Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Města na jižní Moravě jsou bez peněz, může za to krize

  • 5
Městské kasy zchudly. Starostové se bojí, že nebudou mít dost peněz na dokončení projektů. Obce a města dostávají totiž méně peněz z daní. Kvůli hospodářské krizi.

Města přicházejí o desítky milionů korun. Aby dokončila rozjeté projekty, berou si úvěry. Někde už ale museli své plány zrušit.

"Zatím dobíhají peníze z minulého roku, toto čtvrtletí ale pro nás bude zkouškou ohněm," potvrdil starosta Pohořelic Josef Svoboda. Stav na běžném účtu podle něj spadl hodně dolů. Co bude dál, nedokáže odhadnout.

"Na doporučení odborníků jsme s nižšími příjmy počítali už v rozpočtu na letošní rok. Předpokládáme desetiprocentní úbytek peněz," upřesnil Svoboda.

Raději učebnu než chodníky

Pohořelice tak musejí počítat s tím, že do pokladny letos přiteče zhruba o čtrnáct milionu korun méně než v předchozích letech. "Může se stát, že některé investice budeme proto muset odložit," zvažuje starosta. Za oběť krizi tak v Pohořelicích padnou zřejmě nové chodníky.

Přednost má totiž podle starosty oprava silnice na Mlýnské ulici nebo nové vybavení mediální učebny na základní škole. "Už jsme na tento projekt získali dotaci z evropského Regionálního operační programu. Část peněz musíme ale doplnit z vlastních prostředků," míní Svoboda.

Ve Valticích na Břeclavsku jsou na tom podobně. Tady už museli odmítnout získanou třičtvrtěmilionovou dotaci z ministerstva kultury na obnovu radnice. Na finanční spoluúčast potřebují tři čtvrtě milionu korun. A ty nemají.

Na opravu náměstí chtějí půjčku

"Nemůžeme přehlížet nepříznivou situaci. Stoupající nezaměstnanost a utlumený provoz firem se projeví v malých daních," tvrdí starostka Terezie Lvová. Horší situace ale může teprve nastat. 

V tomto roce chtějí ve Valticích zahájit dlouho připravovanou obnovu historického náměstí. Řešením je půjčka. "Už jsme zažádali o překlenovací úvěr z evropského Regionálního operačního programu," sdělila starostka Terezie Vlková.

Podle ní je ale třeba jednat obezřetně. Městské pokladny totiž zatíží i požadovaná spoluúčast na financování projektů. "Musíme myslet i na to, co by se stalo, kdyby se slíbené dotace z Evropy zastavily. Musíme mít rezervy,“ zvažuje. Valtický rozpočet bude totiž kvůli nižším příjmům hubenější zhruba o dvanáct milionů korun.

Čtyřapůlmilionový propad zaznamenali i v Hustopečích. To je osm procent z letošního rozpočtu města. "Krize nás omezuje, nemůžeme dělat podle původních plánů," potvrdil potíže starosta Luboš Kuchynka. S nedostatkem peněz bojují Hustopečtí v nejméně vhodnou dobu. Kvůli rozsáhlé rekonstrukci kanalizací mají rozkopané celé město. Po dokončení chtěli opravit místní silnice.

"Bude hůř"

"Pokud nebudou peníze, budeme nuceni některé ulice z oprav vypustit. První z nich by byla zřejmě Lipová," obává se starosta. Aby zabránili nejhoršímu, přiklonili se k úvěru. "Požádali jsme o třicetimilionovou půjčku," uvedla.

Navíc předpokládá, že situace se ještě zhorší. "Jsem spíš pesimista, předpokládám, že ztráta na konci roku dosáhne sedmi milionů korun," netají se.

Lépe jsou na tom větší města. Mají rezervy.
V Břeclavi zaznamenali už pětimilionovou ztrátu na příjmu z daní, rozpočet to ale neohrozí. "Máme z minulých let rezervy ve výši 45 milionů korun," potvrdil starosta Dymo Piškula.

Podle něj vylepšily konto města příjmy z prodeje bytů i těžby ropy a zemního plynu. Podobně jsou na tom v Hodoníně. Jejich rozpočet bude hubenější o 12 milionů korun. "Máme však rezervu asi 45 milionů," neobává se ohrožení plánů starosta Lubor Šimeček.