Ressela většina lidí zná jako vynálezce lodního šroubu, vymyslel ale i lis pro výrobu vína, větrný mlýn či zdokonalený systém pro potrubní poštu, kterou tehdy proslulo vídeňské poštovnictví.
Expozice vznikla ve spolupráci se slovinským Technickým muzeem, které si před dvěma lety připomnělo výročí 150 let od vynálezcovy smrti. Ze Slovinska do Brna přibylo sedm modelů, přičemž jeden z nich - právě lodního šroubu - je interaktivní a lidé si princip fungování vynálezu mohou prohlížet pod vodní hladinou.
Mezi modely však nechybí ani paroloď Civetta. Právě na té Ressel v Jaderském moři nedaleko Terstu poprvé úspěšně použil svůj lodní šroub. Další exponáty pocházejí z českých muzeí a lidé mezi nimi najdou i Resselovy osobní předměty.
Výstava nese podtitul Český vynálezce světového formátu. A není to jen prázdné rčení, Ressel totiž působil a věhlas si vydobyl hned v pěti evropských státech. "Resselova matka pocházela z Čech, otec byl Rakušan, první manželka Chorvatka, druhá žena pocházela ze Slovinska. Narodil se v Chrudimi, v Rakousku studoval, nejdelší úsek života strávil ve Slovinsku, kde působil i jako významný lesník," popsala Klára Havlíčková z muzea. Klíčový význam pro jeho život pak měla Itálie, kde vynalézal a testoval lodní šroub.
Génius i smolař
Resselův rodinný život však jeho zálibou ve vynálezech dost trpěl. "Často se potýkal s nedostatkem peněz a býval často zadlužený, značnou část jeho úřednického platu pohltily objevy a vynálezy," připomněl ředitel Slovinského technického muzea Oresta Jahra.
Jak dokazuje i český životopisný film, kde vynálezce hrál Viktor Preiss, Ressel byl i velký životní smolař. "Byl velmi houževnatý, pracovitý, ale do jisté míry i příliš důvěřivý a prostoduchý. Důkazem toho jsou například jeho pokusy uskutečněné přes opětovné zákazy úřadů," doplnila Havlíčková.
Ostatně prvenství v objevení lodního šroubu bylo Resselovi přiznáno až In memorian 10 let po smrti.
