velkou část sadu máme bez závlah a na dětskou výživu dáváme přibližně šedesát až sedmdesát procent úrody. Fungujeme proto ve zvláštním režimu postřiků a jablka mají stokrát nižší množství reziduí (zbytky cizích látek – pozn. red.), než je obvyklé,“ popsal Hynek Kamrla.
