Takový pohled bude letos na jihu Moravy spíše raritou. Letošní úrodu totiž poznamenalo nebývalé sucho a na mnoha místech kraje obilí nedorostlo ani potřebné výšky pro sklizeň kombajnem (ilustrační snímek).

Takový pohled bude letos na jihu Moravy spíše raritou. Letošní úrodu totiž poznamenalo nebývalé sucho a na mnoha místech kraje obilí nedorostlo ani potřebné výšky pro sklizeň kombajnem (ilustrační snímek). | foto: Michal Klíma, MAFRA

Místo žní zemědělci obilí zaorávají. Je nízké a kombajn ho nesebere

  • 232
V lidové písni se zpívá, že "lán obilí větrem se vzdouvá". Jenže to letos neplatí. Na mnoha místech Jihomoravského kraje zvažují zemědělci, zda se jim žně vůbec vyplatí. Obilí je totiž řídké, a často dokonce nedorostlo ani do potřebné výšky pro sklizeň kombajnem.

"Zvažujeme, zda pozemky zaorat, či sklidit, protože nevíme, jestli se náklady za žně zaplatí. Mimo to jsou plodiny poškozené, obilí nemá klásky nebo nedorostlo délky, kdy jej žací lišty kombajnu mohou pobrat," uvedl František Houšť z družstva Hodonice na Znojemsku.

Za mizernou úrodu může hlavně nebývalé sucho na přelomu zimy a jara. "Pořádně začalo pršet až koncem dubna. Rostliny tedy uschly a v květnu je ještě přešel mráz," popsal ředitel agrární komory Jihomoravského kraje Jaromír Musil.

Před několika dny začali sklízet v Moravském Žižkově na Břeclavsku. Technické potíže s kombajnem potvrdil i ředitel tamní Farmy R. V. Josef Valášek. "Obilí je řídké a krátké. Problém představuje jej do kombajnu pomocí naháněk vůbec nějak dostat," popsal Valášek. Podle jeho slov může malé množství obilí v kombajnu za jeho nižší výkon a složitější údržbu.

Špatnou úrodu hlásí na jih i sever od Brna

Právě oblasti jižně od Brna jsou podle předsedy agrární komory Blansko Kamila Vystavěla nejpostiženější. "Na mnoha místech už zemědělci obilí zaorali. Při dnešních cenách nafty by se sklizeň nevyplatila," vysvětlil Vystavěl.

Ani na severu kraje však situace není o moc lepší. Ředitel družstva Krásensko Ladislav Ševčík uvedl, že u nich sice obilí dorostlo, ale očekávaný výnos bude rekordně nízký.

"Nejpostiženější jsou ozimé obilniny. Počet klasů na hektar je abnormálně malý. Velká část navíc uschla," postěžoval si Ševčík. Družstvo v Krásensku se rozhodlo sklízet, výnos ale očekává oproti minulým rokům poloviční.

Detailní přehled zatím agrární komora nemá. "Jen na Břeclavsku počítáme se škodou na obilí kolem 400 milionů korun. Loni tam sklidili například pět tun pšenice ozimé na hektaru pole, letošní odhad činí o tři tuny méně," řekl Musil.

"Uvidíme, jak sklidí v Evropě"

Slabá úroda bude mít zřejmě i dopad na domácí rozpočty rodin. Pokud zdraží obilí, dají se čekat vyšší ceny i u pečiva.

"Cena půjde určitě o něco nahoru, přestože malí zemědělci nehrají zas tak významnou roli. Uvidíme, jak sklidí obilí v Evropě," myslí si Karel Vejražka z Výzkumného ústavu pícnařského. Podle něj záleží spíše na stavu světových zásob a na tom, jak nastaví cenu velké společnosti.

"Ceny určují světové burzy. Česko je součástí volného trhu Evropské unie, kde zboží proudí podle potřeb, nabídky a poptávky. Poškození porostů v jednom regionu nebude mít na vývoj cen obilovin vliv, zejména když ostatních regionů se sucho dotklo podstatně méně," uklidňuje mluvčí ministerstva zemědělství Jan Žáček.

Ministerstvo nyní pracuje na návrhu opatření, kterými by bylo možné zemědělcům ulehčit. "Připravujeme kombinaci opatření, která spočívají v různých úlevách a odkladech splatnosti," doplnil Žáček.