Housenka se zatím se vyskytuje na stromech v okolí silnic. Je však otázkou času než se dostane do zahrad a do blízkosti lidských obydlí.
Odborníci označují výskyt housenky za kalamitní. "Dříve jsme proti ní museli zasahovat zhruba jednou za šest let, teď už je to každým rokem. Vyskytuje se ve velkém množství," řekl Ladislav Hádlík, vedoucí břeclavské správy a údržby silnic.
Právě silničáři si v těchto dnech objednali likvidaci housenek od odborné firmy. Vyjde je to zhruba na sto tisíc korun. Důvodem přemnožení může být podle něho i skutečnost, že postřiky zatím nikdo jiný neprovádí.
"K likvidaci by se měli připojit i České dráhy a správa dálnic. Je to ale otázka peněz," míní Hádlík. Housenka se tak šíří dál.
Spořádá všechno a šíří se rychle
Dříve jí chutnaly jen hrušně a trnky, teď okupuje každý ovocný strom. "Přesídlila dokonce na okrasné listnáče a keře. Nechutná jí jedině ořešák," vypočítal Hádlík.
V jednom vatovém chomáčku umístěném mezi větvemi stromů přebývá až na čtyři sta housenek. Takzvaných kokonů může být na stromě až dvacet kusů. Tisíce nenasytných housenek pak přes den vylézá za potravou.
"Zůstanou po nich jen holé větve. Pokud se do dvou, maximálně tří let nezasáhne, strom uhyne," přiblížil následky Petr Mráka z deratizační společnosti ve Svatobořicích-Mistříně. Včera její pracovníci stříkali napadené stromy v okolí Hustopečí.
Nesahat. Kůže po setkání s housenkou může svědit i několik dní
Zásahy se však provádí i v Hodoníně, Vyškově i u Uherského Hradiště. Teď je podle Mráky nejvhodnější doba. Účinnost postřiku je téměř stoprocentní. Housenky zlikviduje buď přímým zásahem nebo do jednoho dne od doby, kdy si pochutná na jedovatém listu.
Chalupáři a zahrádkáři se jí mohou zbavit i jednoduchým odstřihnutím napadené větve s vatovými chomáčky, takzvanými kokony. Nutné je pak jejich zničení, například spálením.
Lidé by se měli mít před úpornou housenkou na pozoru. Její chloupky totiž vyvolávají kožní alergii. "Je to nepříjemné postižení. Projevuje se zarudnutím kůže a silným svěděním," potvrdil rostlinolékař Jan Šamánek z brněnské rostlinolékařské správy. Podle něho trvá asi pět dní, než se postižený potíží zbaví.
Na housenky platí jenom postřik
Housenku si může kdokoliv přinést domů například z vycházky kolem alejí nebo ze své zahrádky. Nebo i z vinice. Pracovníci deratizačního týmu mají své zkušenosti s její urputnou invazí.
"Asi před třemi lety s ní měli co dělat i vinaři v Přítlukách na Břeclavsku. Bylo jí tam tolik, že houfně lezla nejen po révě, ale i po vinohradnických sloupech a cedulích u silnice," připomněl Mráka.
Kromě postřiků na nenasytnou motýlí larvu už nic neplatí. Svého dřívějšího predátora se nemusí obávat. Byly jím koroptve a křepelky, těch je ale nyní poskrovnu. Navíc k silnicím nepůjdou. Zřejmě proto se právě tam housenkám daří nejvíce.
"Když jsme před dvaceti lety slyšeli jméno bekyně zlatořitná poprvé, tak jsme se tomu smáli. Byla to pro nás vtipná novinka. Dnes je to pro nás vážný škůdce," srovnává vývoj Ladislav Hádlík.
