„Pokud je špatné počasí, včely dokážou využít z celého dne někdy jenom několik desítek minut, kdy zasvítí sluníčko a utiší se vítr. A pokud se počasí zhorší, musí se rychle vracet od úlu, aby mohly zahřívat plodové hnízdo,“ vysvětluje Jiří Kmet, mikulovský včelař a šéf Správy CHKO Pálava.
Letošní duben a květen byly podle něj výrazně studenější. Včely vylétávaly z úlu mnohem méně, a když už, tak hlavně do jeho bezprostřední blízkosti. A nektarová snůška je velmi slabá. Vytvořit dost medu už včely nedokázaly.
„V přírodě toho sesbírají tak málo, že většinu spotřebují na krmení další generace. Zásoby, které si obvykle připravují na zimní sezonu a jejichž část jim potom včelař bere, toto jaro neměly šanci vytvořit,“ potvrzuje Kmet.
Také z toho důvodu letí v posledních týdnech ceny kvalitního českého medu vzhůru. Podle člena národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy se prodává za více než 200 korun za kilogram.
Tmavý medovicový vyjde i na 230 korun. „Český statistický úřad podle nejnovějších údajů, které zveřejnil, registruje jen mezi letošním dubnem a březnem zdražení o osm procent,“ tlumočí Kovanda. Dodává však, že statistici sledují cenu medu napříč dodavatelským spektrem, tedy včetně medu dováženého ze zahraničí nebo medu slabší kvality.
30. července 2019 |
Samotářky snesou víc, ale jsou v ohrožení
Právě med je přitom jednou z nejčastěji falšovaných potravin na českém trhu. A jistotu kvality má spotřebitel jedině tehdy, když nakupuje med přímo od prověřeného včelaře.
Jeho produkci však nepřálo počasí ani loni. Například v červnu museli včelaři včely dokonce sami dokrmovat, místo aby vytáčeli med. Letos je situace ještě vážnější. Navíc dlouhodobě dochází k úbytku včelstev – například vinou včelího moru.
Včely jsou unavené, příroda v úsporném módu. Medu je proto málo |
Pozitivní zprávou je, že alespoň stromy neopylené nezůstaly. Medonosné včely zastoupily včely samotářky.
„Spousta samotářských včel je schopná opylovat rostliny i v podmínkách, za kterých normální včela medonosná nevystrčí sosák z úlu,“ říká se smíchem zoolog Agentury ochrany přírody a krajiny Pavel Dedek.
Vysvětluje, že samotářky mají potenciál včelu medonosnou plně nahradit, ale člověk by jim musel trochu pomoci. Velká část ze zhruba šesti set druhů samotářských včel, které v republice žijí, je totiž v ohrožení. „Už víc než osmdesát druhů vyhynulo a další dvě stovky jsou v různé míře vyhynutím ohrožené,“ upozorňuje zoolog.
Přispívá k tomu používání pesticidů v zemědělství, ale i samotná struktura krajiny. „Je příliš unifikovaná a to samozřejmě rozmanitost nepodporuje. Velké lány řepky a kukuřice oddělené vyasfaltovanou silnicí, to není prostředí, které by vyhovovalo jakémukoli druhu hmyzu,“ podotýká Dedek.
