Sami jsme archivem, který můžeme přečíst díky DNA, říká tvůrce rodokmenů

  15:16
Při sestavování rodokmenů a pátrání po předcích se historik a genealog Martin Kotačka neomezuje jen na archivy a matriky. Používá i testy DNA, díky kterým se při bádání dostává mnohem dál.

Genealog Martin Kotačka vede Archiv VUT, který ukrývá přes dva kilometry dokumentů. Pomoci s výzkumem mu může každý na www.kotacka.cz. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

V Brně vede Archiv Vysokého učení technického (VUT), kde by rád vytvořil moravské genealogické centrum, v němž by si lidé mohli sestavit vlastní rodokmen a nechat si udělat genetické testy.

Obliba rodokmenů v posledních letech roste. Proč tomu tak je a k čemu je dnes lidem mít sestavený rodokmen, stejně tak jako se jím dříve pyšnili šlechtici na zámcích?
Rodinná historie je pro každého člověka něco originálního. Každá rodina je jedinečná a má vlastní historii. Lidé touží poznat své vlastní kořeny. Archivní prameny jsou dnes navíc poměrně dobře dostupné na internetu, jelikož máme k dispozici zdigitalizované matriční a gruntovní knihy, staré katastry a další archiválie. Člověk už si nemusí brát dovolenou, aby navštívil archiv v jiném kraji. Může bádat z domova u počítače.

Slouží rodokmeny podobně jako rodinné fotoalbum?
Vlastně ano, pokud je rodokmen hezky graficky zpracovaný, může určitě sloužit pro prezentaci rodiny. Znám se s jedním malířem, který dokáže rodokmen moc hezky vymalovat. Takové dílo může vyjít až na sto tisíc korun. Většinou se však cena pohybuje od pěti do několika desítek tisíc korun.

Předpokládám, že máte sestavený svůj rodokmen. Jak daleko jste se při pátrání po svých předcích dostal?
Samozřejmě mám. Při bádání jsem se dostal do 16. století. Své nejstarší předky můžu datovat kolem roku 1520. Takový výsledek však vlastně není zas tak úctyhodný. Matriky se začaly vést po třicetileté válce, přibližně v polovině 17. století, kdyby se vedly už ve středověku, dříve nebo později se dopátráme i k předkům z této doby. Pro rodopisnou práci je důležitější získat spíše informace o životě našich předků. Hledat jejich příběhy – jak konkrétně žili, čím se živili, kolik měli peněz, jaké byly jejich osudy. Získat tyto informace, to už je mnohdy umění.

Martin Kotačka

  • Má 31 let.
  • Historik a genealog vystudoval pomocné vědy historické a archivnictví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. 
  • Od podzimu vede Archiv VUT. Před tím se živil tvorbou rodokmenů a pracoval v Botanickém ústavu Akademie věd, kde se zabýval historickou ekologií. Jeho úkolem bylo hledat informace o lesích – kde se v minulosti nacházely, jaké tam bylo jejich druhové složení. Podle toho ekologové tvořili mapy a modely.

Co jste o svých předcích zjistil?
Našel jsem dvě velké enklávy Kotačků – jednu na Slovácku, ze které pocházím, druhá je v okolí Třebíče. Je nás přes čtyři sta nositelů tohoto příjmení. Chtěl jsem nás všechny dát do jednoho společného rodokmenu. Na základě informací z matrik jsem se dostal až do poloviny 17. století, ale nedokázal jsem obě větve spojit. To se povedlo až díky testům DNA. Skutečně se prokázalo, že mají společného prapředka.

Kombinujete informace z archivů spolu s testy DNA. Je tato metoda u nás nová?
Je poměrně nová, používá se teprve pár let. Velmi populární je ve Spojených státech. Američané hledají své kořeny v Evropě a pátrání po původu je pro ně lákavé. Jedna moje kamarádka nechala testovat svého dědečka a našla jeho vzdálenou sestřenici v USA z části rodiny, která před 120 lety odešla do Ameriky. Teď i přes oceán díky genetice navázali spojení. Takových případů je spousta.

