Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Mikulášek nebyl provinciální romantik, jak si myslí v Praze, psal Skácel

  12:19aktualizováno  12:19
Rovných sta let by se na konci května dožila brněnská básnická legenda a souputník Jana Skácela - Oldřich Mikulášek. Oba patřili k nejvýznamnějším moravským literátům 20. století, oba zakoušeli ponížení a ústrky doby, v níž vládli komunisté. K tomuto výročí vychází několik knih a chystá se řada akcí.

Oldřich Mikulášek v roce 1969 na Brněnské přehradě | foto: Host

"Věčného rozporu mezi životem a poezií, pravdou a krásou se zrovna básník Mikuláškovy letory nemůže vzdát," napsal o poetovi, který by se 26. 5. 2010 dožil stal let, Jan Skácel.

"A je z Moravy, má ten zbojnický a cimbálový komplex, musí si po zbojnicku zabohovat. Přes všechnu těžkou dřinu, co dělá, když staví mosty, na kterých často mýta vybírali jiní, je zbojnického rodu. To není ani tak provinciální romantismus, jak si kolikrát v Praze myslívají, ale docela slušná tradice ze slovenského pomezí přenesená do tvůrčí sféry," popisoval básník Jan Skácel nekompromisního Mikuláška.

Oldřich MikulášekOldřich Mikulášek

* 26. 5. 1910, Přerov
+ 13. 7. 1985, Brno

Narozen do rodiny železničáře se čtyřmi dětmi, vystřídal řadu zaměstnání.

V roce 1937 přichází natrvalo do Brna jako redaktor Lidových novin.

V roce 1937 se prvně žení. V roce 1953 se mu s druhou ženou narodil syn Ondřej.

Vycházejí jeho pověstné sbírky Ortely a milosti (1958), První obrázky (1960) a Svlékání hadů (1963).

V roce 1963 obdržel titul zasloužilý umělec. V roce 1967 utrpěl těžký úraz.

Mezi léty 1971 až 1980 nesmí publikovat. Stěžejní sbírka Agogh vychází u nás až po převratu.

Umírá po dalším úraze v roce 1985.

"Vyslovoval za nás věci bolavé a dusivé, zoufale krásné i ty bez konce trýznivé," přidal se k hodnocení Mikuláškovy tvorby brněnský překladatel Antonín Přidal.

Přidal zároveň vzpomněl na básníkovy časté "holdy a přípitky, neústupné pozdvihování srdce a číše", jímž jsou knihy Oldřicha Mikuláška doslova protkány.

Dva titáni v kavárně Bellevue

Jan Skácel i Oldřich Mikulášek bývají za své "bytí" ve vyhlášené brněnské kavárně Bellevue (dnes je na místě pivnice Potrefená husa, pozn. red.)označováni za třeskuté a plnokrevé bohémy.

Jenže na stejném místě v semdesátých a v první půli osmdesátých let z onoho bujarého žití zbylo jen "už hlavně neradostné posedávání dvou skvělých bardů" v bývalé hospodě (kdysi dávno kavárně) na rohu Solniční a Joštovy ulice v Brně.

Mladí adepti básnického řemesla se tam hromadně a nevěřícně chodívali dívat, jak se tam ti dva básničtí titánové, jimž komunistický režim na dlouhá léta znemožnil publikovat verše, upíjejí v ústraní upadající pivnice. I ona jakoby trpěla těmi šedivými dny brněnské normalizace.

Oldřich Mikulášek v roce 1954 se synem Ondřejem, budoucím hercem

"Uvržen osobními i veřejnými událostmi do privatissima, omezil se Mikulášek v posledních patnácti letech svého života (zemřel 13. července 1985 v brněnské Úrazové nemocnici) na 'privátní' poezii - jen výjimečně u něho najdeme odbojný verš jako 'Nebudu zpívat podle not'," píše editor Jiří Opelík v knize Ztracený v poezii, kterou ke stému výroční básníkova narození letos vydalo brněnské nakladatelství Host.

Z Přerova do Brna

Přerovský rodák Mikulášek měl staršího bratra Zdeňka a dva mladší sourozence, Josefa a Annu. Tatínek Josef byl zřízencem na dráze, mamince Anně se druhé z jejích čtyř dětí narodilo 26. května 1910.

mikuláškovo výročí

1. června:
Moravské zemské muzeum, 17.00 Adresát Oldřich Mikulášek

Vernisáž výstavy k básníkovu výročí trvající do 25. září 2010.

Spojeno se křtem Mikuláškových básní, korespondence i statí přátel v knize A verš slova namlouvá si..., kterou pro brněnské nakladatelství Vakát připravil Zdeněk Drahoš.

Knihy k výročí

Vyšlo: Ztracený v poezii (Host, Brno 2010), výbor básní s doslovem editora Jiřího Opelíka.

Vyjde: Na podzim se v pražském nakladatelství Pulchra chystá kniha Mikuláškových fejetonů psaných pro prvorepublikové Lidové noviny a kniha básní, úvah o poezii literárně-vědných statí.

Oldřich v rodném Přerově vychodil obchodní školu, aby pak vystřídal řadu zaměstnání. Byl úředníkem, vozopísařem na železnici, akvizitérem vydavatelství Obzor, tiskárenským litografem i leptačem.

