Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Mercedes Dietrichsteinová žádá u soudu o vrácení mikulovského zámku

  6:34aktualizováno  9:57
Hned proti devíti subjektům podala žaloby šlechtična Mercedes Dietrichsteinová. V těch požaduje vrácení stovek pozemků a rovněž tak i některých nemovitosti, které stojí převážně na Mikulovsku. Její požadavky řeší břeclavský soud.

Mercedes Dietrichsteinová | foto: Radek Miča, MAFRA

Že jde o skutečně ostře sledovaný proces, bude znát již ve vestibulu břeclavského soudu. Kvůli možnému velkému zájmu veřejnosti jsou totiž příslušníci justiční stráže připraveni rozdávat vstupenky do jednací místnosti, kde se soud nároky Dietrichsteinů bude zabývat.

Patřil jim Mikulov, Polná i Boskovice

Počátky rodu z Korutan kladou Dietrichštejnové do 11. století. Prokazatelná posloupnost však začíná až u Pankráce z Dietrichsteinu, který bojoval roku 1492 s Turky. Jeho synové pak byli povýšeni do stavu říšských pánů.
Panství Mikulov získal v roce 1575 Adam z Dietrichsteinu. Mikulov se pak stal jádrem moci moravské větve rodu. Proto je zde i hrobka rodu.
Na Moravě jim patřila ještě velká panství Polná, Boskovice nebo Lipník. Dietrichštejnové byli příbuzensky spojeni s Lichtenštejny, Thuny, Thurny, Eggenbergy nebo Mitrovici.
Nejznámějším mužem rodu byl František Serafinský z Dietrichsteinu (1570-1636), který byl kardinálem a olomouckým biskupem. Poslední mužský potomek Dietrichštejnů zemřel v roce 1864, majetek si pak rozdělily čtyři dcery. (baf)

"V jednací místnosti je nějakých třicet míst. Proto jsem přistoupil k tomu, že budou rozdávány veřejnosti vstupenky. Předpokládám však, že by více jak třicet lidí dorazit nemělo," nastínil soudce Přemysl Klas.

Ten nařídil soudní přelíčení jen na čtvrtek a pátek. Skutečnosti uvedené ve spisu totiž podle něho postačují k tomu, aby soud o celé věci tento týden rozhodl.

"Na druhou stranu ale účastníci řízení mají v jednací síni právo uvádět úplně nové skutečnosti a navrhovat nové důkazy, které zatím ve spisu ještě nejsou. Takže těžko nyní odhadovat, jestli se celá věc v pátek podaří skončit nebo ne," konstatoval soudce Klas.

Šlechtična Mercedes Dietrichsteinová, která trvale žije v Argentině, se dostaví osobně.

Podle dostupných informací žádá mimo jiné i vydání zámku v Mikulově a tamního Kozího hrádku ze 16. století.

Byl Dietrichstein Němec?

Soudce bude muset nejprve ověřit původ majetku. Klíčovou pro posouzení celé věci bude otázka státního občanství Alexandra Dietrichsteina, který zemřel v roce 1964, a byl tak posledním právoplatným majitelem mikulovského panství. Zástupci rodiny tvrdí, že se k říšskému občanství sám nikdy nepřihlásil.

Navíc jeho dcera Mercedes uvádí, že za války čelil nátlaku ze strany nacistů a byl sledován gestapem. Odešel proto z Mikulova do Vídně. Po válce se zpět nevrátil.

V Břeclavi začíná jednání u soudu, kde Dietrichštejnové požadují navrácení zámku v Mikulově a Kozího hrádku

Stahující se německá armáda navíc vypálila mikulovský zámek a z celého objetu zbyla jen ruina. Zámek byl sice již opraven, ale přišel o rozsáhlý mobiliář.

Alexandr Dietrichstein zemřel v Německu. Majetek mu byl sice zabaven na základě Benešových dekretů, jak je to ale s jeho občanstvím, není ani podle historiků zřejmé. Někteří uvádějí, že mu bylo za války říšské občanství prostě automaticky přiděleno.

"Jisté je, že v roce 1930 nebyl na území Československa a sčítání lidu, kde se uváděla i národnost, se neúčastnil," řekl k tomu před časem historik Jan Richter.

Restituční kauza Dietrichsteinů se od mnoha dalších obdobných sporů liší tím, že požadavek na vrácení rodového majetku přišel až v roce 2005, tedy dávno po pádu komunismu v Československu. Například potomci Salmů vedou spory s úřady a soudní pře o vrácení původního majetku na Blanensku více než patnáct let.

Spor o restituce blokuje prodej lesů i památek

Restituční spory blokují rozsáhlý majetek téměř ve všech okresech kraje. Asi nejrozsáhlejší požadavek mají potomci hraběte Hugo Salma, kteří si hlavně na Blanensku nárokují zhruba osm tisíc hektarů lesů a polí, ale třeba také státní zámek v Rájci-Jestřebí či zámecký park v Blansku.
"Restitucemi je blokována i výstavba či prodej bývalého blanenského mlýna a rozsáhlých pozemků v jeho okolí nebo větší část v lokalitě sídliště Sever v Blansku," popsala Jaroslava Marvanová z oddělení pozemků městského úřadu.
Nejen na Blanensku ale mají potíže. Hrabě Alexandr Kálnoky si nárokuje pozemky na Letovicku a přilehlých územích, Serényiové zase na Lysicku. "Vše je neukončené, je to komplikace, nikdo zde pak nechce investovat," řekla Ivana Antlová z Pozemkového úřadu v Blansku. (duch)





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zákaz vstupu bez špuntů v uších, výstaviště rozduněly sirény
Zákaz vstupu bez špuntů v uších. Sirény rozezněly brněnské výstaviště

Návštěvníci brněnského výstaviště v sobotu večer zažili nezvyklou podívanou. Hudebníci tam zahráli nejhlučnější skladbu v historii, a sice Symfonii sirén....  celý článek

Ženské uskupení Užaslé umístilo na sochu T. G. Masaryka před brněnskou...
Padnu, oznamoval po volbách pletený vzkaz na Masarykově soše v Brně

Loni žasnul, tentokrát se T. G. Masaryk po víkendových parlamentních volbách chystal padnout. Takový vzkaz visel od pondělního rána na soše prvního prezidenta...  celý článek

Ponurá nálada vládne ve volebním štábu jihomoravských sociálních demokratů. Ve...
Onderka se vrací. Exprimátora Brna dostalo kroužkování do Sněmovny

Bývalý brněnský primátor Roman Onderka zažívá velký návrat do politiky. Stane se poslancem za sociální demokracii, přestože byl na kandidátce až na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.