Genetika tedy jde dál a dokáže objevit společné předky i z takové historie, kdy nefungovaly matriky. V čem je její další přínos?
Jak už jsem zmínil, při hledání v matrikách skončíme někde v polovině 17. století, protože před tím neexistovaly. Kromě toho, že genetické testy odhalí předky i ve starší historii, dokážou odhalit i nemanželské potomky, kteří nedědí příjmení po otci a nejsou zapsaní v matrice. Y chromozom po otci však samozřejmě zdědí. Pokud k tomu známe další reálie, můžeme ho také zařadit do rodokmenu.

Pojďme k výzkumu, který v současné době na Moravě provádíte. Sbíráte data do projektu Genetika a příjmení. Co je jeho cílem?
Spojuji historické záznamy z archivů spolu s testy DNA od účastníků výzkumu. Člověk se tak dozví daleko víc o historii své rodiny. Historii našich předků si nosíme v sobě. Jsme si vlastně sami tím velkým archivem, který dokážeme přečíst díky DNA. Chceme vytvořit co největší databázi a získat co nejvíce nositelů různých příjmení. Lidé tak mohou najít své příbuzné, o nichž sami nevědí. Výsledky budou užitečné i pro výzkum regionálního osídlení a využijí je archeologové. Ti například dokázali získat DNA z vykopaných koster z 9. až 12. století z velkomoravského a mladohradištního pohřebiště v Sadech. Tu pak můžeme porovnat se současnou žijící populací a hledat s nimi shodu. Pak dokážeme najít i konkrétní potomky.

Kdo se může do výzkumu zapojit?
Genetický test DNA ze slin je určený mužům, kteří znají svou mužskou linii předků alespoň sto let zpátky, tedy přibližně po pradědečka, a mají původ na Moravě. Zkoumáme chromozom Y, který se stejně jako příjmení dědí z otce na syna. DNA proto získáváme jen od mužů. Otcovskou linii potřebujeme k tomu, abychom věděli, ze kterého regionu daný rod pochází.

Jak se mohou zájemci přihlásit?
Nejlépe přes moje webové stránky www.kotacka.cz. Já jim poštou pošlu odběrovou soupravu, která obsahuje štěteček na odebrání slin z úst a zkumavku, pošlou mi to zpět a já vzorek předám do laboratoře. Poté jim pošlu výsledek. Po předchozí domluvě mohou přijít i k nám do Archivu VUT v Klatovské ulici v Brně.

Kolik lidí se už přihlásilo?
V databázi máme 2 700 vzorků a dalších 300 teď v laboratoři čeká na zpracování.

Co všechno z DNA zjišťujete?
Díky informaci z DNA se při bádání dostáváme mnohem dále. Testy chromozomu Y nám prozradí, kde se v Evropě nacházejí naše spřízněné rodiny. Můžeme zjistit, zda mají dva nositelé stejného příjmení společného prapředka. Především nás zajímá takzvaná haploskupina. To je obrazně řečeno genetická krevní skupina. Udává nám příslušnost k historické populaci.

Jsou tyto skupiny v Česku něčím unikátní?
Máme jich přibližně jedenáct. Co se týče genetiky, jsme genetickou křižovatkou Evropy. Historické populace křižující Evropu zanechaly na našem území svou DNA. Nejrozšířenější je u nás slovanská haploskupina, k té náleží asi čtyřicet procent lidí. Třetina populace patří ke keltsko-germánské skupině. Najdeme u nás však i příslušníky vikinských, kavkazských, židovských či středomořských populací. Dopředu nejde odhadnout, do jaké skupiny bude člověk patřit. Výsledek testu je i pro mě pokaždé překvapením.

Než jste začal vést archiv, zpracovával jste rodokmeny. Dá se o rodokmenu říct, že je definitivně hotový?
U pouhého sestavení předků ano, ale když k nim hledáte příběhy a další informace, je to náročnější. Navíc nikdy nemůžu předem garantovat výsledek. Někdy se bádá snadno, a pokud rodina sídlila většinu generací na jednom místě, za dva dny mám přímou rodinnou linii hotovou. Pokud se třeba hodně stěhovali, je to složité.

Co vás k historii a rodokmenům přivedlo?
K historii jsem tíhl odmalička. Fascinovaly mě staré domy, hrady, zámky, vyprávění lidí o starších dobách a tajemno s tím spojené. Pamatuji si, že když jsem asi ve 12 letech četl komiks Kačer Donald, byl v něm příběh o Skrblíkovi a Hamounovi, který se pyšnil šlechtickým titulem a Skrblík si od genealogů nechal ten titul prověřit. Ve slovníku jsem zjistil, že genealog se zabývá sestavováním rodokmenů a pátráním po rodové historii, a tehdy jsem rodičům oznámil, že budu genealogem.