Ve svých jednadvaceti letech vydal první sbírku Černý bílý ano ne, načež nastoupil jako tajemník redaktora i řádný redaktor Obzoru. Definitivně se stal Brňanem v roce 1937 jako redaktor prvorepublikových Lidových novin, kdy se zároveň oženil s Boženou Hanzlíkovou.

I tato jeho přerovská láska jej mimochodem spojuje s básnickým kolegou Janem Skácelem, protože se po rozvodu s Mikuláškem stala v roce 1949 ženou jeho přítele.

Na počátku války vydal Mikulášek další tři sbírky, k nimž se v dospělosti příliš neznal. Po válce propadl nadšení z komunismu jako většina české kulturní fronty, vstoupil do KSČ a stal se redaktorem komunistické Rovnosti. Vydával samozřejmě další sbírky.

Z druhého manželství s "rozhlasačkou" Věrou Trojanovou se mu v roce 1953 narodil syn Ondřej, dodnes herecká opora brněnského Národního divadla.

Vydával další a další sbírky i jako redaktor brněnského rozhlasu a literárního měsíčníku Host do domu. Tehdy vznikly jeho možná nejkrásnější soubory veršů Krajem táhne prašivec, Ortely a milosti a Svlékání hadů.

Nepokorný zasloužilý umělec

V roce 1963 ho jmenovali zasloužilým umělcem, takže se stal nakrátko spisovatelem z povolání. "Básník sice umělecky ostře polemizoval s příznaky společenské stagnace, ale cítil se vždy jako součást tehdejšího systému, ne jako potenciální disident," svědčí o něm dramatik Milan Uhde s podotknutím, že básník "přijímal výhody přesvědčen, že si je zaslouží".

Oldřich Mikulášek a Jan Skácel (sedí u stolu) na literární besedě

Normalizace však byla nemilosrdná i k Mikuláškovi, který v roce 1971 doporučeným dopisem vrátil komunistickou legitimaci rozhořčen pokračujícím zhoubným vývojem.

"Odmítl pozvání do nově zakládaného a politicky přísně výběrového Svazu spisovatelů, a navzdory čerstvému vydání výboru ze svých veršů v Sovětském svazu se tak odsoudil ke ztrátě příležitostí publikovat. Veškeré výhody tím samozřejmě ztratil. Hrdost, kterou si do jisté míry zachovával i tenkrát, když byl ještě právem považován za loajálního pěvce při socialistickém dvoře, mu však uložila nežádat jako mnozí jiní o milost, ač mu slibovali, že se mu jí dostane," pokračuje ve vzpomínkách Milan Uhde.

Agogh až po převratu

K zákazu publikování se přidaly zdravotní problémy po těžkém úraze v roce 1969. Ty provázely básníka až do konce života. Přinesly mu invalidní důchod, ale i stálé bolesti a chůzi toliko o berlích.

Oldřich Mikulášek v roce 1951, kdy se stal redaktorem Lidových novin

Po deseti letech se brněnskému Bloku podařilo prolomit zákaz vydávání výborem z Mikuláškových básní Červenec. Jeho sbírky pak mohly opět vycházet, i když ta asi nezásadnější, sbírka Agogh, kolovala jen v domáckých přepisech a v exilových výtiscích z Mnichova. Oficiálně u nás mohla vyjít až po převratu.

Toho se už ovšem básník nedožil, sice ne tak těsně jako Jan Skácel, který zemřel 7. listopadu 1989, ale z hlediska dějin též nespravedlivě brzy.

Básník Oldřich Mikulášek ve svém bytě na Mášově ulici v BrněV roce 1969 se básník Mikulášek zranil a dvacet měsíců ležel v brněnské Úrazové nemocnici

Po dalším těžkém úraze zemřel 19. července 1985 v brněnské Úrazové nemocnici a jeho urna je uložena na čestném pohřebišti brněnské "Centrálky".

"Mikuláškova poezie je vzácné a překrásné jablko na stromě života: leskne se, usmívá, má kořennou chuť, voní - a také je trochu poďobané, krupobití se nad ním nejednou přehnalo," popsal tvorbu svého básnického kolegy možná nejpřesněji František Hrubín.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Miroslav Grebeníček před posledním rozloučením s komunistickým europoslancem...
Do Sněmovny se dostal i komunista Grebeníček. Poslancem je už 23 let

Také letos poslali voliči do Poslanecké sněmovny bývalého předsedu KSČM Miroslava Grebeníčka. Ten je poslancem se čtyřletou přestávkou od roku 1990....  celý článek

Autobus s dětmi uvízl na přejezdu
Potvrzeno. Řidič, který s dětmi uvízl pod závorou, trestný čin nespáchal

Řidič autobusu plného dětí, který uvízl na železničním přejezdu ve Skalici nad Svitavou, podle brněnského krajského soudu nespáchal trestný čin. Soud tak...  celý článek

Ženské uskupení Užaslé umístilo na sochu T. G. Masaryka před brněnskou...
Padnu, oznamoval po volbách pletený vzkaz na Masarykově soše v Brně

Loni žasnul, tentokrát se T. G. Masaryk po víkendových parlamentních volbách chystal padnout. Takový vzkaz visel od pondělního rána na soše prvního prezidenta...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.