Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Masarykův okruh: dílo nadšenců, kterému na svět pomáhal i Štrougal

  21:00aktualizováno  21:00
První trénink na nově postaveném Masarykově okruhu se konal 18. července 1987. Jeho vznik o rok oddálily námitky ekologů, okruhu totiž padl za oběť malebný les. Našli se ale i nadšenci, kteří okruh stavěli v akci Z, pomohl jim i bývalý komunistický premiér Lubomír Štrougal.

Řídicí věž získala svůj konečný vzhled na začátku roku 1987. | foto: Masarykův okruh Brno

Před pětadvaceti lety napsali poprvé komisaři na tabuli rozpis tréninků na Masarykově okruhu. Tak se začala psát historie novodobého automobilového závodění v Brně. 

Co tomuto okamžiku předcházelo? Vše začalo v květnu o patnáct let dříve, kdy se italský jezdec Luigi Rinaldi zabil o zeď řídicí věže starého závodiště, které vedlo z větší části po obyčejných silnicích. Po nehodě, při které Rinaldiho auto zabilo traťového komisaře, měli v Brně jasno: moc dlouho už tady závodit nebudeme. To se ostatně brzy potvrdilo. Automobilové mistrovství v Brně okamžitě skončilo a udržet to motocyklové bylo rok od roku těžší. 

OBRAZEM: Stavba okruhu

Nová trať začala vznikat až po dalším desetiletí, jen výběr lokality zabral pěkných pár měsíců. Mezi jezdci oblíbenému okruhu totiž padla za oběť část cenných Podkomorských lesů a vlastně i část Pohádky máje, malebného lesa mezi přehradou a Žebětínem, o kterém psal Vilém Mrštík. 


Těsně před začátkem stavby však tehdejší ministr zemědělství projekt zastavil. O jeho rozběhnutí se musel zasadit předseda komunistické vlády Lubomír Štrougal. "Nakonec jsem se rozhodl napsat stručný, ale věcný dopis Štrougalovi. Nikomu jsem o tom neřekl, jen moje sekretářka o tom věděla, protože jej psala," vzpomínal před lety v MF DNES Miroslav Čada, bývalý motocyklový závodník a budoucí ředitel okruhu, jedna z osobností, díky nimž okruh stojí. Možná by se však patřilo napsat místo "díky" slovo "kvůli". Minimálně členové Českého svazu ochránců přírody by ony výrazy zaměnili. 

"Ta stavba je vřed. Není jediný důvod, snad kromě tradice, aby byl okruh v Brně. Tehdy byla idea realizovat jej na výsypkách hnědouhelného dolu v Mostě. Ostatně tam ten okruh skutečně vznikl," popisuje člen komise životního prostředí Brna, ekolog a aktivista Mojmír Vlašín. I více než pětadvacet let od sporů o stavbu okruhu je spojení Čada–Vlašín něco jako oheň a voda. 

Masarykův okruh byl v Brně vždy pojem a tak se na stavbě scházeli i v zimě

Masarykův okruh byl v Brně vždy pojem a tak se na stavbě scházeli i v zimě desítky nadšenců, kteří s prací pomáhali.

Na to, jaké profesionály chtěli motorističtí nadšenci do Brna přilákat, se stavělo poměrně legračním způsobem. Dráha se platila z peněz na opravy silnic, peníze na boxy, řídicí věž a další zázemí se sháněly těžko. A vstupní brána, toalety u tribun nebo budky traťových komisařů jsou dokonce dílem akce Z. 

"Dráha naprosto vyhovuje, když se podíváte do programu mistrovství, tak je dokonce jedna z nejširších a je na velmi vysoké úrovni," potvrzoval kvality dráhy i legendární motoristický novinář Amos Krejčí, který nedávno zemřel.

Do Brna se vrátilo motocyklové mistrovství

Ať tak či onak, v roce 1987 se okruh otevíral a hned se na něj po čtyřleté pauze vrátilo mistrovství světa motocyklů. "Při závodě nedošlo k žádné tragédii, a to byl jasný signál, že nám mistrovství zůstane," vzpomíná Čada. Brno navíc kvalitou značně přesahovalo Hungaroring a díky kontaktům na motoristické federace snadno trumflo i dříve dokončený mostecký autodrom. 

Pachuť ze zničeného lesa však zůstala. O stavbě v cenné lokalitě dokonce vznikl amatérský film Jak se do lesa volá, ve kterém se objevily i pokoutně pořízené záběry ze stavby. Kromě ekologů nejsou z okruhu nadšeni ani v Žebětíně. "Před rokem 89 snad nebyl pro nikdo. Dnes už z toho má spousta lidí ekonomické výhody, takže je to nejednoznačné," říká Vlašín. 

Celých pětadvacet let se Žebětín učí s okruhem žít a jde to stále lépe. "Brno si musí uvědomit, že veletrhy a okruh jsou to, co mu dávají ve světě jméno," zdůrazňoval vždy brněnský patriot Amos Krejčí.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

španělský jezdec Álvaro Bautista při tréninku v Brně.
„Španělská vesnice“ v MotoGP. Je to naše tradice, říká Bautista

Je to označení, které se v tuzemsku používá pro neznámou nebo nepochopenou věc. Pojem „španělská vesnice“ ale v MotoGP nabývá nový rozměr. Když dáte dohromady...  celý článek

VZPOMÍNÁ. Fausto Gresini má moře vzpomínek: v Brně vyhrál už před 30 lety na...
Faustův ryzí smích i slzy. Gresini o výhře v Brně i zesnulém Simoncellim

Víc než půl hodiny loví z paměti vzpomínky a usmívá se. Když společně v telefonu hledáme jméno a tvář československého jezdce Petera Baláže, se kterým on i...  celý článek

Tahle partička kolem Hannese Müllera (vpravo) uvedla, že za tři dny Velké ceny...
Fanoušci motorek se snaží vejít do 10 tisíc, nejvíc dají za alkohol

Až patnáct piv denně zvládl vypít George Milosavljevič, který s partou kamarádů přijel na brněnské závody MotoGP ze Srbska. Právě alkohol byl spolu se...  celý článek

Kočárky, které přežijí i dva raubíře.
Kočárky, které přežijí i dva raubíře.

Přečtěte si recenze kočárků na eMimino.cz a vyberte ten nejlepší.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.