"Jeli jsme do Zambie a hledali místo, kde univerzita postaví experimentální ukázkový statek," líčí čtyřiadvacetiletý mladík z Brna, který spolu s učiteli a dalšími studenty strávil v Africe celý měsíc.
Skupina pětadvaceti studentů a odborníků v dodávce projela celou Zambii. "Měli jsme vytipované pozemky od místního ministerstva zemědělství. S našimi učiteli jsme prováděli rozbory půdy. Přitom jsme ale neměli žádnou speciální techniku, do Afriky je problém cokoli provézt. Pracovali jsme doslova na koleni," vzpomíná Gottvald.
Právě mapování oblastí bez moderní techniky je pro něj však ta nejcennější zkušenost. Podle prorektora Mendelovy univerzity Libora Gregy počítají s tím, že do prací na univerzitním statku se časem zapojí i domorodci.
"Primárně to bude vzorový zemědělský a lesnický podnik pro naše studenty a odborníky. Po skončení tříletého projektu ale potřebujeme, aby byl soběstačný. Management tedy bude časem africký," plánuje prorektor.
Afričané nemají v pěstování systém, Češi jim v tom pomohou
V okolí vytipovaného pozemku studenti spolu s učiteli objížděli místní farmy a podniky. "Navštívili jsme i tamní zemědělský institut, zajeli jsme i do krokodýlí farmy, viděli jsme i tamní mlékárnu, pilu, školy. Poznali jsme velkou část této země. Pro projekt je potřeba vědět, co místní lidé umějí a jak na tom jsou," vysvětluje student.
A jak mohou brněnští odborníci poradit Afričanům v zemědělství? "Díky tamnímu podnebí půda rodí skoro celoročně. Afričané toho ale neumí tak docela využít, nemají v pěstování systém. Viděli jsme třeba rok nesklizené kukuřičné pole," vzpomíná Zdeněk Gottvald. Češi tak podle něj mohou Afričany naučit pěstování dobře rozplánovat.
Při měsíčním putování po Zambii narazila brněnská výprava i na České centrum. "Nachází se ve městě Choma a otevřeli ho na památku Emila Holuba. Zdejší Viktoriiny vodopády sice objevil David Livingstone, ale Holub oblast o dva roky později zmapoval," připomněl student. Práci v terénu Brňanům usnadnilo i to, že se v Zambii mluví anglicky.
Zdeněk Gottvald by se do Afriky chtěl vrátit. "Celý můj obor je zaměřený na využití zdrojů, které Afrika nabízí. Snad se mi podaří se tam podívat ještě s nějakou neziskovkou," doufá student.
Během tří let na pozemku univerzity vyroste statek za tři až čtyři miliony korun. "Budeme testovat hlavně rostlinnou výrobu, ale i chovat skot a věnovat se lesnictví," popisuje prorektor Grega. Dalších 36 milionů, zejména z fondů Evropské unie, má škola na cesty studentů a odborníků.
