Podle výsledků sčítání lidu ubyla na jihu Moravy až polovina věřících.

Podle výsledků sčítání lidu ubyla na jihu Moravy až polovina věřících. Katoličtí duchovní ale tvrdí, že se úbytek na jejich bohoslužbách neprojevil. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Na jihu Moravy ubyla podle statistiky polovina věřících

  • 19
Na jihu Moravy, v kraji s tradičně vysokou religiozitou, podle sčítání lidu ubyla polovina věřících. Duchovní ale tvrdí, že se propad na bohoslužbách téměř neprojevil. Lidé jen nechtěli sdělit citlivé informace.

Studentka Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Klára Burešová v létě napadla u Ústavního soudu loňské sčítání lidu. Podle ní stát vyzvídal na lidech až moc. Nakonec ale formulář vyplnit musela.

"Jediná nepovinná kolonka, kterou jsem zatrhla, byla víra. Chtěla jsem dát najevo, že jsem věřící," líčí několik měsíců po sčítání rebelující studentka. Řada lidí ale právě tuto kolonku vynechala.

Méně věřících

Počty v tisících 2011/2001

členové církví celkem 241/497

- Církev římskokatolická 199/443
- Českobratrská církev evangelická 6,2/11,7
- Církev československá husitská 3,8/7,6

Novou kolonku "věřící bez příslušnosti k církvi" zatrhlo v kraji 90 tisíc lidí. Otázky víry odmítlo zatrhnout na 502 tisíc lidí, v roce 2001 to bylo jen 100 tisíc.

Paradoxně ubylo také nevěřících. Kolonku "bez víry" zatrhlo vloni 334 tisíc, dříve 538 tisíc obyvatel.

zdroj: ČSÚ

Oproti roku 2001 podle statistik velkým církvím ubylo až čtvrt milionu věřících. "Rozhodně bych však nehodnotila počet věřících právě podle sčítání lidu," dodává Burešová.

Lidé nechtěli citlivou informaci sdělit, myslí si duchovní

Na "katolické" jižní Moravě ubylo nejvíce právě katolíků. V roce 2001 se k církvi přihlásilo 443 tisíc lidí, vloni jen 199 tisíc.

"Pro nás není směrodatné, zda někdo vyplnil dobrovolnou kolonku sčítacího archu. Nezodpovězené dobrovolné otázky, na které polovina dotazovaných neodpověděla, spíše vyjadřují nedůvěru ve státní instituce. Jiné signály o radikálním úbytku věřících nesvědčí," komentoval čísla katolický biskup Vojtěch Cikrle.

Příslušnost k jakékoli církvi nezatrhlo na jižní Moravě 502 tisíc obyvatel. Posledně to bylo pouze sto tisíc. Podle katolických duchovních věřící prostě nechtěli citlivou informaci sdělit.

"Jsme naprosto netypická farnost. Na ranní nedělní bohoslužbě lidí trochu ubylo, méně je také křtů, asi o čtvrtinu. Ale zase přichází večer více studentů, hlavně Slováků," zhodnotil děkan Václav Slouk z jakubského chrámu v Brně.

Viditelně však neubylo věřících ani v lavicích vesnických kostelů. "Ubylo snad jen nepatrně. Maximálně tak o dvacet procent. Účast je stabilní," potvrdil Zbigniew Wawrowski z farnosti Luleč na Vyškovsku.

Menším církvím ubyla až polovina věřících

Největší reformované církve ale úbytek věřících připouštějí. "Ubyla nám necelá polovina a nové věřící se nám získat nedaří. To má své příčiny nejen v církvi samé, ale taky ve změnách životního stylu. Lidé mají k náboženství individualističtější vztah a k životu víry nepotřebují církve," komentoval výsledky biskup Církve československé husitské Petr Šandera.

Oproti poslednímu sčítání, kdy se přihlásilo 7 419 lidí, vloni husitské vyznání zatrhlo 3 857. A v lavicích nejen brněnských sborů je to silně znát.

Taky druhá největší církev v zemi, Českobratrská církev evangelická, zaznamenala pokles věřících. Vloni se jich přihlásilo 6 200, před deseti lety 11 600. "Vedeme si vlastní statistiky. Zaznamenali jsme úbytek, ale jen asi 20 procent," reagoval farář z Červeného kostela Jiří Gruber.