Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Morava je seismicky aktivní. Loni měla 220 zemětřesení

  12:12aktualizováno  12:12
Nedávná zemětřesení v Chile a na Haiti, otřesy u Sumatry, které v roce 2004 zapříčinily ničivou vlnu tsunami, ale také pokusné jaderné výbuchy v Severní Koreji. I tyto události zaznamenala seismologická stanice, kterou mají zhruba sedm kilometrů od Moravského Berouna k dispozici vědci Přírodovědecké fakulty brněnské Masarykovy univerzity.

Seismoložka Jana Pazdírková z Ústavu fyziky země Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity v Brně se záznamem otřesu země při zemětřesení v Chile. | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Kromě informací o světových otřesech přináší i data o těch místních. "Vyplývá z nich, že oblast střední a severní Moravy patří v rámci České republiky k seismicky nejaktivnějším," říká seismoložka Jana Pazdírková z Ústavu fyziky Země.

Co na poměry Česka znamená nejaktivnější?
Jen loni jsme v tomto regionu zaznamenali asi 220 zemětřesení, byť byla všechna velmi slabá a zaregistrovaly je jen naše přístroje. Lidé žádné otřesy nepocítili. V jiných částech republiky nebývají s výjimkou západních Čech otřesy tak časté. O tuto aktivitu jsme se začali zajímat právě díky moravskoberounské stanici.

Kde se u nás třese země nejčastěji?
Za zhruba patnáct let, co zdejší seismickou aktivitu monitorujeme, jsme zjistili, že se epicentra zemětřesení nejčastěji vyskytují hlavně v okolí Šternberka, Uničova, Litovle, Olomouce, Lipníku nad Bečvou nebo Prostějova. Na severu to je pak okolí Karlovy Studánky, Hanušovic a Šumperka.

Seismoložka Jana Pazdírková z Ústavu fyziky země Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity v Brně se záznamem otřesu země při zemětřesení v Chile.

Jsou o otřesech i starší zprávy?
Lidé v minulosti zažili zemětřesení v Olomouci, na Hranicku, Šumpersku či Jesenicku. Například v roce 1786 bylo zaznamenáno zemětřesení ve Slezsku a na severní Moravě, v letech 1843, 1863 a 1883 zase v Olomouci.

Jak dlouho už se na střední Moravě otřesy měří?
Stanice vznikla v roce 1994 v rámci projektu GEOFON, který spustila německá výzkumná organizace z Postupimi. Tehdy se jednalo o jeho vůbec první stanici mimo německé území. Nyní už jsou do sítě GEOFON zapojeny stanice rozmístěné po celém světě a data z nich, včetně těch našich, se tam shromažďují. Poslouží ke sledování zemětřesení na celé planetě. Proto také není nic zvláštního na tom, že naše stanice zachytila otřesy až z Chile, Haiti nebo Sumatry, k tomu byla určena. Takto silné otřesy navíc zaznamenaly přístroje na celém světě. V Česku je podobných stanic provozovaných Akademií věd, Masarykovou univerzitou a Technickou univerzitou v Ostravě čtrnáct a zaznamenávají z celé planety i otřesy mnohem slabší. V průměru je jich dva až deset denně.

Seismoložka Jana Pazdírková z Ústavu fyziky země Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity v Brně se záznamem otřesu země při zemětřesení v Chile.

Můžete popsat, jak stanice vypadá?
Na povrchu je malá stavba vypadající trochu jako betonový bunkr. Při měření je totiž důležité, aby kolem zařízení byla stálá teplota, protože na její změny je stanice citlivá. Samotný seismometr je umístěný asi v pět metrů hlubokém vrtu či spíše jakési šachtě o metrovém průměru. K němu je připojené zařízení, které záznam digitalizuje a posílá rádiovým přenosem k nám do ústavu, kde se údaje zapisují na disk a vyhodnocují. Stanice je plně automatická, takže kromě řešení poruch nevyžaduje žádnou obsluhu.

Ovlivňuje i přes všechna opatření lidská činnost měření seismografů?
Samozřejmě, na záznamech se objevují třeba odstřely v lomech či na stavbách. Ty většinou poznáme. Pokud přece jen máme pochybnosti, informujeme se přímo v lomu, který se nachází v lokalitě se seismickou aktivitou, případně u báňského úřadu, se kterým spolupracujeme. Někdy totiž není lehké odlišit mělké zemětřesení od odstřelu, obě aktivity mají velmi podobný charakter.

Seismoložka Jana Pazdírková z Ústavu fyziky země Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity v Brně se záznamem otřesu země při zemětřesení v Chile.

Stává se vám, že zaměníte zemětřesení za odstřel v lomu či naopak?
Splést se samozřejmě můžeme, ale to se může stát dokonce i lidem, kteří v místě otřesů žijí. Například v jižních Čechách bylo zemětřesení na Orlické přehradě, ovšem místní si mysleli, že šlo o odstřel z blízkého lomu. Mělká zemětřesení jsou někdy provázena zvukovými projevy, která zní stejně jako dunění nebo rány.

Seismograf u Moravského Berouna zaznamenal třeba i pokusné podzemní jaderné výbuchy v Severní Koreji. Jak se dá na vzdálenost tisíců kilometrů poznat rozdíl mezi zemětřesením a takovým výbuchem?
Není to sice vždy úplně stoprocentní, ale existují metody, které pomáhají poznat, zda se jedná o explozi, anebo zemětřesení. Používají se zejména kvůli kontrole případných tajných podzemních zkoušek jaderných zbraní. Státy, které je prováděly či provádějí, se k otřesům většinou nehlásí, snad s výjimkou právě zmíněné Severní Koreje. Proto dostává centrum organizace CTBTO, zajišťující kontrolu dodržování smlouvy o zákazu jaderných zkoušek ve Vídni, mimo jiné data ze sítě seismických stanic a vyhodnocuje je zejména s ohledem na výskyt případných jaderných testů.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Současná podoba brněnského Hlavního nádraží.
Změny před brněnským hlavním nádražím, Hollan chce omezit tranzitní dopravu

Tisíce aut, tramvají i chodců denně se potkávají na jednom malém místě před brněnským hlavním nádražím. Brněnský magistrát chce co nejvíce aut odtud dostat...  celý článek

y Alois Nečas je děkanem Fakulty veterinárního lékařství sedm let. Od příštího...
Kritizovaný děkan je rektorem, dříve ho kvůli vyhrůžkám hlídali policisté

Do čela Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně jde Alois Nečas. A nebývalé spory vrcholí. Už v minulosti ho kvůli výhrůžkám museli hlídat policisté. O...  celý článek

Lupiče, který v Brně přepadl dvanáctiletého chlapce, zachytila na chodbě...
Policisté pátrají po lupiči s křivým zubem, chlapci v Brně sebral mobil

Brněnští policisté pátrají po mladíkovi, který napadl v jednom z bytových domů dvanáctiletého chlapce a sebral mu mobil. Lidé by lupiče mohli poznat hlavně...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.