Všech padesát týmů podrobilo hotové modely zátěžové zkoušce. Konstruktéři nejodolnějšího mostu dostali jedničku ze stavební mechaniky a poukázku na knihy.
O výherci rozhodl nejlepší poměr mezi váhou modelu a jeho nosností. Své výtvory postavené mezi dvěma lavicemi testovali studenti pomocí závaží z vody. Doprostřed mostu zavěsili barel, který postupně plnili vodou až do zřícení konstrukce.
Letošní soutěž vyhrál tým Deprese, jehož model vážil 200 gramů a unesl dvanáct a půl litru vody, tedy šedesátinásobek své hmotnosti.
„Návrh jsme vymýšleli sami. Dopředu jsme si stanovili, že most bude mít tvar lichoběžníku a pak jsme ho během konstrukce různě podepírali, jak se nám to zdálo vhodné,“ popsal stavbu Jiří Bednář z vítězného týmu.
Studenti se utkali ve stavění mostů už počtvrté. „Třetí ročníky byly letos slabší než poslední rok. Rekord drží model s nosností necelých třicet kilo, ten unesl zátěž dvěstěkrát větší, než byla jeho hmotnost,“ konstatoval vyučující a organizátor soutěže Jan Hobža.
„My jsme stavěli obloukový most se vzpěrami, inspirovali jsme se u předchozích ročníků, akorát náš most vydržel jen čtyři kila,“ přiblížil svůj výsledek Lukáš Šance z týmu Mošt.
Ne vždy však o úspěchu modelu rozhoduje konstrukce. „Není to tak, že by třeba obloukové mosty udržely víc než příhradové mosty, rozhodující je tuhost mostu a také správně provedené spoje, aby se v nich konstrukce nemohla pohnout. Důležité je se i zamyslet nad jednotlivými vzpěrami, aby se most nemohl zkroutit,“ prozradil nejlepší taktiku Hobža.
Průmyslová škola v Kudelově ulici není jediná, která podobné soutěže pořádá. Například Vysoké učení technické obdobnou soutěž organizovalo také.
„Inspirovali jsme se u jiných škol, u studentů je soutěž velmi populární. Kromě zábavy si také vyzkoušejí svůj cit pro statiku a můžou aplikovat své znalosti z předmětů stavební mechanika, mosty, inženýrské stavby a stavební konstrukce,“ vysvětlil Hobža.
