Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Koláž iDNES.cz, Profimedia.cz

Mezi desítku největších znečišťovatelů v zemi se řadí i tři firmy z jihu Moravy

  • 0
Tři jihomoravské firmy se dostaly mezi největší znečišťovatele životního prostředí látkami, které ovlivňují hormonální systém. V čem jsou tyto chemické sloučeniny pro člověka nebezpečné? Mohou zhoršit plodnost, poškodit plod a vyvolat různé další zdravotní problémy.

Žebříček deseti "hříšných" podniků v Česku sestavilo ekologické sdružení Arnika.

Zdravotníci přiznávají, že některé chemické látky mohou hormonální systém opravdu nabourávat, ale upozorňují, že jejich vliv ještě není dostatečně prokázaný. "Vím, že se tato možnost připouští a že se tímto problémem začala zabývat i Evropská komise," uvedl František Kožíšek ze Státního zdravotního ústavu v Praze.

Mosilana "kraluje"

Žebříček sestavila Arnika z údajů z roku 2007 uvedených v integrovaném systému znečišťování, do kterého podniky hlásí druh a množství chemických látek, se kterými pracují. Takzvané endokrinní účinky má podle Arniky například atrazin, polychlorované bifenyly, tetrachlorethylen nebo styren.

"K největším průmyslovým zdrojům těchto látek v Česku patří především provozy Spolchemie v Ústí nad Labem, brněnská Nová Mosilana, nebo Hobas CZ v Uherském Hradišti," uvádí Arnika.

Do žebříčku největších původců látek, které ovlivňují hormonální systém, v emisích do ovzduší a v únicích do vody zařadila dokonce tři jihomoravské podniky. Na prvním místě Novou Mosilanu, na páté místo Riho Suchý a na osmé místo společnost Groz-Beckert Czech z Lužic na Hodonínsku.

Neplodnost i rakovina

"Působení látek narušujících endokrinní systém člověka se může zdát na první pohled nedůležité, ale ve svých důsledcích má mnohdy nepříjemné následky v podobě neplodnosti anebo počátku rakovinného bujení," uvedl Jindřich Petrlík z Arniky.

Nová Mosilana vyrábí vlnařské příze a tkaniny a podle Petrlíka se na čelo žebříčku dostala kvůli tomu, že při výrobě používá větší množství tetrachlorethylenu.

"Tuto látku používáme při technologickém postupu, který je v textilním průmyslu běžný. Jde laicky řečeno o čistění tkanin a lze to přirovnat k postupu v čistírnách," uvedl předseda představenstva Nové Mosilany Jiří Urban.

Společnost Riho zase používá pryskyřici obsahující styren.

Nová Mosilana i Riho však tvrdí, že k únikům do ovzduší nedochází a navíc v loňském roce spotřebu těchto látek snížily.

Objev českých vědců

"V našem případě se jedná o uzavřený technologický cyklus, kde je zamezeno úniku do ovzduší a okolí. Naše společnost dodržuje veškeré platné normy spojené s provozem tohoto zařízení. Příslušné instituce ho pravidelně kontrolují a žádné závady přitom neshledávají," uvedl šéf představenstva Nové Mosilany Jiří Urban.

Podle něj má u nich spotřeba tetrachlorethylenu sezónní charakter a používá ho jen část výroby. "Oproti roku 2007 spotřeba této látky navíc klesla jen na polovinu," dodal.

Firma Riho Suchý se do žebříčku dostala proto, že používá na výrobu laminátových sprchových van a vaniček pryskyřici, která obsahuje styren.

"Jde to i ekologičtěji. Ale hůř se prodává"

"Již několik let děláme opatření, abychom množství této látky omezili. Instalovali jsme například stříkací zařízení, které podstatně snížilo její únik. A množství styrenu jsme omezili i tím, že jsme začali používat křídu jako plnivo do pryskyřice," poznamenal vedoucí výroby společnosti Riho Martin Sedlák.

Také on tvrdí, že jejich výroba splňuje předepsané normy a biofiltry, které zachycují tyto látky, jsou pod neustálou kontrolou. Uvedl také, že pryskyřice s obsahem styrenu se časem možná přestane při této výrobě používat. "Ve světe již existuje ekologičtější náhrada, její zavádění je však trochu problematické. Zákazníci o výrobky z tohoto materiálu nemají takový zájem," dodal.

Podle Jindřicha Petrlíka se Evropská komise látkami narušujícími hormonální systém začala zabývat v roce 1999. Od té doby bylo z hlediska působení na endokrinní systém vyhodnoceno šest set látek, z toho 320 odborníci klasifikovali jako látky podezřelé z působení na hormonální systém.