Do politiky jsem vstoupil, abych hájil univerzity, říká končící rektor Bek

  12:12
Po osmi letech v rektorském křesle a celkem patnácti ve vedení Masarykovy univerzity na konci srpna Mikuláš Bek odchází. V bilančním rozhovoru rektor hodnotí, že největším zlepšením v době jeho funkčního období bylo snížení počtu studentů, naopak se zatím dostatečně nedaří otevírat školu zahraničním vědcům.

Mikuláš Bek byl rektorem Masarykovy univerzity od roku 2011, jeho mandát vyprší na konci srpna. Loni v říjnu uspěl ve volbách do Senátu, kam kandidoval s podporou Zelených, ODS, STAN a TOP 09. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Komentuje i spor s prezidentem Milošem Zemanem a vysvětluje, proč se stal senátorem.

„Dříve jsem souběh rektorského a politického angažmá považoval za poměrně nebezpečný. Změnil jsem názor ve chvíli, kdy se univerzity dostaly do sporu s prezidentem Zemanem o pravomoc jmenovat profesory,“ říká Mikuláš Bek.

Ve funkci rektora končíte k 31. srpnu. Už balíte, nebo máte ještě nějaké resty, které je potřeba dořešit?
V těchto dnech hlavně vyklízím kancelář. Poslední měsíce v rektorském křesle jsou o poznání klidnější. Těsně před koncem funkčního období už rektor rozhodně nemá mandát, aby na univerzitě prosazoval radikální změny. Tuto kreativní práci bude mít na krku už nově zvolený rektor. Mým úkolem je dotáhnout do konce už jen pár věcí.

Zůstanete na univerzitě působit v nějaké funkci?
Nadále budu učit na Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty. Chtěl bych se o něco víc než v posledních letech věnovat výuce a snad také psaní. Jinak se o žádnou funkci na univerzitě ucházet nebudu. Ve vedení školy jsem působil patnáct let – osm jako rektor, před tím jako prorektor. Myslím, že je čas ustoupit stranou a nechat kolegy, ať nasměřují univerzitu tam, kam to budou považovat za rozumné.

Od října 2018 jste senátorem. Když zhodnotíte souběh funkcí rektora a senátora, jste od října víc rektorem, nebo senátorem?
Souběhu obou funkcí určitě nelituji. Většina senátorů má své profesní zázemí mimo politiku, a to je zdravé, protože svou profesní zkušenost tak přináší do debaty o tom, co budou připravované legislativní změny znamenat pro každodenní praxi. Devítiměsíční souběh jsem v Senátu využil, abych se učil procedurálním zvyklostem. Na druhou stranu jsem rád, že nebude dál pokračovat, protože časově to bylo velmi náročné. Dařilo se mi sice povinnosti časově skloubit, nezanedbával jsem zasedání univerzitních orgánů a v Senátu mám jednu z nejvyšších účastí na hlasování, ale teď se budu moct věnovat i kreativnější části legislativní práce senátora.

Po zvolení do Senátu jste říkal, že obě funkce oddělíte. Myslíte si, že se to povedlo a že to tak vnímají i lidé?
Byl jsem si vědom, že musím oddělovat to, kdy prezentuji názory rektora a kdy senátora. Věřím, že se to dařilo, byť za cenu toho, že jsem jako rektor v posledním roce do jisté míry diplomatičtěji formuloval svá stanoviska vůči celostátní vysokoškolské politice. Jsem rád, že se neprotahovala volba mého nástupce a od dubna je jasné, že mým nástupcem bude Martin Bareš. A kdyby bylo potřeba významně vstoupit do diskuse o rozpočtu vysokých škol nebo o jiných výbušných tématech ve vztahu mezi univerzitou a státem, považoval bych za vhodnější, aby se do toho zapojil už nově zvolený rektor, protože já bych mohl být považován za opozičního politika, který kritizuje vládu jen proto, že je členem opozice.

Čím to podle vás je, že rektory Masarykovy univerzity láká politická kariéra?
Netýká se to jen brněnských rektorů, mým kolegou v Senátu je bývalý rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl, Ivo Vondrák (bývalý rektor ostravské Vysoké školy báňské – pozn. red.) je hejtmanem Moravskoslezského kraje. Není tedy ojedinělé, že by rektoři vstupovali do politiky. A je na tom vidět, že rektorská role je vlastně zčásti politická, protože rektor zastupuje univerzitu vůči státu, vstupuje do celostátní diskuse o vzdělávací politice. U velkých univerzit rektor jednou nohou v politice vlastně už je. Dvojnásob to platí pro Masarykovu univerzitu, protože jsme velká vysoká škola mimo Prahu. Když máme hájit její zájmy, musíme být víc vidět než rektoři jiných škol. Tuto roli hrál Jiří Zlatuška, Petr Fiala a musel jsem ji velmi rychle začít hrát i já.

