Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Karel Uhlíř

Vzácný polní mokřad ustoupí obchvatu, kraj jiná varianta nezajímá

  • 16
Velmi vzácným polním mokřadem se může pyšnit obec Blučina na Brněnsku. Už ne však moc dlouho. Brzy místo něj vyroste průmyslová zóna a obchvat. Odborníci upozorňují, že škody budou nevratné. A také na střet zájmů - dopad na životní prostředí totiž posuzuje kraj, který je zároveň investorem.

V mokřadu v prostoru ohraničeném na severu řekou Litavou a na východě obří navážkou hlíny podél dálnice D2 žijí desítky zvláště chráněných druhů obojživelníků a ptáků.

„Třeba pro kriticky ohrožené vodouše rudonohé jde o nejvýznamnější lokalitu na jižní Moravě,“ tvrdí Jan Sychra, předseda jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické.

Správa a údržba silnic, příspěvková organizace kraje, však žádnou alternativní trasu pro obchvat naplánovaný přes mokřad nezvažovala.

„Místo toho byly provedeny zjednodušené pozemkové úpravy, změněn územní plán, rok a půl se jednalo s Povodím Moravy - a až nakonec se hledalo, co tady vlastně žije. Je to jako stavět dům od střechy,“ vadí Sychrovi, jenž na problém upozorňuje už dva roky.

O mokřadu se nevědělo, říká mluvčí kraje

O tom, že by se plánované stavby mohly kvůli mokřadu posunout, kraj neuvažuje.

„V době přípravných postupů se o něm nevědělo. Jedním z důvodů je, že paradoxně zřejmě vznikl v důsledku ukončení obhospodařování a odvodňování pozemků určených právě pro rozvojové záměry. Nelze vyloučit, že případnou novou trasu obchvatu by čekal obdobný osud,“ podotkla krajská mluvčí Eliška Holešinská Windová.

Vybudování obchvatu je podle kraje v zájmu obyvatel Blučiny, která je v současnosti nadměrně zatěžována dopravou. Starosta obce na dotazy MF DNES nereagoval, i když odpovědi původně přislíbil.

„Samozřejmostí je hledání řešení s co nejmenšími negativními dopady a zmírňujícími či kompenzačními opatřeními,“ dodala mluvčí.

Člověk neumí vyrábět přírodu, upozorňuje odborník

Jenže Sychra upozorňuje, že uměle vybudované mokřady nejsou náhradou.

„Příkladem je biocentrum na opačném břehu Litavy, kterému vévodí přerybněný, a pro vzácné druhy tudíž nezajímavý rybník. Člověk přírodu neumí vyrábět, jak si mnozí myslí,“ poznamenal.

V kraji jsou desítky až stovky polních mokřadů, ale stejně jako v případě Blučiny jich mnoho s posvěcením úřadů zaniká. Třeba u Rohatce či u Spáleného potoka v Dambořicích na Hodonínsku.

Jejich význam přitom dál poroste i vzhledem ke změnám klimatu. „Kromě zachování biodiverzity totiž významně přispívají k zadržování vody v krajině a pozitivně ovlivňují mikroklimatické podmínky,“ dodal Sychra.