Rekonstrukce silnic či menší opravy v ulicích jsou ve městech a obcích na denním pořádku. Firmy, které zakázky získají, však běžně pocházejí třeba z opačného konce republiky.
„Co je špatného na tom, kdyby to dostal někdo místní, klidně zastupitel?“ ptá se Michal Švagerka, šéf hodonínské pobočky Hospodářské komory ČR.
Chtěl by proto změnit praxi zadávání zakázek nezohledňující místo působení a novinku zahrnout do připravovaného projektu na podporu lokální ekonomiky, v němž má být Hodonínsko jedním z pilotních regionů.
I při současném ekonomickém růstu totiž tento okres trpí nadprůměrnou nezaměstnaností a trvale v něm klesá počet obyvatel.
„Česko se přibližuje vyspělejším ekonomikám, v rámci republiky se však v některých případech rozevírají nůžky mezi regiony,“ podotkl Filip Hrůza z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, která se na zmíněném projektu podílí a zaměřuje se právě na samosprávy.
Kdyby malé zakázky dostali místní podnikatelé, obcím se to podle Švagerky mnohokrát vrátí tvorbou pracovních míst a celkového rozvoje regionu. „Dnes místní firma zakázku od obce nezíská, ale naopak přijde někdo z úřadu za ní, když chce sponzorské peníze na ples nebo jinou kulturní akci,“ uvedl.
Vznikl by prostor pro dohazování kšeftů, varuje právnička
Tvrdí, že v Česku se boj proti korupci vyhnal do extrému, kdy se soutěží i malé stavební zakázky do šesti milionů korun, ačkoli to zákon nevyžaduje. To potvrzuje třeba starosta Veselí nad Moravou Miloš Kozumplík (ODS).
„Pokud to neuděláme, hned se všichni ptají, co jsem za to já nebo další radní dostali,“ vysvětlil starosta, proč město raději soutěží i zakázky malého rozsahu. „Poslední roky je sice snaha o uvolnění pravidel, ale veřejné mínění už je stejně takové, že změnu by lidé brali negativně,“ dodal.
Obezřetnější postup však podtrhuje celá řada případů z minulosti, kdy zakázky z radnic zamířily ke „spřáteleným“ stavebním firmám. Na jeden z nich nedávno upozornila MF DNES ve Znojmě, kde si přilepšovala firma bratra současného starosty Jana Groise (ČSSD). Za poslední dva roky šlo nejméně o dva a půl milionu korun, znojemský starosta však pochybení odmítl.
Jako velké nebezpečí a prostor pro dohazování kšeftů příbuzným nebo známým vidí takovou změnu právnička protikorupční organizace Transparency International Sylvie Kloboučková. Podle ní by taková forma podpory místních firem nakonec mohla přinést víc škody než užitku.
„Veřejné zakázky nejsou primárně nástrojem, který má pomoci nastartovat lokální ekonomiku a podpořit tvorbu pracovních míst,“ upozornila Kloboučková.
Neuspěje podle ní ani argument Švagerky, že každá smlouva nad 50 tisíc korun musí být zapsaná ve veřejném registru. „Člověk sice vidí cenu, ale nemá srovnání, za kolik by to udělal někdo jiný,“ doplnila.
Dejme místním alespoň body navíc, navrhuje Lukl
Nicméně nápad má zastání u Františka Lukla (nez.), šéfa Svazu měst a obcí, který se na připravovaném projektu podpory lokálních ekonomik podílí. Ten by také uvítal, kdyby jako starosta Kyjova mohl více podpořit firmy působící přímo ve městě nebo nejbližším okolí. Hrozbu „malé domů“ jako případného trendu nepřipouští.
„Pokud se tak děje, jde o selhání jednotlivců,“ poznamenal Lukl.
Riziko ale nebere na lehkou váhu a vidí možný kompromis. „Třeba by se i nadále soutěžilo, ale firmy z regionu by za místní příslušnost získaly body navíc,“ navrhl Lukl řešení a odkázal k situaci v jiných zemích, kde pomoc pro místní firmy funguje.
Projekt na podporu lokální ekonomiky odborníci v současné době dokončují a plánují jej spustit příští rok. Celkově by díky němu chtěli nastavit dosud nefungující spolupráci mezi obcemi a soukromými podniky.
Podle Švagerky není výjimkou, že starosta ani nezná všechny firmy a živnostníky ve své obci, takže jim případně ani nemůže pomoci. A jeho slova potvrzuje i výzkum Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity. „Firmy mnohdy necítí podporu ani ze strany obcí, kde působí,“ řekla garantka výzkumu Lea Kubíčková.