Kdy se to zlomilo u vás a rozhodl jste se pro vstup do politiky?
Dříve jsem souběh rektorského a politického angažmá považoval za poměrně nebezpečný. Změnil jsem na to názor ve chvíli, kdy se univerzity dostaly do sporu s prezidentem Milošem Zemanem o pravomoc jmenovat profesory. Dodneška prezident nenaplnil zákon a nejmenoval tři profesory, kteří splnili všechny požadavky stanovené zákonem. Tehdy se můj názor zlomil. Ve chvíli, kdy prezident porušuje zvyklosti a možná i zákony a Ústavu, znamená to, že musíme hájit autonomii univerzit i politickými prostředky. Proto jsem se ke konci svého druhého rektorského období rozhodl kandidovat do Senátu.

Připomeňme, že vy jste se do sporu s prezidentem Zemanem dostal v roce 2013, když chtěl před sněmovními volbami vystoupit na Masarykově univerzitě a vy jste mu to nedovolil se slovy, že tam bude dělat politickou agitaci. Když se na to podíváte zpětně, změnil byste své rozhodnutí?
Dodneška to považuji za správné rozhodnutí. Prezident v našem systému není absolutní monarcha, který si může dělat, co chce. Události roku 2013 zpětně vidím jako počátek situace, která v posledních letech eskaluje, a konfliktů mezi prezidentem a různými typy institucí přibývá. Míra byla završena tím, že prezident nejmenuje ministra a chová se způsobem, který nemá oporu v Ústavě. Takové jednání se podobá jeho postoji nejmenovat profesora, přestože splnil všechny zákonné podmínky. Vedlo to až k tomu, že jsme jako senátoři potřebnou většinou ke konci července schválili ústavní žalobu na prezidenta. Vše to tedy začíná rokem 2013 a konfliktem mezi prezidentem a univerzitami, to byl první symptom.

Nastupujícího rektora Martina Bareše v červenci jmenoval prezident Zeman osobně. Vám pro vaše druhé funkční období poslal dekret přes ministryni školství. Berete to jako vstřícný krok od prezidenta, že s novým rektorem chce začít s čistým štítem?
Věřím, že spor, který jsme spolu s prezidentem měli, byl ryze osobní, nikoli institucionální proti univerzitě. Jsem rád, že setkání nového rektora s prezidentem proběhlo důstojně, stejně jako jsem rád, že jsem tehdy dekret převzal z rukou ministryně školství Kateřiny Valachové, což pro mně bylo ctí.

Když se ohlédnete a zhodnotíte vaše osmileté rektorské období, co považujete za největší změnu k lepšímu?
Za zásadní považuji, že se v prvních letech mého mandátu poměrně rychle podařilo změnit směřování univerzity v otázce celkového počtu studentů. Do roku 2011 vzhledem k financování platilo, že čím bude univerzita z hlediska počtu studentů větší, tím lépe a dostane také víc peněz. Mentalita univerzity byla nastavená na stálé zvyšování počtu studentů. Demografická křivka ale začala klesat a my se rozhodli trend obrátit a počet studentů cíleně postupně snižovat. To umožnilo ministerstvo školství, jež řeklo, že nám peníze neubere, když snížíme počty studentů. Podařilo se nám tak zlepšit základní ukazatel kvality školy, což je počet studentů připadající na jednoho učitele. V roce 2011 bylo na naší univerzitě 28 studentů na jednoho učitele, dnes je to 19. V mezinárodních srovnáních je tento počet pro univerzity našeho typu považován za ideální.

Jaký je výhled? Budou počty studentů ještě klesat?
Zřejmě ještě chvíli klesat budou a dostaneme se pod 30 tisíc studentů (dnes na Masarykově univerzitě studuje přes 31 tisíc studentů – pozn. red.). To z dlouhodobého hlediska považuji za optimální a škola by si jej měla udržet.

