"Mláďata získala kromě vakcinace proti psince a parvoviróze nezaměnitelné označení, tedy čip, podle kterého mohou být kdykoliv v budoucnu identifikována," uvedla mluvčí brněnské zoologické zahrady Lucie Kapounová.
Čip je plastový váleček se zalisovaným "elektronickým srdcem", které v sobě nese numerickou informaci. Toto číslo je jedinečné, na světě neexistují dva číselně shodné čipy.
"K zavedení čipu slouží jednorázová sterilní dutá jehla, ze které se čip do podkoží vytlačí. Šest nosálů z brněnské zoo tak má po dnešku vlastní občanku, kterou budou mít už navždy u sebe," řekla mluvčí.
Zvídavý tvor, který skvěle šplhá po stromech
Nosál je medvídkovitá šelma, která v dospělosti dosahuje hmotnosti tří až sedmi kilogramů a dorůstá délky 35-89 centimetrů. Ocas, který mu na stromech pomáhá udržet rovnováhu, měří téměř tolik co tělo. V zajetí se nosálové dožívají až osmnácti let.
"V přírodě pak obývají lesy různého typu. Tyto šelmy skvěle šplhají, na stromech si nejen hledají potravu, ale také tu nocují. Mají skvělý čich a silné drápy na předních nohách jim pomáhají vyhrabat si takřka cokoliv odkudkoliv," popsala Lucie Kapounová.
Hlavním znakem nosálů je podle ní jejich zvídavost. "Jejich specifickým rysem je šmejdění dlouhým nosem, kterým mohou otáčet až o 45 stupňů a prozkoumávat tak své okolí a hledat například potravu. Nejvíce si přitom pochutnají na hmyzu, vejcích, ovoci nebo zelenině," vysvětlila mluvčí.
Nosály najdeme v současnosti v řadě zoologických zahrad po celém světě. Jsou to kontaktní zvířata. To podle ní platí i pro chovance brněnské zoo, tatínek šestice mláďat Hubert podle mluvčí Kapounové dokonce na svoje jméno slyší.