V Brně v Archivu VUT byste rád vytvořil moravské genealogické centrum, ve kterém by si lidé mohli sestavit vlastní rodokmen a nechat si udělat genetické testy. Jak to bude fungovat?
Společně s kolegy z Fakulty informatiky VUT a Filozofické fakulty Masarykovy univerzity vytváříme velkou genealogickou databázi, jež bude dostupná online. Bude fungovat tak, že si zadáte konkrétní dotaz, například: všechny kovářské rody v okrese Blansko. Samozřejmě bude databáze sloužit i pro vyhledávání konkrétního příjmení a rodů. Počítač bude umět rozpoznat jednotlivé záznamy matrik a vyhledávat v nich stejně jako klasický genealog. V ideálním případě by to jednou mohlo vypadat tak, že si do vyhledávání zadáte jméno a vyjede vám rodokmen.

Tak snadný způsob vyhledávání předků může přitáhnout více zájemců o rodokmeny...
Ano, ale má to i stinnou stránku. Když jsme museli jezdit do archivů jednou za čas a pečlivě si doma procházet poznámky, člověk se pomalu učil. Když je hodně informací snadno dostupných a lidé do toho skočí po hlavě, mohou dělat chyby. Při pátrání se dostanou do německy psaných matrik, a než se do toho začtou a zorientují, nemusí vše správně pochopit, a chyby si navíc mohou mezi sebou dál sdílet. I proto chceme vytvořit databázi, která bude obsahovat ověřené informace a bude mít punc kvality.

  • Nejčtenější

Soud zprostil Ukrajince viny za zabití Roma v Brně, šlo o nutnou sebeobranu

22. března 2024  6:42,  aktualizováno  11:42

Krajský soud v Brně zprostil viny sedmatřicetiletého Romana Rohozina, který byl původně obžalován z...

Budějovice odvrací i druhý mečbol, Litvínov vyfoukl Kometě třetí bod

24. března 2024  16:50,  aktualizováno  21:11

Zatímco Pardubice se Spartou už odpočívají, zbývající dvě čtvrtfinálové série se potáhnou minimálně...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Budějovice potřetí porazily Třinec, sérii rozsekne až sedmý duel. Litvínov jde dál

26. března 2024  17:15,  aktualizováno  22:41

Čtvrtfinálová série Třince proti Českým Budějovicím zůstává po šesti zápasech vyrovnaná. Oceláři ve...

Hazardér jel kanálem jako na tobogánu. Mohl se utopit i otrávit, varují vodárny

28. března 2024  6:26,  aktualizováno  11:20

Do útrob brněnské kanalizace nechal nahlédnout autor videa, které se nedávno objevilo na internetu....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kometa v Litvínově srovnala sérii, Třinec nevyužil mečbol v Budějovicích

22. března 2024  16:50,  aktualizováno  21:26

Čtvrtými zápasy pokračovalo čtvrtfinále play off hokejové extraligy. Třinec si mohl zajistit postup...

Prvoligoví bezdomovci. Drnovické zastupitelstvo řeklo Vyškovu ne

28. března 2024  21:02

Třetím rokem jsou fotbalisté Vyškova mezi profesionály, nikdy však nehráli doma. Přesto bojují o...

Rozepře i chybějící lékaři. Problémovou nemocnici bude křísit další šéf

28. března 2024  15:35

V dlouhodobé krizi se zmítá městská nemocnice v Boskovicích. Jde přitom o významné zařízení, které...

Kamion s pěti sty selaty se na Znojemsku převrátil na bok, sto jich uhynulo

28. března 2024  12:11,  aktualizováno  13:42

Kamion s nákladem pěti stovek selat se dnes ráno převrátil na bok v Hostěradicích na Znojemsku....

V opilosti jsem odhodil cigaretu na smetí, tvrdí souzený o vzniku požáru

28. března 2024  13:01

Patnáct až dvacet let vězení hrozí osmatřicetiletému muži z Polska za dvojnásobný pokus o vraždu...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...