Mateřská školka pod vilou Tugendhat

Mateřská školka pod vilou Tugendhat | foto: kll, MF DNES

Ministerstvo rozhodlo. Arnoldova vila bude památkou

  • 1
Arnoldova vila, dům z roku 1862 v bezprostředním sousedství vily Tugendhat, má být památkově chráněný. Rozhodlo o tom ministerstvo kultury. MF DNES to potvrdil jeden ze zaměstnanců ministerstva.

Majetkový odbor města a městská část Brno-sever, které se stavěly proti zpamátnění, se ještě mohou odvolat. Arnoldova vila, ve které sídlí mateřská škola, se totiž kvůli požadavkům hygieny a zanedbanému stavu musí nevyhnutelně opravit.

A zejména městské části Brno-sever vadilo, že pod ochranou památkářů se rekonstrukce prodraží a bude svázána přísnějšími pravidly. Naopak náměstek primátora Daniel Rychnovský (KDU-ČSL) je z rozhodnutí ministerstva nadšený.

"To je super. Vždycky jsem byl toho názoru, že celá lokalita kolem vily Tugendhat je významná a je to část našeho kulturního dědictví," upozornil Rychnovský na to, že právě s rodinou Tugendhatových byla Arnoldova vila svázána.

Navíc po Kaiserově vile na Černopolní 39 byl dům známého brněnského stavitele Josefa Arnolda druhou stavbou v nejstarší vilové kolonii Brně.

"Proto je potřeba ji chránit, aby se opravila citlivě. Nedej bože, aby ji někdo zprznil například plastovými okny," dodal Daniel Rychnovský.

Rozhodnutí ministerstva ještě oficiálně na magistrát nedorazilo. Majetkový náměstek Oliver Pospíšil (ČSSD) řekl, že by se proti němu odvolal pouze v případě, že by obsahoval nějakou procedurální chybu.

"Pokud by například ministerstvo opomnělo posoudit nějaké vyjádření nebo nebyl dodržený správný postup. Že bychom se odvolali jen proto, že se nám to rozhodnutí nelíbí, tak touto cestou si myslím že nepůjdeme," uvedl.

Město teď začne připravovat etapovou rekonstrukci vily.

Arnoldova vila

V roce 1860 začala urbanizace Černých Polí. Táhlý hřeben nad parkem Lužánky, nazývaný Belvedere, býval až do poloviny 19. století volnou součástí lužáneckého parku a veřejná zeleň zde plynule přecházela do soukromých zahrad. Na těchto parcelách, osázených vinicemi a ovocnými sady, vznikla nejstarší vilová kolonie v Brně.

Vily v prostoru mezi ulicemi Drobného (tehdejší Hutterova-Huttergasse, později Sadová-Parkstrasse) a Černopolní (V černých polích-Schwarzfeldgasse) realizoval brněnský stavitel Josef Arnold podle urbanistického konceptu Heinricha Ferstela, jednoho z hlavních architektů vídeňské Ringstrasse.

První stavbou byla Kaiserova vila na Černopolní 39. Druhou stavbou byla vlastní vila stavitele Josefa Arnolda na Drobného 26 (Arnoldova vila), třetí pak vila brněnského starosty Karla Giskry na Drobného 28. Všechny vyrostly v letech 1860 – 1863.

Josef Arnold s rodinou vlastnil dům téměř 21 let. V březnu 1909 se stala majitelkou vily Cecílie Hože, manželka brněnského advokáta Kornelia Hože. Cecílie, rozená Löw-Beerová, pocházela z rodiny významných brněnských průmyslníků. Byla sestrou Alfreda Löw-Beera, otce Grety Tugendhatové, a tedy její přímá teta.

Z původní stavby z roku 1862 byla zachována "Arnoldova věž" z hrázděného cihlového zdiva. Manželé Hože asi v letech 1909-1915 rozšířili a opravili vilu v duchu art deco s prvky secese.

Ke standardům patřila například okna s mechanismem na otvírání ventilačních křídel, vnější dřevěné rolety s vnitřním řemenicovým ovládáním, dekorativní litinové radiátory. Většina z těchto prvků je dodnes zachována v autentickém stavu a jsou plně funkční. Mosazné dveřní kliky a okenní olivy v hlavním salonu a přilehlých pokojích v přízemí jsou zcela identické s těmito prvky ve vlastní vile architekta Dušana Jurkoviče v Brně-Žabovřeskách z roku 1906.

Od roku 1952 sídlí v někdejší Arnoldově vile mateřská škola, která svou historií patří k nejstarším v Brně. Součástí objektu vždy byl a doposud stále je rozsáhlý pozemek. Zahrada, v níž je někdejší Arnoldova vila "ukryta", má charakter lesoparku s ovocnými stromy.

(Zdroj: Vedoucí studijního a dokumentačního centra ve vile Tugendhat Dagmar Černoušková)