Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


V Brně si hoví malý pásovec. Umí dýchat pod zemí a prohrabe i beton

  18:38aktualizováno  18:38
Vzácné mládě zdobí brněnskou zoologickou zahradu. Zdatně tu roste v polovině července narozený pásovec štětinatý, kterého už je skoro nemožné rozlišit od jeho rodičů.

Porod pásovce není v zoologických zahradách ničím ojedinělým, ale jejich odchov se podaří jen zřídka. „Samice se totiž po porodu o mládě dost často nestará,“ upozorňuje kurátorka savců Dorota Gremlicová.

Fotogalerie

Proč tomu tak je, zůstává záhadou. Většinou jde o souhru více okolností, důvodem například může být, že se samici nespustí mléko.

„Proto jsme se snažili vytvořit co nejlepší podmínky, aby se riziko eliminovalo. Samice se oddělí od samce, vytvoří se jí absolutní klid, zvýší teplota, intenzivněji se přikrmuje,“ popisuje mluvčí brněnské zoo Monika Brindzáková.

Díky tomu se malému pásovci náramně daří. Už za tři měsíce v brněnském Exotáriu dorostl své rodiče Elišku a Edu. „Zatím s určitostí neznáme jeho pohlaví, protože u pásovců se těžko určuje i v pozdějším věku. Ale s největší pravděpodobností se jedná o samce,“ sděluje Brindzáková.

Většinu života tráví v norách

Pásovce chrání krunýř, který se skládá z šesti až osmi kostěných pásů spojených pružnou kůží, což mu umožňuje pohyb. Celé tělo pokrývají tuhé chlupy, na předních končetinách jsou pásovci vyzbrojeni velkými drápy, kterými si obstarávají potravu, ale také se jimi brání.

„Pásovci si vyhrabávají rozsáhlé podzemní nory, ve kterých tráví většinu času. Jsou schopni prohrabat beton i asfalt,“ přibližuje Brindzáková.

Pro život pod zemí jsou pásovci výborně adaptováni. „Mají velký objem plic a speciálně utvářené nozdry, které jim umožňují nadechnout vzduch z okolní půdy, aniž by se do nozder dostaly jakékoli částečky. Životem pod zemí se vyhýbají nejen svým predátorům, ale i nepříznivým teplotám,“ popisuje Brindzáková.

Autor:


Nejčtenější

Zničené plavky místo romantického zážitku. Největší molo v Česku lepí

Největší molo v Česku lepí, pouští smůlu

Brněnská přehrada má největší molo v republice za víc než tři miliony korun, návštěvníci se mu ale vyhýbají. Dřevěný...

Voda na příděl. Na vyschlé Moravě musí lidem stačit sto litrů denně

Starosta obce Maršov Jaroslav Bytešník ukazuje vyschlé toky, co vždy mely hodně...

Zákazy plnit z vodovodní sítě bazény a zalévat zahrady už nestačí. V šesti obcích na jižní Moravě platí ode dneška...



Zateplili školu, aby ušetřili. Nevyřešili ale větrání a za energie doplácí

Ilustrační snímek

V Hrušovanech u Brna zateplili školu, ale bez vzduchotechniky. Místo úspory teď musí pravidelně větrat. Nejen že úspor...

Z vily krále plísňových džínů Hošny je ruina, nový majitel ji přestaví

Podnikatel Rudolf Hošna byl v 90. letech v Brně pojmem. Stejně jako jeho vila.

Legendární Hošnova vila v brněnských Pisárkách je nyní útočištěm pro bezdomovce. Nový majitel chce zchátralý objekt,...

Úhyn ryb v největším moravském rybníce je vyšší. Ztráta je kolem 100 tun

V rybníku Nesyt na Břeclavsku kvůli horkému počasí, které způsobuje nedostatek...

V rybníce Nesyt na Břeclavsku kvůli horkému počasí, které způsobuje nedostatek kyslíku ve vodě, a nedostatku vody...

Další z rubriky

Záchranářů s puchýři přibývá. Látku z nového vybavení prověří experti

Nové oblečení záchranářů ZZS Jihomoravského kraje.

Kožních potíží u jihomoravských záchranářů přibývá. Podle jejich tvrzení za to může nové pracovní oblečení z funkčních...

Malým astmatikům postaví v Moravském krasu novou léčebnu za 150 milionů

Dosavadní prostory léčebny pro pacienty s dýchacími problémy, kterým svědčí...

Až rok trvá, než se uvolní místo v dětské léčebně v Ostrově u Macochy na Blanensku. Podobná zařízení jsou totiž v Česku...

Nezastavitelní míří do Adršpašských skal. Pomozte pohybem handicapovaným

Birell bránou projíždí na kole šestinásobný paralympijský vítěz Jiří Ježek.

Nepřízeň osudu, ale zároveň obrovská vůle a touha pokračovat v aktivním životě, sportovat, být i nadále přínosem svému...

Najdete na iDNES.cz