Osmnáctiletá medvědice kamčatská porodila v pondělí večer. Chovatelé se to dozvěděli díky záznamům obrazu a zvuku z porodního boxu.
"Díky přenosu slyšeli zvuky mláděte a mohli tak rozpoznat, zda je životaschopné," uvedla mluvčí zahrady Lucie Kapounová.
Medvěd kamčatskýImpozantní tmavě hnědý medvěd je největší suchozemská šelma žijící na území Evropy a Asie. V kohoutku samci měří až 135 centimetrů, když se však postaví na zadní, jejich výška se pohybuje mezi třemi až čtyřmi metry. Úctyhodná je i váha těchto obrů. Zatímco samice jsou samozřejmě drobnější a váží kolem čtyř set kilo, u samců je rozpětí váhy mezi 650 až 700 kilogramy, obzvláště mohutné kusy ale mohou vážit i tunu. Medvěd kamčatský je samotář, ve volné přírodě se dožívá zhruba dvaceti až třiceti let, v zajetí může žít i déle. Samice jsou březí 180 až 266 dnů, rodí jedno až tři mláďata. Navzdory své váze medvěd kamčatský rád plave a dokáže vyvinout i poměrně velikou rychlost na souši, kde může běžet až 45 kilometrů v hodině. (Zdroj: Zoologická zahrada Brno) |
Pracovníci zoo zatím zcela jistě neví, kolik mláďat vlastně Kamčatka přivedla na svět. "Medvědice si mláďata drží pevně u sebe a kamerou tak nejsou zcela viditelná. Poslechově se však ozývají medvíďata dvě," vysvětlila mluvčí s tím, že ve volné přírodě se rodí jedno až tři mláďata.
První 24 hodin je kritických, mláďata se musí napít mléka
Prvních čtyřiadvacet hodin života medvíďat je kritických. Mláďata se musí co nejdříve po porodu napít mateřského mléka, takzvaného colostra a díky tomu získají obranyschopnost.
"V následujících týdnech se mláďata živí mateřským mlékem a jsou v neustálém kontaktu s matkou. Medvědice v tuto dobu nepřijímá potravu a žije jen ze svých zásob," doplnila Kapounová.
V případě, že vše bude probíhat dobře, budou podle Kapounové lidé moci medvědici Kamčatku sledovat prostřednictvím webkamery na internetových stránkách www.zoobrno.cz. Zhruba po 12 týdnech pak mláďata vyvede z brlohu ven.
Sirotci ze zoo v Rostovu nad Donem
Párem medvědů kamčatských - osmnáctiletou Kamčatkou a stejně starým Jelizarem - se brněnská zahrada pyšní od podzimu 2010. Společně obývají výběh v expozici Beringie. Podle Lucie Kapounové nechová medvědy kamčatské žádná jiná tuzemská zoo.
"Do Brna medvědi přicestovali ze zoo v Rostovu na Donu. Do rostovské zoo, kde v betonovém, nepříliš útulném prostoru za mřížemi prožili svůj dosavadní život, se oba dostali jako osiřelá medvíďata," doplnila Kapounová.
Co se týká mláďat, Kamčatka a Jelizar už spolu v Rostově medvíďata zplodili. "Jsou zkušenými rodiči, společně měli již pět mláďat, z toho tři byla vypuštěna zpět do volné přírody," řekla mluvčí s tím, že i z tohoto důvodu chovatelé doufají, že se první odchov v Brně vydaří.
Kam mláďata z Brna poputují, zatím není zcela jasné. Podle Kapounové o tom zatím brněnská zoo s jinými zahradami nejednala. Výběh, který Kamčatka s Jelizarem obývají, je navíc dostatečně velký, aby se do něj všichni medvědi nějaký čas pohodlně vešli.
Na konci loňského roku přivedla na svět mláďata i lední medvědice Cora. Matka populárních medvíďat Billa a Toma však své potomky po pár hodinách v porodním boxu sežrala. Podle chovatelů zřejmě nebyla mláďata životaschopná (více zde).
