Srpen 1994. Z poslední zatáčky Masarykova okruhu se vyřítí trojice jezdců na dvěstěpadesátkách. Na výjezdu je nejrychlejší dosud druhý jezdec. Třiadvacetiletý Max Biaggi. Na brněnské trati vystoupí ten den na nejvyšší stupeň poprvé. Je už relativně starý na to, aby lámal rekordy v počtu vítězství a titulů. Jenže zdání klame. V srpnu 1994 začala série, která se zapsala do dějin Masarykova okruhu. A ještě pravděpodobně nekončí.
Ohromující je jen suchá statistika. Sedmkrát Max stihne v Brně vyhrát Grand Prix ve třech kategoriích (250 ccm, 500 ccm, MotoGP). To je rekord, který před Maxem nastavil jen legendární Giacomo Agostini a po Maxovi vyrovnal Valentino Rossi. Jenže po přestupu do Superbike přidal jezdec přezdívaný "Korzár" ještě další čtyři triumfy a na to už ani dva nejúspěšnější motocykloví závodníci všech dob nestačí.
Italský závodník si Brno oblíbil, vzpomínky se vážou nejen k okruhu, ale i na první hru bowlingu v životě.
Celkem Biaggi triumfoval v Brně jedenáctkrát, absolutně nejvíckrát ze všech jezdců mistrovství světa, kteří na trati startovali od roku 1930 – jedno jestli v autech nebo na motorce.
Max si je své brněnské série dobře vědom. "Brno mě miluje a já miluju Brno. Je neuvěřitelné, kolik skvělých vzpomínek na tohle místo mám a že pořád přibývají. Je to úžasná trať se skvělým mixem rychlých a pomalejších zatáček," hodnotil svoji oblíbenou trať v roce 2007, kdy si v druhém závodu brněnského víkendu dojel pro první superbikový triumf.
Pokud letos bude pokračovat ve vítězné šňůře, pak se mu navíc může přiblížit další unikátní rekord. V jednačtyřiceti letech může být letos na podzim nejstarším okruhovým mistrem světa v historii motocyklového závodění.
Max Biaggi loni před závody superpiků
V roce 2010 slaví Biaggi desáté vítězství na okruhu
Na okruhu v roce 2009 v červenci při závodu superbiků
Dva zářezy Biaggimu chybí, pětistovky a MotoGP
Max Biaggi je nepochybně fenomenální jezdec a je pravděpodobné, že přesně tak zůstane v dějinách motocyklového sportu zapsaný. Přesto se nad jeho kariérou vznáší jeden stín. Biaggi nikdy nezískal titul v nejprestižnější kubatuře – pětistovkách a později v MotoGP.
Jeho jedinečný talent a fenomenální tažení motocyklovým světem totiž zastavil talent ještě jedinečnější – Valentino Rossi. Pro fanoušky tak zůstane první polovina předchozí dekády, kdy na dráze bojovaly bez debat dva největší fenomény moderních motocyklových dějin, zlatou érou. Pro Maxe prokletím.
Rossi mu sebral dva tituly v pětistovkách a MotoGP přímo, o další dva mohl Biaggi klidně bojovat v následujících letech, kdyby nebyl pod obrovským tlakem vyvolaným právě nastupujícím novým vládcem královské kubatury.
Na druhou stranu by Max zřejmě ukončil kariéru dřív a fanoušci by přišli o jeho úspěšnou kariéru v superbicích. Všechno špatné je pro něco dobré.
Článek převzat z týdeníku České motocyklové noviny.
