Jako první se před deseti lety rozezněly pod novou střechou Soudobé hudební scény Městského divadla Brno tóny kultovního amerického muzikálu o rebelech Vlasy (Hair). Kulaté výročí třetího nejnavštěvovanějšího divadla v zemi, jehož herci byli mezitím oceněni pěti prestižními divadelními cenami Thálie, si příznivci divadla připomenou tuto sobotu na slavnostním koncertě. Uslyší na něm úryvky ze všech bezmála padesáti muzikálů, činoher či operet, které se za dobu existence Hudební scény hrály. Dirigentem bude Dan Kalousek, režie se ujal Petr Gazdík.
„Na každé představení jsme si dali limit dvou minut. Někdy zazní jen jedna písnička, u muzikálů jako Jesus Christ Superstar nebo Bídníci více úryvků,“ řekl o slavnostním koncertu šéf muzikálového souboru Gazdík. Diváci se mohou těšit třeba na písně z muzikálů Jekyll a Hyde, Hello, Dolly!, Mozart! či na stepařské číslo z muzikálu Mary Poppins.
Muzikály se v bývalém Divadle bratří Mrštíků hrály už od 90. let minulého století. Budova ale nebyla pro tento typ divadla dostatečně vybavená.
„V roce 1995 jsme na činoherní scéně uvedli West Side Story a Brouka v hlavě. Tehdy jsme si uvědomili, že by bylo zapotřebí nové scény. Vrátili jsme se tedy k původnímu nápadu postavit na dvoře divadla letní scénu, amfiteátr. Místo něj jsme tam však postavili právě hudební scénu,“ řekl ředitel divadla Stanislav Moša, který dokázal pro nové divadlo získat stovky milionů korun z městského i státního rozpočtu.
Nová scéna divadla s hledištěm pro bezmála sedm set diváků vyrostla mezi ulicemi Lidická a třída kpt. Jaroše nedaleko centra Brna. Kromě ní ale ve vnitrobloku vznikly i sklady, restaurace či letní amfiteátr.
Nejlépe vybavený sál Evropy
Základní kameny byly přivezeny do Brna z Dolních Věstonic, jako symbol úmyslu divadla hlásit se k české původní tvorbě, a z newyorské Broadwaye, kolébky muzikálu. Položeny byly 17. listopadu 2001 a budova architektů Romana Macha a Josefa Kubína byla dokončena o tři roky později. V Brně tehdy vznikla jediná divadelní scéna ve městě, na níž bylo možné uvádět náročné muzikály a byla dokonce nejlépe technicky vybaveným sálem v Evropě. Nová budova divadla získala různá ocenění, třeba první místo v soutěži o nejlepší stavbu Jihomoravského kraje nebo titul Stavba roku 2004.
Od počátku bylo hlavním záměrem pro využití muzikálového sálu také uvádění soudobých českých titulů. Pro hudební scénu proto vznikla zcela nová díla jako Nana, Markéta Lazarová, Balada o lásce, Divá Bára či nejnovější Don Juan. Na jevišti se vystřídaly také tituly tradiční, třeba operety Veselá vdova a Netopýr nebo zahraniční muzikály evropských zemí Papežka či Jánošík aneb Na skle malované.
Na nové scéně se hrály také tituly činoherní. Byla to Shakespearova hra Bouře, následovalo ponuré Jméno růže a opět Shakespearův Benátský kupec. Mezi nejznámější herce divadla patří třeba Alena Antalová, Radka Coufalová či Dušan Vitázek.
Problémy se stavbou
Stavba budila před deseti lety velké emoce. Původně měla stát kolem 264 milionů korun, rozpočet se ale několikrát navyšoval, takže nakonec přišlo nové divadlo na 450 milionů korun. Kritizovali to především opoziční zastupitelé a aktivisté, kteří poukazovali na to, že tak velké divadlo je pro Brno příliš drahé. Ředitel divadla Stanislav Moša to obhajoval tím, že se několikrát změnily předpisy a pravidla, kterými se musel investor řídit.
Po dokončení stavby se ale ukázalo, že nezbyly peníze na úpravu jejího okolí a diváci by museli chodit blátem. Město tedy muselo přidat dalších zhruba padesát milionů korun. Navíc i když město stavbu částečně financovalo, nemělo vliv na výběr dodavatele stavby, kterým byla vlivná stavební firma OHL ŽS Brno.
