Průvodce Ivo Štecl ukazuje teplotní senzory v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu

Průvodce Ivo Štecl ukazuje teplotní senzory v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Měří, jak moc návštěvníci ohřívají jeskyně

  • 0
Ve třech jeskyních Moravského krasu chodí lidé čtyři roky kolem 120 měřicích přístrojů. Ty měří například i to, jak se teplota v jeskyni změní při průchodu skupiny návštěvníků a za jak dlouho se vrátí na původní hodnotu.

Na teplotu v jeskyni mají ale větší vliv například jarní bouřky nebo letní přívalové deště. "V těchto případech se jeskyně oteplí nebo naopak ochladí i o několik stupňů. A trvá měsíc i dva, než se vrátí na původní hodnoty," říká vedoucí správy jeskyní krasu Jiří Hebelka.

Lidé jeskyně oteplují, ne moc, ale přece. Rostou kvůli tomu pomaleji krápníky?
Zatím jsme to neprokázali ani my, ani kdokoliv jinde ve světě. Například Italové růst krápníků sledují dlouhou dobu a uvádějí, že teplota na ně vliv nemá. V tomto výzkumu jde mimo jiné i o to, aby se stanovily limity, kolik lidí se do jeskyní může pouštět, aniž by to výrazněji ovlivnilo jejich mikroklima.

Jak se zvýší teplota v jeskyni, když jí projde skupina návštěvníků?
Z předběžných výsledků monitoringu vyplývá, že stoupne o několik desetin stupně Celsia. A po jejich odchodu se rychle vrací na původní hodnotu.

Několik desetin? Má to vůbec význam měřit?
Je pravda, že když se podíváte na některé grafy, tak je to v podstatě rovná čára. Přesto tak získáváme velmi zajímavá data. Například v nepřístupné Amatérské jeskyni, v části, kterou protéká Punkva, se teplota naopak mění i o několik stupňů.

Průvodce Ivo Štecl ukazuje teplotní senzory v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu

Čím to je, že se jeskyně z návštěvníků brzy "otřepou" a vychladnou?
Jejich velká schopnost regenerace je dána obrovským prochlazeným masivem skály okolo nich. Zajímavé je, že na teplotu v jeskyni mají větší vliv jarní povodně nebo letní přívalové bouřky. V těchto případech se jeskyně oteplí nebo naopak ochladí i o několik stupňů. A trvá měsíc i dva, než se vrátí na původní hodnoty.

Má to souvislost s vodou, která do nich vtéká?
Má. Na jaře, když roztaje sníh, vtéká do nich voda, která má i kolem jednoho stupně Celsia, přitom teplota vody v jeskyních se průměrně pohybuje kolem osmi devíti stupňů. Při letních přívalových deštích má naopak o několik stupňů více, a tak se jeskyně zase otepluje.

Vraťme se ještě k návštěvníkům. Jak vlastně ohřívají jeskyně?
Vyzařují teplo. Dokonce jsem někde četl, že člověk údajně vydává teplo jako dvousetwattová žárovka. Záleží ovšem i na velikosti jeskyně. Když třicet lidí přijde do malého prostoru, tak ho ohřejí rychleji než velkou jeskyni.

Ale žárovky jsou v jeskyních také...
To je pravda a i ty mají vliv na jejich teplotu. V poslední době proto hledáme šetrnější způsoby osvětlení. Například v Balcarce už máme na zkoušku LED diody, které nevydávají téměř žádné teplo.

Měření v Kateřinské, Punkevní, Sloupsko-šošůvské a Amatérské jeskyni má probíhat pět let. Příští rok skončí. Může se pak stát, že až všechna data vyhodnotíte, budete do jeskyní pouštět méně lidí?
Limity návštěvnosti už máme mnoho let. I když byly stanoveny, jak se říká, na přísně vědeckém odhadu, tak zaplať pánbůh za ně. Tento výzkum nám je ale může upřesnit. A nemusí to být jen směrem dolů, ale i nahoru.

Už se někdy stalo, že se limit v některé jeskyni překročil a zavřeli jste ji třeba v polovině srpna?
Regulace počtu návštěvníků je trochu jiná. Provádí se tak, že se určil počet vstupů a délka intervalu mezi nimi. A jak to zatím vypadá, stanoveny byly dobře. Možná by dokonce jeskyně unesly i kratší intervaly, ale momentálně není v našem zájmu návštěvnost zvyšovat.

Proč? Víc návštěvníků, víc peněz za vstupné...
Jsou to peníze, ale jde i o ochranu jeskyní a také o jejich provoz. Než se limity na počátku devadesátých let zavedly, přišlo do jeskyní ročně tři sta tisíc i více návštěvníků. Díky limitům jich asi třetina ubyla a jsem tomu rád. I vzhledem ke kvalitě poskytovaných služeb je to lepší.