Mikulov, sídlo úspěšných vinařů. Místo, kam se v posledních letech stěhují umělci a movití lidé. Nyní se stává i centrem moderní architektury.
Nejprve tu vzniklo oceňované muzeum moderního umění, Galerie Závodný. Po stavbě pokryté bílým vápencem se rozhodla rodina Závodných po dvou letech pro druhou unikátní rekonstrukci chátrající budovy pošty v České ulici. Ta se zahalí do nevšedního pláště z korodujícího plechu zvaného korten.
"Mikulov je malé, turisticky velmi atraktivní město, krásně položené v okolní krajině. Naším hlavním cílem bylo zasadit moderní koncepci pošty do historického pozadí Mikulova," popisuje kunsthistorička a investorka projektu Vladimíra Brucháčková Závodná.
Zatímco výstavbu galerie provázely diskuse, kompletní přestavba pošty prošla o poznání snadněji.
"Ukázalo se, že čisté pojetí moderní architektury může umocňovat i genius loci, místo je pevně spjato s minulostí. Když pak přišel návrh na druhou stavbu, lidé už možná trochu tušili, co je čeká. Debaty se odehrávají i v případě rekonstrukce pošty, ale v decentnější podobě," dodává Brucháčková Závodná
Nejvýraznějším prvkem celé stavby je unikátní plech, který zahalí zadní část budovy - korten. "Je to živý, prostorný materiál, který přirozeně stárne. Pohledově ze všech stran krásně zapadá do historického centra města," popisuje autor projektu, brněnský architekt Martin Bukolsky.
V takovém rozsahu materiál v Česku ještě nikdy použit nebyl
"Ve světě se objevuje na stavbách v centru Madridu. V posledních letech byl použit i na novém univerzitním kampusu ve Vídni," dodává Bukolsky.
V prvním patře budovy bude i nadále mikulovská pošta.
Jelikož je rodina Závodných dlouholetým sběratelem vzácných uměleckých děl, celé druhé patro poslouží jako depozitář.
"Potřebovala jsem prostor, kam mohu uskladnit svá díla. Zatím nepřemýšlím o využití horních pater. Budova pro mě bude místem pro práci. První patro se stane depozitářem," říká Brucháčková Závodná. Ve střešní části domu pak vzniknou dva luxusní apartmány, rodina Závodných však prozatím jejich využití neřeší. "Budou to otevřené, moderní a světlé prostory," popisuje Bukolsky.
Ne všichni architekti však s moderní nástavbou na historické poště souhlasí. "Architektura v takovém prostředí, jako je Mikulov, by z hlediska místních hodnot měla zachovávat určitý decentní ráz. Tento koncept pro mě osobně nic decentního nepředstavuje," hodnotí třeba brněnský architekt Petr Hrůša, autor například rekonstrukce brněnského Domu umění či Moravského náměstí.
Vedení města však přestavbu mikulovské pošty schválilo. "Starosta města byl projektu nakloněný," tvrdí Bukolsky.
"Mikulov je odvážné město. V historickém centru najdete i něco z nového a moderního světa," popisuje druhý z autorů projektu Miloš Černohorský.