Co se naopak nepovedlo a třeba i zůstává pro vašeho nástupce?
V takové míře, jak jsem doufal, se nepovedlo zlepšit pozici univerzity v oblasti výzkumného výkonu. Sice jsme se zlepšili i z hlediska počtu publikací, ale to nestačí. Zlepšuje se spousta univerzit po světě a závisí to v zásadě na dvou parametrech. Jedním z nich jsou peníze, v tomto ohledu soutěžíme třeba s Jižní Koreou nebo Čínou, kde vlády do škol a výzkumu investují velmi velkoryse. Druhým parametrem jsou lidé. Bohužel se zatím dost rychle nedaří otevírat české univerzity mezinárodnímu prostředí a podíl zahraničních vědců je nízký. Tady svému nástupci nechávám spoustu práce, aby pokračoval, a musí postupovat dopředu mnohem rychleji, jestliže máme začít světovou špičku dohánět. To nepochybně bude jedna z priorit nového rektora.

Jedním z cílů vašeho nástupce právě je dostat Masarykovu univerzitu v prestižních světových žebříčcích vysokých škol do první pětistovky. Proč se to zatím nepovedlo a je to pro univerzitu skutečně tak podstatné?
Spolu s děkany jsme před pár lety dospěli k závěru, že žebříčky jsou založeny na rozumných kritériích a měří to, co je pro kvalitu univerzity důležité, takže pozice v žebříčcích je skutečně odrazem reálné kvality instituce. V současné době nám účast v té top pětistovce utíká asi o třicet pozic. Vysvětlení, proč tam zatím nejsme, je jednoduché – sice se zlepšujeme, ale vysoké školy z některých regionů světa, o kterých jsem mluvil, se zlepšují mnohem rychleji. Už jen to, že v této konkurenci neklesáme, ale držíme se těsně za pětistovkou, nás stojí hodně práce.

Na univerzitě je důležité také zázemí pro studenty. V kampusu v Bohunicích se staví cvičná nemocnice, loni se nové budovy dočkala filozofická fakulta. Jaké další investice školu čekají?
Stavební rozvoj nebude už tak dramatický. Naplno běží stavba cvičné nemocnice pro mediky a kromě toho jsme připravili několik dalších projektů – je potřeba dobudovat fakultu informatiky, kde se v posledních letech areál postupně modernizuje, dále se uvažuje o rozvoji kampusu, kde bychom rádi vytvořili mezioborové centrum, které by se soustředilo na problematiku stárnutí. A zahajujeme další fázi oprav studentských kolejí.

  • Nejčtenější

Soud zprostil Ukrajince viny za zabití Roma v Brně, šlo o nutnou sebeobranu

22. března 2024  6:42,  aktualizováno  11:42

Krajský soud v Brně zprostil viny sedmatřicetiletého Romana Rohozina, který byl původně obžalován z...

Budějovice odvrací i druhý mečbol, Litvínov vyfoukl Kometě třetí bod

24. března 2024  16:50,  aktualizováno  21:11

Zatímco Pardubice se Spartou už odpočívají, zbývající dvě čtvrtfinálové série se potáhnou minimálně...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Budějovice potřetí porazily Třinec, sérii rozsekne až sedmý duel. Litvínov jde dál

26. března 2024  17:15,  aktualizováno  22:41

Čtvrtfinálová série Třince proti Českým Budějovicím zůstává po šesti zápasech vyrovnaná. Oceláři ve...

Hazardér jel kanálem jako na tobogánu. Mohl se utopit i otrávit, varují vodárny

28. března 2024  6:26,  aktualizováno  11:20

Do útrob brněnské kanalizace nechal nahlédnout autor videa, které se nedávno objevilo na internetu....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kometa v Litvínově srovnala sérii, Třinec nevyužil mečbol v Budějovicích

22. března 2024  16:50,  aktualizováno  21:26

Čtvrtými zápasy pokračovalo čtvrtfinále play off hokejové extraligy. Třinec si mohl zajistit postup...

Čeští zákazníci občas zírají, k zákuskům po francouzsku je třeba se projíst

29. března 2024  11:42

Říká, že dorty je tak trošku posedlá a k pečení tíhla ještě předtím, než si sama dokázala přečíst...

Opilci v Brně děsili lidi v parku airsoftovou pistolí a puškou

29. března 2024  10:26

Obyvatele brněnských Řečkovic pořádně vyděsili dva opilci. V maskáčových oděvech totiž ohrožovali...

Prvoligoví bezdomovci. Drnovické zastupitelstvo řeklo Vyškovu ne

28. března 2024  21:02

Třetím rokem jsou fotbalisté Vyškova mezi profesionály, nikdy však nehráli doma. Přesto bojují o...

Rozepře i chybějící lékaři. Problémovou nemocnici bude křísit další šéf

28. března 2024  15:35

V dlouhodobé krizi se zmítá městská nemocnice v Boskovicích. Jde přitom o významné zařízení, které...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...