Dotknete se zdi a před vámi se začnou rozvíjet šlahouny vinné révy. Zmáčknete tlačítko a vypadne pilulka, kterou s nedůvěrou dáváte do úst a s ucpaným nosem žvýkáte. Když v přesný okamžik nos pustíte, zaplní ho vůně kokosu. Procházíte příběhem korku a po celou dobu vás provází autentické zvuky od loupání stromu až po výrobu „špuntu“ v továrně, kde si bezděky musíte zacpat uši. Když se zujete, ucítíte různé povrchy země od kočičích hlav až po jehličí lesa. A všude se díky 3D technologiím rozvíjí obrazy, vůně, zvuky i barvy.
Přesně tak fungují zážitkové expozice o víně ve francouzském Bordeaux nebo portugalském Portu, které se díky různé projekční technice dotýkají všech lidských smyslů. A právě takové muzeum by mohlo vzniknout i v chátrajícím zámku v Bzenci na Hodonínsku. Pod názvem „Svět vína a kultury Bzenec“ jej chtějí vybudovat nejbližší sousedé zámku – Zámecké vinařství Bzenec.
„Mělo by jít o jedinečnou vinařskou expozici, jaká v České republice ani v nejbližší Evropě zatím není,“ říká ředitel vinařství Bořek Svoboda.
Podle něj je slabinou zámku, že je obklopený průmyslovými provozy či sídlištěm. Využití například pro hotel, o kterém se v minulosti také mluvilo, tak není ideální. Naopak zážitková expozice by byla příležitostí celý areál opravit a dát Bzenci dominantu, která by přilákala turisty nejen z Česka, ale i zahraničí a přispěla by k rozvoji celého regionu.
Už zhruba půl roku na projektu spolupracuje se společností Art Consultancy, která se podílela mimo jiné na expozici pro Národní hřebčín Kladruby nebo na Komenského památníku v Naardenu.
V plánu jsou 3D efekty i rozšířená realita
Hlavní budova i obě vedlejší křídla zámku by měly představit fenomén moravského vinařství napříč historií a kulturou. A to od témat zahrnujících specifika jedinečného podnebí, krajiny, půdy, rostlin nebo technik výroby vína až po unikátní jedinečnost architektury sklepů, vinic i folklorních tradic a umění. Pojetím by se Svět vína a kultury podobal zážitkovým expozicím, ve kterých je dovoleno vše osahávat, očichávat, zkoušet a zkoumat takříkajíc na vlastní kůži.
„Počítá se také s rozšířenou realitou a 3D efekty, jaké známe z moderního kina, kdy se návštěvník ocitá doslova uprostřed děje,“ přibližuje kurátor a galerista Art Consultancy Martin Klimeš. Náklady jen na stavební rekonstrukci zámku se odhadují na více než 230 milionů korun. Dalších až šedesát milionů by potom stálo samotné vybavení expozice.
„Máme ve vlastnické struktuře několik stovek milionů nerozděleného zisku. S dotačními tituly nemůžeme počítat. Pokud by se podařilo dotace získat, byly by jen příjemným bonusem,“ naznačuje Svoboda, že vinařství je schopné projekt ufinancovat samo. I pokud by ovšem šlo všechno ideálně, vybudování muzea by trvalo nejméně pět až sedm let.
O prodeji rozhodne referendum
Tou hlavní a stěžejní podmínkou je však výsledek podzimního místního referenda. V něm budou lidé rozhodovat o tom, zda město, které je od roku 2002 vlastníkem, může zámek prodat do soukromých rukou, či nikoliv. Právě s výsledkem referenda celý projekt Zámeckého vinařství stojí a padá. A i když lidé prodej odkývají, stále není jasné, že zámek město prodá právě zdejšímu vinařství.
I s tím rizikem ovšem projekt chystá. „K tomu, aby oprava nebyla jen převlečením starého kabátu za nový, je podle nás jediná férová cesta. Aby zámek někdo odkoupil, za své v něm pak něco budoval a také odpovídal za provoz a dlouhodobou ekonomiku,“ míní Svoboda, který chce, aby zámek i v rámci vinařského projektu stále sloužil i místním lidem. Mohl by tu vzniknout společenský sál či enotéka a degustační prostory se zastoupením vín z Moravy, slovácké podoblasti a od bzeneckých vinařů.
Podle Tomáše Skalíka, tvůrce a specialisty na evropské expozice z Art Consultancy, není o návratnosti investice pochyb. „V místech, kde taková muzea a centra fungují, se na ně jezdí dívat spousta lidí. Nabalují se ubytovací a gastro služby, místní kultura i ekonomika,“ komentuje s odkazem na muzea La Cité du Vin Bordeaux a World of Wine v Portu.