Miroslav Kovál

Miroslav Kovál | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Penzista vede s Brnem přes sto soudních sporů, u Ústavního soudu vyhrál

  • 9
Osmdesátiletý Miroslav Kovál vede s Brnem desítky soudních sporů za družstvo Družba. Tvrdí, že město neprávem prodalo pozemky pod domy. Zastupitelé teď družstvu schválili vyrovnání sedm milionů, jen když Kovál právní boje ukončí. To však někdejší vojenský letec udělat nehodlá.

"Je ze mě bojovník za právo a spravedlnost," říká s úsměvem Kovál. Absolvent elektroprůmyslovky bez formálního právního vzdělání má na své straně mocnou zbraň - dostatek volného času v důchodu. Dlouholetý družstevník na Brno podal 121 žalob a některé z nich už vyhrál.

O co jde ve sporech Brna s Družbou

  • Zákon z roku 1991 převedl pozemky, které do té doby spravovaly národní výbory, na vznikající obecní samosprávu. Podmínkou však bylo, aby s nimi v té době hospodařily.
  • Podle Ústavního soudu však pozemky pod družstevními domy toto pravidlo nesplňují a převod byl od začátku neplatný. Pozemky tak stále patří státu a ten je podle zákona z roku 2000 musí bezplatně převést na družstevníky.
  • Záležitost se netýká jen Brna, ale i celé řady jiných obcí v Česku. Zatím ale do soudních sporů vstoupilo jen družstvo Družba zastupované důchodcem Miroslavem Koválem.
  • Zastupitelstvo Brna minulý týden schválilo mimosoudní vyrovnání s Družbou. Družstvu by vrátilo peníze a Družba by měla vrátit pozemky.

Pro příčinu toho, proč mu dávají soudy za pravdu, je potřeba se vrátit do roku 1991. Tehdy zanikly národní výbory a speciální zákon převedl jimi spravované pozemky do majetku měst. Stanovoval pro to však důležitou podmínku - výbor musel v té době s pozemky hospodařit.

"S půdou, na které stojí družstevní dům, ale přeci tehdy logicky nakládalo družstvo. Pozemky tak měly zůstat státu," vysvětluje Kovál.

Rozdíl? Zatímco Brno pak pozemky pod jejich domy družstevníkům prodalo, stát by jim je podle zákona přenechal zadarmo. "Brno si od nás vzalo peníze za něco, co nebylo jeho," doplňuje Kovál.

Třináct let a dohoda nikde

Sám důchodce připouští, že když s myšlenkou v roce 2000 po zanoření do zákonů přišel, vedení družstva v úspěch příliš nevěřilo. Pak ovšem s plnou mocí vyhrál žalobu i u Ústavního soudu.

S městem se za třináct let nedohodl. "Posílal jsem dopisy, jednal jsem. Nic se neřešilo," vysvětluje Kovál a listuje svazky zákonů a fascikly dokumentů.

Má je plné záložek a podtrhání. Dnes s Brnem vede přes sto soudních sporů. Zhruba stejný počet jich přiměl s magistrátem zahájit i Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Kvůli závaznému rozhodnutí Ústavního soudu je výsledek procesu předem jasný - Družba pravděpodobně vyhraje.

"Zákon, který vznikl proto, aby převedl majetek na obce, soudy vyložily nesmyslným způsobem. Je to padlé na hlavu. Spousta pozemků už je převedená z družstev na další lidi. Vracení je nákladnější a rizikovější. Kdysi si je koupili za pár korun za metr," popisuje náměstek brněnského primátora Oliver Pospíšil (ČSSD).

Stejný problém podle něj mají i ostatní obce v Česku. "Jen v nich nežije agilní penzista Miroslav Kovál," dodává Pospíšil.

Důchodcova odměna? Osm tisíc za čtvrt roku

Poslední nabídku Družbě schválili zastupitelé minulý týden. Brno jí vrátí sedm milionů korun, které družstevníci za pozemky zaplatili, a Družba vrátí pozemky.

"Vycházíme z toho, že je-li nějaká smlouva neplatná, tak prostě obě strany vrátí, co si převedly. Nemůžeme vyplatit peníze a nic za ně nedostat," vysvětluje Pospíšil. Úplně vyhovět Koválovi se zdráhá. Bojí se dalších soudních tahanic s jinými majiteli pozemků. Kovál je však rozhodnutý návrh odmítnout.

"Je nesmyslný. My bychom jim pozemky pod domy vrátili a oni by nám je pak zase za draho prodávali. A my to ani nemůžeme udělat. Pozemky patří státu," vysvětlil Kovál.

Za nesčetné hodiny dostává důchodce osm tisíc korun za čtvrt roku. "Stačí to akorát na telefony nebo občas nějakou cestu autem do archivu. Nedělám to pro peníze. Dává mi to chuť do života. Teď se hodlám zaměřit na církevní restituce," vrhá se Kovál do další právní bitvy.