Nejprve byly s hnízděním problémy. „Ptáci byli mladí a neměli potřebné zkušenosti. Ke správnému rodičovství tak museli dospět. K úspěchu mohly také přispět změny druhů a dávek krmiva, ke kterým jsme letos přistoupili. Možná také technické úpravy a větší množství hnízdního materiálu. Plameňáci si totiž v přírodě staví kuželovité, až půl metru vysoké hnízdo z bláta,“ upřesňuje zoolog Jiří Ingr.
Mláďata jsou zatím pokryta šedobílým prachovým peřím a na rozdíl od dospělých mají krátké nohy i krk a rovný zobáček. Intenzivní oranžovorůžové zbarvení získají až ve druhém roce života.
„Rodiče se o své první potomky vzorně starají, první měsíce je budou krmit speciálním rosolovitým výměškem ze zažívacího ústrojí. Poté začnou mladí plameňáci přijímat potravu, a tím postupně získají i své typické zabarvení, které je způsobeno přírodními barvivy. Konkrétně karotenoidovými pigmenty, které obsahují některé řasy a prostřednictvím korýšů se dostávají do těla plameňáků,“ vysvětluje ošetřovatelka Jana Vargová.
Hejno zdejších plameňáků aktuálně čítá 24 dospělých jedinců. Vedení zoo uvažuje o rozšíření chovu o plameňáky kubánské, kteří jsou blízcí příbuzní plameňáků růžových, jejich zbarvení je však sytě růžové, až do červena.
