Byť v minulosti několikrát změnila jméno, unikátní charakter si uchovala až do dnešních dní. Obyvatelé dříve Úřednické či Jiráskovy, dnes vyhlášené rezidentní Masarykovy čtvrti se však strachují, že jedinečný duch místa uprostřed Brna zmizí. A viní z toho nové vlastníky domů, kteří se podle nich pouštějí do neuvážených rekonstrukcí a přestaveb.
Znepokojení místních stupňuje bourání historických vil z posledních týdnů. K zemi šel třeba dům na adrese Tichého 21, nestojí už ani dům na Wanklově ulici. Až do demolice na sklonku loňského roku se v něm přitom dochovalo původní schodiště, parkety či okna.
I proto se lidé obávají, jak dopadnou další oznámené rekonstrukce a přestavby ve čtvrti, která do katalogů vstoupila jako muzeum moderní architektury pod širým nebem.
Aktuálně se řeší například dům na rohu Havlíčkovy a Roubalovy ulice. Architektonický záměr počítá s tím, že třípodlažní objekt se zvedne o jedno patro v podobě krychle. Zmizí tak pro ulici typická zešikmená střecha a patro se i barevně odliší.
„U svého pozemku jsem opravoval plot přesně podle dobových plánků, nepoužil jsem beton. Prodražilo se mi to, ale stojí to za to. Na pohled neruší, respektuje okolí. A nic jiného vlastně nechceme ani u okolních staveb. Ať se opravují, ale ať nehyzdí ráz nejbližšího okolí,“ namítá jeden ze sousedů, kteří se proti plánované stavbě v Havlíčkově ulici postavili.
Nepřál si uvést jméno, ale jeho i obyvatele dalších čtyř domů právně zastupuje advokát Michal Závodský. „Místní nejsou zásadně proti rekonstrukcím, ale vadí jim, když se k přestavbám přistupuje necitlivě. To je i případ rozšíření domu na Havlíčkově o jedno patro. Navíc nadstavba má podobu nevzhledné kostky, která navazuje na klasickou šikmou střechu. To určitě neodpovídá charakteru okolí, v němž jsou i vily navržené významnými architekty. Dům v nové podobě tak bude působit spíše jako pěst na oko,“ shrnuje Závodský, jenž je zároveň zastupitelem Brna-střed za Zelené.
Je těžké najít kompromis, hájí se investor
Že je Masarykova čtvrť unikátní místo, vyzdvihuje i Brněnský architektonický manuál. „Celá čtvrť si dodnes zachovala punc atraktivní rezidenční lokality. Její charakter muzea moderní architektury pod širým nebem potvrzují i dva památníky věnované architektům,“ píše se v oceňovaném sborníku.
Sousedé se tak ze všech sil snaží tento „skanzen“ zachovat a s investorem vedou spor. Podle architektky Terezy Ježkové z Atelieru nla, který má návrh na starosti a zastupuje investora Wetag Invest, je však těžké najít kompromis.
„Investor se zavázal, že starý, vlhký a nevzhledný dům kompletně opraví. Aby se to vyplatilo, chce vystavět jedno patro navíc – s bytem o 65 metrech čtverečních, žádné čtyři garsonky. Ve výsledku bude stavba nižší, než je aktuální výška hřebene střechy. Ale zabudovat podkrovní byt do stávající sedlové střechy by nebylo možné. Kdyby bylo, ušetřil by si investor spoustu peněz. Jenže sousedé nám na to řekli, že se nemá stavět radši nic. To je pak těžké najít shodu,“ vysvětluje Ježková.
Přestavby čekají brzy i další domy
Spor z Havlíčkovy ulice je ale jen jedním z mnoha. Rozmíšky započaly také na opačném konci téže ulice. Na Jiříkovského 7 půjde k zemi další dům a na jeho místě vyroste nový se čtyřmi podlažími nad zemí a jedním podzemním. Opět bude mít rovnou střechu.
Obdobný osud čeká domy v Rezkově či Sedlákově ulici. Tamní obyvatelé se obávají, že jim vysoké stavby zastíní jejich pozemky. V několika případech si oznámení o tom, že sousední objekty projdou rekonstrukcí, lidé ani nevšimli. Anebo se pozdě přihlásili jako spoluúčastníci stavebního řízení.
„Nálada je momentálně taková, že lidé chtějí mít z Masarykovy čtvrti skanzen a brojí proti tomu, aby se tam cokoli dělalo. Nám ale nejde o to vydělat balík, jako se to stávalo jinde. Naopak chceme pomoci těm, kteří v domě v současnosti bydlí, ale na opravu neseženou peníze. Náš ateliér radši přizná, že nadstavba je nová, než abychom napodobovali starou zástavbu,“ upozorňuje Ježková s tím, že je tento způsob rekonstrukcí pokrokovější.
Ačkoli se moderní přestavby k nelibosti starousedlíků ve čtvrti objevily už dříve, třeba na adrese Soukopova 3, v posledním roce se lidé ozývají proti razantním přeměnám mnohem častěji. Navíc v době, kdy Brnem pulzuje debata o památkové ochraně celé čtvrti. Podle Závodského však za vlnou rekonstrukcí stojí spíše snaha investorů výhodně uložit peníze než výhled „zakonzervování“ unikátní lokality.
Spolek chce zachránit památkyAž osm stovek brněnských domů přišlo začátkem roku o status památky. Před rokem 1989 totiž při zápisech tehdejší úředníci udělali chybu, kvůli níž teď soudy prohlášení budov za památky ruší. Na obranu čerstvých „ne-památek“ proto nově vznikl spolek Za Brno. A hned napnul síly směrem k budovám Mosilany, brněnskému industriálnímu areálu. O kompletní demolici areálu zažádala před měsícem pražská firma Financial Consortium. „Je to v rozporu s územní studií, kterou si město nechalo na areál Mosilany vytvořit a která se zachováním cenných staveb počítala. Ve středu se proto sešla stavební komise Brna-střed a přijala usnesení, které nesouhlasí s plošnou demolicí, ale naopak chce zachovat některé objekty tak, aby se neztratila autenticita a identita místa,“ těší zakladatele spolku a zároveň krajského zastupitele Michala Doležela (TOP 09). Do záchrany Mosilany se vložilo v posledních dnech i vedení Brna a pozastavilo kvůli tomu změnu územního plánu. (mls) |
