Netradiční obydlí využívají v sousedství koupaliště Riviéra v Brně studentka Tereza s přítelem. Už rok si pronajímají maringotku, přečkali tam i největší mrazy a uvažují, že si po studiu pořídí vlastní.
V maringotce bydlí od loňského června. Zabydlovat si ji začali však už v dubnu. „Chtěli jsme mít v maringotce vlastní vybavení, takže jsme kompletně všechen nábytek vystěhovali a dovezli si gauč, postel, komodu na oblečení, zrcadlo, od přítelových rodičů kuchyňské skříňky. Sami jsme si vyrobili kuchyňskou desku, přítel dodělával poličky. Máme výhodu, že je truhlář,“ zdůrazňuje studentka designu nábytku Tereza.
Truhlařina jim pomáhá nejen s vybavením, ale také s šetřením energií. Díky zbytkům a odřezkům dřeva, které už se v truhlářské dílně nevyužijí, totiž mladý pár ušetří na palivu.
„Jsou tu staré petry, moc ráda na nich vařím. Právě díky nim jsem se tu naučila dobře pracovat se dřevem. Když zatápím, musím použít měkké smrkové dřevo, když už jsou roztopené, můžu použít odřezky z dubových latí,“ dává příklad.
Studenti obývají jednu ze tří maringotek, které pronajímá čtyřicátník Kryštof Trávníček. Se svým podnikatelským záměrem se dokonce probojoval do celostátního kola soutěže T-Mobile Rozjezdy, která se snaží podporovat začínající podnikatele.
„Původně jsem nabízel přespání v maringotce jen na noc, ale to by znamenalo mnohem více práce a péče. Každý den jsem musel uklízet, povlékat a předávat nocležníkům klíče. Jenže na to já nemám čas, mám děti a přednáším na Masarykově univerzitě,“ vysvětluje Trávníček, proč ze serverů jako Booking.com svou nabídku stáhl, i když měsíčně na takovém provozu vydělal asi šestkrát víc než teď.
Bydlení pro studenty i pracující
Za každý ze tří domků na kolečkách dostane Trávníček měsíčně pět tisíc korun a nájemníci ještě hradí energie.
„Myslím, že je to skvělá alternativa ke studentským kolejím, ale mám v maringotkách ubytované i lidi, co už mají dávno po studiu a normálně pracují. Využít mohou prostor, jak chtějí. Jednu dobu jsem pronajímal maringotku jako zkušebnu pro kapelu,“ nastiňuje Trávníček možné využití maringotek o rozměrech zhruba pět krát dva a půl metru.
Podle Jana Svobody z realitní kanceláře Re/Max jsou i nejlevnější byty v Brně zpravidla dražší. „Ceny bytů 1+kk se základním vybavením se v Brně pohybují okolo šesti tisíc korun za měsíc, ale v nabídce vidím i byt za 4 100 korun o velikosti 35 metrů čtverečních,“ uvedl Svoboda.
Pro srovnání, jedno místo v dvoulůžkovém pokoji na kolejích Masarykovy univerzity v ulici Tvrdého vyjde na 92 korun za den, tedy průměrně na 2 760 korun za měsíc. Tereza si však bydlení v maringotce oproti kolejím pochvaluje. „Jsme tu sami, blízko přírodě. Máme vlastní pravidla,“ říká.
Na malý prostor si prý zvykla rychle. S přítelem před sebou nemají doslova kam utéct, takže je bydlení velmi sblížilo. „Jednou bychom chtěli mít svůj vlastní tiny house (malý domek – pozn. red.), i tuto maringotku bychom rádi upravili,“ poznamenává.
Chemická toaleta a voda z barelu
Bydlení v maringotce je totiž podle Terezy romantika. Rozhodně však ne idylka. „U dveří mám deku, protože netěsní. To stejné u oken. Ale látka všechen chlad nezachytí. Maringotka nemá skoro žádnou izolaci, takže když byly v zimě velké mrazy, i tady byly minusové teploty. Navíc je maringotka trochu zešikma. Ale chodila jsem do skautu, takže jsem zvyklá na ledasco,“ směje se.
Absenci tekoucí vody jako problém nevidí. „Máme tu chemickou toaletu, voda nám z barelu teče do dřezu čirůčkem a samospádem. Bereme ji ze společné studny. V zimě jsme si nosili vodu z práce nebo ze školy v PET lahvích,“ říká.
K umývání používají s přítelem plechovou vaničku, do níž si vodu ohřívají na kamnech. „Máme sprchy ve škole, takže často využívám i je. Navíc dřív, když jsem bydlela v bytě, zvládla jsem se sprchovat i dvakrát třikrát denně. Tady jsme se ale naučili, že koupat se jednou za dva dny není vůbec špatné,“ přiznává Tereza.
Kromě kamen využívá ještě elektrickou troubu s dvěma plotýnkami. „Vaříme také na plynovém vařiči, je tu i stará lednice, ale ostatní elektrospotřebiče využíváme minimálně, abychom ušetřili,“ podotkla. Třeba na praní využívá běžnou pračku. „Buď v prádelně, nebo si oblečení odvezu domů k mámě, v tomhle to není úplně dokonalé bydlení,“ ví studentka.
Zájemci se hrnou
Trávníček přiznává, že o luxus při bydlení mu nejde. „Kombinuji know-how českého chataření se zkušenostmi z lodí a jacht. Spíš u mě bydlí alternativní lidé,“ říká.
A že tu čas plyne jinak, poznal na vlastní kůži i mladý pár. „Hodně času trávíme venku. Ale hlavně v zimě, kdy se brzy stmívá, chodíme i dřív spát, klidně usnu už v šest a vstávám až ráno. Nemáme tu internet, takže notebook moc nevyužívám. Když potřebuju něco odevzdat do školy, využívám studovnu. Jsem tam tak dlouho, dokud to nedodělám, protože v maringotce by to nešlo,“ vysvětluje Tereza.
Své tři maringotky koupil Trávníček z druhé ruky. Původní investice byla asi 300 tisíc korun. Nyní je parkuje na travnatých pozemcích, které patří tělovýchovné jednotě Favorit Brno.
„Mám je na dobu neurčitou, až se rozhodnu skončit, zase je někam popovezu. Mám výhodu, že si maringotky mohu zaparkovat v podstatě kdekoli, nemusím si žádat o žádná stavební povolení, úřady jsou k tomuto typu bydlení vstřícné,“ pochvaluje si.
Zájem o bydlení v domě na kolečkách je podle něj velký. „Pokud mi někdo z nájemníků smlouvu vypoví, mám během několika hodin od zveřejnění inzerátu asi třicet zájemců,“ odhaduje Trávníček.
Pro své podnikání má smělé plány. Do budoucna by chtěl provozovat asi pět lokalit osazených pěti maringotkami. „Mohou sloužit jako kanceláře, ateliéry, zkušebny, dílny, komunitní centra nebo jako zázemí lesních školek,“ vyjmenovává.
